Krásné obrázky, smutná realita: Jihlava poráží i Prahu 8. Expertce vadí „zabitý“ potenciál měst

Česká města se podle architektky Jany Pyškové postupně učí pracovat s veřejným prostorem a zelení, tempo změn je ale velmi nerovnoměrné. Některé radnice podle ní ukazují, že spolupráce s developery může fungovat, jinde zůstávají dobré nápady jen na papíře.

ČTĚTE TAKÉ: Hrozí zastavení výstavby v Praze? Nový metropolitní dokument čelí kritice části architektů

Jako pozitivní příklad zmiňuje Jihlavu. „Poměrně svižné, aktivní a progresivní město je Jihlava. Má velmi dobrý odbor životního prostředí a jako jedno z prvních měst si nastavilo jasná pravidla spolupráce s developery,“ říká Pyšková. Právě předvídatelnost a jasně dané mantinely podle ní dávají městům šanci ovlivnit kvalitu nových projektů.

Praha je plná kontrastů

Dobře si podle ní vedou i některá menší města, například Strakonice. U velkých metropolí je ale situace výrazně rozdílná čtvrť od čtvrti. Typickým příkladem je Praha. „Já jsem z Prahy 8 a mám pocit, že se tady děje strašně málo. Všechno, co tady vzniká, dělají buď developeři, nebo magistrát. Ta městská část hodně spí,“ popisuje.

Kriticky se vyjadřuje také k některým novým developerským projektům, které sice vypadají dobře na vizualizacích, ale v realitě selhávají v detailech. Zmiňuje například novou čtvrť v Praze 9, kde retenční plochy pro dešťovou vodu podle ní lidem nepřinášejí žádnou přidanou hodnotu. „Místo přívětivých prohlubní jsou tam jámy, kam nechcete. Není to prostor, kde by si hrály děti, maximálně si tam jdete pro psa nebo pro míč,“ říká architektka. Podobné chyby podle ní souvisejí s tím, že města nemají v územních plánech dostatečně jasně nastavená pravidla.

Vizualizace versus realita

Velkým problémem je podle Pyškové i rozdíl mezi prezentací projektů a jejich skutečným fungováním. „Vždycky vidíte krásné obrázky – všechno je zelené, všude jsou stromy a veselé děti. A pak v realitě nezbývají peníze na údržbu,“ upozorňuje. Právě dlouhodobá správa veřejného prostoru je podle ní jedním z největších dluhů českých měst.

Situaci komplikuje i roztříštěná struktura samospráv. Praha má 57 městských částí, které spolu často nedokážou efektivně spolupracovat. Podobný problém vidí Pyšková i na venkově, kde vysoký počet malých obcí znamená přetížení starostů a nedostatek odborného zázemí. Témata, o kterých mluví, budou jedním z hlavních bodů konference Urbanscapes, která se letos uskuteční v Ostravě ve dnech 21. – 23. dubna a zaměří se na kvalitu veřejného prostoru, městskou zeleň i adaptaci měst na změnu klimatu.

Právě extrémní projevy počasí podle Pyškové ukazují, že města musí začít přemýšlet systémově. „Pořád většinu vody posíláme do kanalizace místo toho, abychom ji cíleně dostávali ke stromům a do zelených ploch,“ říká. Velký dluh vidí také v péči o vzrostlé stromy, které podle ní plní nenahraditelné ekologické funkce. „Ten starý strom nám dělá obrovskou službu už teď a nový ho nikdy plně nenahradí. A s tím si myslím, že hodně hazardujeme,“ uzavírá architektka.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: S jeho stavbou lidé nesouhlasili a pozornost budí dodnes: OC Máj. Denně přiláká tisíce lidí.