Kosmetický problém? Žilní onemocnění zatěžují i psychiku, pacienti mohou trpět depresí

Život s chronickým žilním onemocněním může být náročný, a to z mnoha důvodů. Bolest v nohou často ztěžuje pohyb, brání plnému nasazení a zhoršuje soustředěnost při práci. Dlouhodobá bolest, pocit těžkých nohou, otoky nebo křeče mohou navíc vést k psychické únavě a podrážděnosti.

ČTĚTE TAKÉ: Cestování a vaše žíly. Rizika při letu či na sluníčku, o kterých možná nevíte. Jak se chránit?

Neustálý diskomfort snižuje kvalitu života a zhoršuje schopnost relaxace, což může vyvolat úzkosti a depresivní ladění mysli. Když se k tomu přidají ještě noční bolesti a křeče způsobující dlouhodobou nespavost, může vše vyeskalovat v rozvoj úzkostně-depresivních poruch.

Frustrace z dlouhodobé léčby

Chronické žilní onemocnění je dlouhodobé onemocnění bez možnosti definitivního vyléčení – je spojené s celoživotním užíváním léků, kompresivní terapií a úpravou životního stylu. Už to může způsobovat stres, bezmoc nebo frustraci.

„Stres je nejčastěji chápán jako něco akutního. Pacienty s chronickým onemocněním ale trápí spíše takzvaný očekávaný stres, spojený s obavami z dalšího zhoršení příznaků v následujících měsících a letech,“ vysvětlil psycholog Alexander Tomeček z Ostravy.

Bércové vředy vedou k sociální izolaci

Lidé v pokročilých stadiích chronického žilního onemocnění (například s kožními změnami nebo bércovými vředy) se často vyhýbají fyzické aktivitě. Kvůli estetickým či hygienickým obavám souvisejícím s obvázanými ranami nebo zápachem se mohou izolovat od společnosti, což zvyšuje riziko deprese.

MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Mladá generace je unavenější než čtyřicátníci, na vině je stres. Experti popsali, kde se bere

Výzkum kvality života u pacientů s bércovými vředy ukázal, že pacienti vykazovali zlepšení kvality života po vyléčení ran. To bylo spojeno se snížením bolesti a lepší pohyblivostí.

Pocit studu kvůli křečovým žilám

Viditelné příznaky jako křečové žíly, pigmentace kůže, otoky nebo bércové vředy mohou vést také k nízkému sebehodnocení. Někteří se proto cítí stigmatizováni, mohou se stydět za své nohy, což ovlivňuje například intimní život nebo ochotu nosit letní oblečení.

Zahraniční studie provedená u 100 lidí s chronickým žilním onemocněním zjistila, že 29 procent pacientů s křečovými žílami vykazovalo příznaky deprese, která byla spojená s nižší kvalitou života a výrazným omezením každodenních aktivit.

První zastávka: praktický lékař

V případě příznaků chronického žilního onemocnění je důležité zamířit přímo k praktickému lékaři, který nastaví léčbu cíleně, a tak zpomalí progres nemoci. Tím se somatická léčba pozitivně projeví i na psychice. Mnoho pacientů se však k lékaři dostane až po několika letech od prvních příznaků.

„Lidé mohou návštěvu lékaře odkládat například kvůli obavě, že ten nebude příznaky považovat za dostatečně závažné a pacientovi to dá najevo. Již samotná tato představa, že by pacient odcházel s nálepkou hypochondra, ho může od návštěvy odborníka odradit,“ vysvětlil Tomeček. Často se tak stává, že k odborníkovi pacienti přicházejí až ve chvíli, kdy nemoc postoupí do dalších stadií.

V čem spočívá léčba?

Konzervativní (neoperační) léčba chronického žilního onemocnění spočívá v:

• užívání venofarmak – léků na posílení žilních stěn a zamezení vzniku zánětu žilní stěny
• nošení kompresních punčoch
• zapojení režimových opatření (častý pohyb nohama, odpočinek s nohama ve vyvýšené poloze, redukce nadbytečné hmotnosti)

Co pomáhá psychice?

• Psychologická podpora (například kognitivně-behaviorální terapie)
• Edukování pacienta – porozumění nemoci zvyšuje motivaci k léčbě
• Léčba příčin a projevů – čím účinnější léčba, tím menší psychická zátěž
• Pravidelná fyzická aktivita (například chůze, plavání) – má pozitivní vliv na náladu i cévní zdraví

MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: V Česku rapidně přibývá nakažených žloutenkou, varují experti. Případů je nejvíce za 15 let