Válku v Íránu v USA podle průzkumů ze začátku března podporuje velmi nízké procento Američanů. Agentura Ipsos pro Reuters zaznamenala pouze 27procentní podporu, v průzkumu stanice Fox News to byla polovina dotázaných. Velké rozdíly byly podle deníku The New York Times způsobené tím, že názor společnosti se teprve formuje.ČTĚTE TAKÉ: Nová karibská krize na obzoru? […]
3
min.
Válku v Íránu v USA podle průzkumů ze začátku března podporuje velmi nízké procento Američanů. Agentura Ipsos pro Reuters zaznamenala pouze 27procentní podporu, v průzkumu stanice Fox News to byla polovina dotázaných. Velké rozdíly byly podle deníku The New York Times způsobené tím, že názor společnosti se teprve formuje.
ČTĚTE TAKÉ: Nová karibská krize na obzoru? Ke Kubě se podle AP i přes americké embargo blíží ruský tanker
Tato čísla jsou zanedbatelná oproti podpoře zapojení USA do jiných konfliktů v historii. Po útoku na Pearl Harbor schvalovalo americký vstup do druhé světové války 97 procent obyvatel USA, nasazení vojáků v Afghánistánu po útocích z 11. září 2001 podporovalo 92 procent Američanů.
Není to ale jen válka, která je v USA nepopulární. Průzkum agentury Gallup totiž odhalil klesající sympatie Američanů k Izraeli. Dlouhá léta se pohybovaly nad 60procentní hranicí, v roce 2020 však začala křivka ostře klesat a nyní na židovský stát nahlížejí pozitivně jen 36 procent obyvatel USA. Se 41 procenty navíc vůbec poprvé v historii měření sympatie k Palestincům převýšily ty k Izraelcům.
Jak připomíná ve své analýze americká CNN, mezi voliči republikánů navíc znatelně stoupá míra antisemitismu. Nenávist k Židům spolu s rétorikou Trumpovy administrativy navíc podnítila šíření řady konspiračních teorií o konfliktu v Íránu. Za pozornost stojí dva výroky pronesené z Washingtonu.
„Bezprostřední“ íránská hrozba
Americký ministr zahraničí Marco Rubio nejdříve vysvětloval, proč Írán představoval pro Spojené státy bezprostřední hrozbu. Podle něj byl Izrael rozhodnut zaútočit na Írán za každou cenu. Teherán by se pak prý v důsledku toho mstil prostřednictvím útoků na americké cíle.
Jeho slova později komentoval šéf CIA John Ratcliffe tak, že Rubiovo prohlášení se opíralo o reálné zpravodajské informace. Důkazy podle něj naznačovaly, že „v případě konfliktu mezi Íránem a Izraelem by USA byly okamžitě napadeny – bez ohledu na to, zda by se Spojené státy do tohoto konfliktu zapojily.“
Problémem však není, zda Rubio skutečně vycházel z tvrdých dat. Jeho vyjádření totiž znělo, jako by Izrael americkou vládu do války dotlačil. Trumpova administrativa proto tento argument rychle opustila a konflikt začala ospravedlňovat jinak.
Kritika Trumpova muže
Spekulace o izraelském tlaku na Washington ještě více podnítil bývalý šéf Národního protiteroristického centra Joe Kent. Trumpův nominant odstoupil tento týden z funkce právě na protest proti válce.
Navíc obvinil Izrael z toho, že Spojené státy do konfliktu dotlačil. Ve svém rezignačním dopise také uvedl, že rozpoutal další války.
Nejasnosti kolem izraelského útoku
Napětí mezi spojenci podle veřejných prohlášení z USA vzrostlo kvůli středečnímu izraelskému útoku na největší světové ložisko zemního plynu South Pars. Írán na útok reagoval úderem na katarské plynové pole.
Trump původně tvrdil, že Tel Aviv USA o svém záměru dopředu neinformoval. „Izrael již neprovede žádné další útoky týkající se tohoto nesmírně důležitého a cenného pole South Pars,“ uvedl prezident na sociální síti. V důsledku útoku prudce vzrostly ceny energií.
Americká média to však později vyvrátila. Americký zdroj sdělil CNN, že USA o útoku „věděly“. Izraelský informátor dodal, že obě strany útok dokonce koordinovaly.
Rozkol mezi spojenci?
Britská BBC doplňuje, že představitelé obou zemí se snaží zdůraznit, že spojenci jsou v naprostém souladu. Občas však nechtěně vyplouvají na povrch určité rozdíly. Vyvozuje z toho, že strategické válečné cíle obou zemí se zřejmě rozcházejí.
Hlavním záměrem USA je podle BBC oslabení íránských vojenských kapacit. Velkou část svých sil soustředily na útoky na raketové a dronové cíle, na potopení íránského námořnictva a v posledních dnech na útoky na cíle podél íránského pobřeží Perského zálivu.
Izrael je naopak mnohem důslednější ve svém úsilí o změnu režimu v Teheránu. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se netají svou desetiletí trvající touhou svrhnout islamistickou vládu ajatolláhů. Vynaložil proto značné úsilí na likvidaci íránských vůdců.
Pro vedení obou zemí může mít válka důležité politické důsledky. Izraelci konflikt většinou podporují a Netanjahuovi by tak mohl zajistit další funkční období ve funkci premiéra. Naopak v USA by mohl Republikánskou stranu Donalda Trumpa stát spoustu hlasů v listopadových volbách do Kongresu.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Izrael nehraje fér, míní orientalista Pelikán. Varoval před hrozící destrukcí hospodářství
