Letní Davos: WEF v Číně se bude zabývat transhumanismem, umělou inteligencí a programem WHO „Jedno zdraví“

Již pravidelné konání zimního a letního srazu WEF – v lednu v Davosu a v červnu v Číně – je jedním z důkazů, že žádný multipolární svět neexistuje. Loutky WEF se na obou srazech oddaně zavazují k plnění globalistických cílů, bez ohledu na to, zda spadají pod kolektivní Západ, globální Jih nebo BRICS…

Také letos se chystá sraz v Číně, kde se budou probírat velmi aktuální otázky, které byly i čelním tématem Schwabových knih „Velký reset.“

Transhumanismus – tedy propojení člověka a stroje, umělá inteligence – důležité téma této doby – a v neposlední řadě tzv. „|Jedno zdraví “ (One health) – nedílná součást nedávno schválené pandemické dohody WHO: I to jsou témata nadcházejícího setkání.

Na srazy do Číny jezdí mimo hlavounů WEF zejména politici a zástupci korporací z Asie a Afriky, takže evropští politici (vyjma těch, kteří jsou součástí vedení WEF) se ho účastní jen sporadicky.

I přesto se zde probírají globálně důležité otázky, takže je dobré sraz v Číně sledovat stejně pozorně jako setkání v Davosu.

Program 16. výročního setkání Nových šampionů (AMNC) Světového ekonomického fóra (WEF), známého také jako „Letní Davos“, v čínském Tianjianu, bude probíhat online a setkání se koná od 24. do 26. června.

Letní WEF se bude zabývat mimo jiné otázkami, jako je transhumanismus, agenti umělé inteligence a Agenda jednoho zdraví.

Během tří dnů letošní konference WEF AMNC v Číně se bude konat několik zasedání věnovaných pěti klíčovým tématům:

• Výhled na Čínu
• Investice do lidí a planety
• Nová energie a materiály
• Narušená odvětví
• Dešifrování světové ekonomiky

I když je důležité poznamenat, že řečníci a program zasedání se mohou změnit, v době vydání této publikace není žádný záznam o zakladateli WEF Klausi Schwabovi, který 21. dubna odstoupil ze své krátké funkce předsedy správní rady WEF.

Prezident WEF Borge Brende by se však měl zúčastnit diskusního panelu s názvem „Obchod: Trendy a koncové hry,“ který se bude věnovat clům a geopolitice.

V letním Davosu proběhne několik zajímavých klíčových zasedání a je zde i několik památných jmen, která je dobré si připomenout.

„Geopolitical instability makes a catastrophic cyber event likely in the next two years“: WEF Managing Director Jeremy Jurgens on the Global Cybersecurity Outlook Report 2023, #wef23 #cyberpandemic pic.twitter.com/7lSLdr7iZF

— Tim Hinchliffe (@TimHinchliffe) January 18, 2023

Světové ekonomické fórum (WEF) každoročně vydává zprávu o tom, co považuje za „10 nejrozvinutějších technologií,“ která bude k vidění na AMNC, v čele s výkonným ředitelem WEF Jeremym Jurgensem.

Možná si pamatujete Jurgense z výročního zasedání Světového hospodářského fóra v Davosu v roce 2023, kde oznámil, že „nejvýraznějším zjištěním“ z  průzkumu  kybernetické bezpečnosti je, že v příštích dvou letech pravděpodobně dojde ke katastrofické kybernetické události.

„Nejpozoruhodnějším zjištěním je, že 93 procent kybernetických lídrů a 86 procent lídrů v kybernetickém byznysu se domnívá, že geopolitická nestabilita zvyšuje pravděpodobnost katastrofické kybernetické události v příštích dvou letech,“ uvedl Jurgens v roce 2023.

„To dalece překračuje cokoli, co jsme viděli v předchozích průzkumech,“ dodal

Today: „CBDC can allow gov agencies & private sector players to program/allow targeted policy functions (i.e. consumption coupons) By programming #CBDC the money can be precisely targeted for what kind of people can own & what kind of use this money can be utilized“ Bo Li, #IMF pic.twitter.com/kcROTxXZau

— Tim Hinchliffe (@TimHinchliffe) October 14, 2022

Dalším – na srazech WEF již chronicky známým – řečníkem, ​​který bude hovořit v panelu s názvem „Ochrana motorů růstu,“ je zástupce výkonného ředitele Mezinárodního měnového fondu (MMF) a skalní zastánce digitální měny centrální banky (CBDC) Po Li.

