„Kouknu do zrcátka a vidím jiskry a plameny,“ vzpomíná mladá žena na chvíli, kdy za jízdy zjistila, že její autobus hoří. Věděla, že nesmí zpanikařit. „Já jsem si řekla: ‚Jáňo, v klidu, zastavíme, vyházíš je ven, všechno to bude dobrý,‘“ popisuje řidička, jak se za každou cenu snažila zachovat klid. Věděla, že vozidlo s největší […]
Menej ako 1 min. min.
„Kouknu do zrcátka a vidím jiskry a plameny,“ vzpomíná mladá žena na chvíli, kdy za jízdy zjistila, že její autobus hoří. Věděla, že nesmí zpanikařit. „Já jsem si řekla: ‚Jáňo, v klidu, zastavíme, vyházíš je ven, všechno to bude dobrý,‘“ popisuje řidička, jak se za každou cenu snažila zachovat klid. Věděla, že vozidlo s největší pravděpodobností shoří a že to bude rychlé. V tu chvíli jela s kloubovým autobusem po rychlostní silnici z Liberce směrem na Děčín. „Věděla jsem, že zásadní je udělat všechno ve správném pořadí. Dala jsem blinkr, zastavila u krajnice a použila zastávkovou brzdu. To bylo důležité, jinak by nebylo možné otevřít všechny dveře a dostat lidi co nejrychleji ven. Takže jsem zastavila a zařvala do autobusu: ‚Hoříme! Všichni ven!‘“ vybavuje si dnes už s úsměvem.
ČTĚTE TAKÉ: Muž v Plzni napadl čerpadlářku. Dva řidiči zakročili a agresora svázali hadicí od kompresoru
V autobuse cestovalo 30 cestujících, většinu tvořili studenti, kteří jeli do školy. „Nikdo si kromě mě nevšiml, že se něco děje. Oni ti studenti mají všichni sluchátka a obvykle takhle po ránu ještě pospávají. Ale reagovali skvěle. Opravdu rychle vystoupili a vlezli si za svodidla. Pak už jsme jen koukali, jak to chytlo, trvalo to snad minutu a autobus byl celý v plamenech, bylo to jak z apokalypsy,“ popisuje mladá řidička, která autobus řídí teprve dva roky.
Její skvělou reakci v krizové situaci chválí i odborníci. Roman Budský, který sám kdysi s autobusem jezdil, oceňuje klid, s jakým řidička zastavila, i to, jaké místo pro to zvolila. „Zastavila v připojovacím pruhu od Chrastavy, úplně ideálně v dostatečné vzdálenosti od svodidel, aby lidé mohli bezpečně vystoupit. Udělala to opravdu perfektně,“ upozorňuje dopravní expert. „Má hlavní zásluhu na tom, že se nikomu ze 30 cestujících nic nestalo. Moc jí děkujeme a odměna ji nemine,“ prohlásil Zbyněk Miklík, předseda představenstva ČSAD Liberec.
Jana Tomková doufá, že svou duchapřítomnost v takovém rozsahu nebude už nikdy muset předvést. „Když byli všichni venku, pořád jsem se ujišťovala, že uvnitř nikdo nezůstal. Po chvíli to na mě dosedlo a začala jsem se hroutit. Dvě studentky, které v tom autobuse se mnou jely, mě tam uklidňovaly, staraly se o mě, byly skvělé. Moc jim za to děkuju,“ vzkazuje řidička.
Požár autobusu podle Miklíka způsobila technická závada v převodové části motoru. Předseda představenstva libereckého ČSAD odmítá, že by porucha byla důsledkem opotřebení sedmnáct let starého vozu, jehož účetní hodnota je pouhých dvě stě tisíc korun. „Byl to rok výroby 2008, měl najeto přes pět set tisíc kilometrů, ale to je u nás naprosto běžná záležitost, to není nic výjimečného,“ tvrdí šéf dopravní firmy. Podobná závada se podle něj může objevit i na mladším voze a odhalit ji dopředu lze jen těžko. Podle zjištění CNN Prima NEWS by tak starý autobus podle smlouvy nemohl jezdit na linkách, které platí Liberecký kraj. V tomto případě šlo ale o náhradní dopravu za vlak a železniční dopravce, který si nasazení autobusů u ČSAD objednal, si do smlouvy žádný požadavek na maximální stáří vozidel nedal.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: „Metrouš“ je doma, majitelka zaplatila 700 korun. Štěně na šest hodin zastavilo dopravu v Praze