Zasedání začíná myšlenkou, že „rozvíjející se trhy, zejména v Asii, zůstávají klíčovými hnacími silami růstu světové ekonomiky, nicméně nadcházející nepříznivé faktory, jako jsou cla, deregulace a potenciální návrat inflace, by mohly mít negativní dopad.“

 V říjnu 2022 ve Washingtonu, D.C., na  kulatém stole na vysoké úrovni o CBDC, Li komentoval, jak by mohly být CBDC naprogramovány  tak, aby určovaly, co mohou lidé vlastnit a zároveň zdůraznil model Číny, který využívá data pro kreditní skóre.

„CBDC může vládním agenturám a subjektům ze soukromého sektoru umožnit programování – vytváření chytrých smluv, které umožní cílené politické funkc . Například sociální dávky, spotřební kupóny a potravinové lístky,“ řekl tehdy Li.

„Programováním CBDC lze tyto peníze přesně zacílit na to, jaký typ lidí je může vlastnit a k jakému účelu je lze využít ,“ dodal.

Li byl také bývalým zástupcem guvernéra Čínské lidové banky.

„Beyond carbon [taxes] let’s think about other aspects of nature that are easier to quantify.. What about water? That’s quite possible for us to start integrating systematically into current trading carbon pricing mechanisms“ WEF managing director Gim Neo #AMNC24 Summer Davos pic.twitter.com/0rlomVk3ph

— Tim Hinchliffe (@TimHinchliffe) June 27, 2024

Dalším známým jménem na letním Davosu je výkonná ředitelka WEF Gim Huay Neo, která promluví na tiskové konferenci s názvem „Index energetické transformace 2025 – Od klimatického závazku k ekonomické příležitosti.“

Na loňské konferenci AMNC Neo hovořila o tom, že je třeba zohlednit přírodu, včetně stanovení cen vody podobných uhlíkovým daním.

„Musíme neustále tlačit napřed a zároveň se neustále zdokonalovat a vylepšovat.  Nejlepším příkladem, který mohu uvést, je stanovení ceny uhlíku,“ řekla Neo loni.

„Dnes ceny uhlíku, ETS [systémy obchodování s emisemi] a uhlíkové daně ve skutečnosti pokrývají asi 25 procent globálních emisí. Měli bychom se ve skutečnosti zaměřit na rozšíření tak, aby pokrylo všech 100 procent emisí uhlíku.“

„A kromě uhlíku se zamysleme nad dalšími aspekty přírody, které se snáze kvantifikují . Pravděpodobně nebudeme schopni hned první den všechno kvantifikovat, ale  co voda ?“

„Možná bychom se měli začít systematicky integrovat do současných mechanismů obchodování s uhlíkovými emisemi,“ dodala.

„You could have a potentially […] darker world where the government decides that [CBDC] can be used to purchase some things, but not other things that it deems less desirable like say ammunition, or drugs, or pornography, or something of the sort“: Eswar Prasad, WEF #AMNC23 pic.twitter.com/KkWgaEWAR5

— Tim Hinchliffe (@TimHinchliffe) June 28, 2023

Dalším známým řečníkem na letošním letním Davosu je profesor Eswar Prasad z Cornell University, který je také pravidelným účastníkem WEF.

Letos se Prasad zúčastní dvou panelových diskusí:

• Vývoj měn: Uprostřed nejistoty ve finančním sektoru představují měny jiné než americký dolar, od renminbi po euro, rostoucí podíl státních rezerv a stále častěji se používají při fakturaci obchodu. Jak by mohla měnící se tržní dynamika změnit mezinárodní měnovou krajinu a co by tyto změny znamenaly pro širší finanční systém?
• Analýza čínské ekonomiky: Navzdory přetrvávajícím výzvám, jako je nízká domácí poptávka a spotřeba domácností, byla čínská ekonomika podpořena silným exportem a aktivitou soukromého sektoru. V roce 2024 dosáhla svého cíle 5% růstu a letos usiluje o podobnou úroveň růstu. Do jaké míry může přechod na technologicky orientovaný model vést k novému růstu, když globální volatilita ohrožuje export?

Na 14. letním Davosu v roce 2023 Prasad uvedl, že vlády by mohly programovat CBDC s daty expirace a omezovat nežádoucí nákupy, čímž by nás v závislosti na úhlu pohledu zavedly buď do lepšího, nebo do temnějšího světa.

„Pokud se zamyslíte nad výhodami digitálních peněz, existují obrovské potenciální zisky,“ řekl Prasad a dodal: „Nejde jen o digitální formy digitální měny;  můžete mít programovatelnost – jednotky měny centrální banky s daty expirace …“

„Mohli byste mít potenciálně lepší – nebo někteří lidé by mohli říct  temnější – svět, kde vláda rozhodne, že jednotky peněz centrální banky lze použít k nákupu některých věcí, ale ne jiných věcí, které považuje za méně žádoucí, jako je například munice, drogy, pornografie nebo něco podobného, ​​a to je velmi silné, pokud jde o použití CBDC, a myslím si, že je to také extrémně nebezpečné pro centrální banky.“

S několika známými jmény, která se vracejí na letní Davos Světového ekonomického fóra v Číně, zde je několik klíčových zasedání, která jsou na radaru:

• Předefinuje neurotechnologie blahobyt?
  • Neurologické poruchy jsou rozšířené a odhaduje se, že jimi trpí 3 miliardy lidí. Pokroky v technologiích, jako je rozhraní mozku a počítače (BCI), by vedly k řešením a vylepšením, která mění životy lidí a transformovaly by kvalitu jejich života, péči a potenciál v jejich komunitách. Jaké jsou možnosti BCI pro zlepšení našeho každodenního života a jak jsou dostupné?
• Odemknutí mozkové ekonomiky:
  • Rychlé demografické změny mění podobu ekonomiky. Předpokládá se, že do roku 2030 bude každý šestý člověk na světě ve věku 60 let a více. Vzhledem k rostoucímu riziku demence, mrtvice a problémů s duševním zdravím představuje ekonomika založená na mozku klíčovou příležitost pro inovace a růst. Jak mohou vedoucí pracovníci využít neurotechnologie, digitální zdraví a řešení založená na datech ke zlepšení kognitivní pohody, uvolnění nových ekonomických příležitostí, zlepšení kvality života a budování odolnějších společností?
• Hodnota Jednoho zdraví (One Health):
  • Vzhledem k tomu, že nemoci přenášené viry tvoří více než 17 % všech infekčních onemocnění a předpokládá se, že do roku 2050 jim bude  vystaveno 500 milionů lidí a více, bude propojenost lidí, zvířat, rostlin a ekosystémů jen růst. Jak mohou nové vědecké poznatky podpořit účinnější prevenci, připravenost a reakci na ně, jelikož přístup „jedno zdraví,“ který zohledňuje tato propojení, získává na popularitě?
• Příroda: Příležitost v hodnotě 10 bilionů dolarů
  • V roce 2025 je 1 milion druhů ohrožen vyhynutím a značný podíl globálních stanovišť je ohrožen. Přesto by řešení kladná k přírodě mohla do roku 2030 uvolnit obchodní příležitosti v hodnotě 10 bilionů dolarů ročně, čímž by se opatření v oblasti ochrany přírody proměnila v hnací sílu dlouhodobého hospodářského růstu. Jak finanční instituce a další investoři zvažují potenciál této ekonomiky a nejlepší strategie pro využití její hodnoty?
• Kde je kapitál pro klima?
  • Od ročních závazků v oblasti klimatu ve výši 300 miliard dolarů na podporu rozvíjejících se ekonomik až po přísnější regulaci obchodování s uhlíkovými kredity – konference COP29 znamenala zásadní krok vpřed pro financování opatření v oblasti klimatu. Mezera ve financování opatření v oblasti klimatu však zůstává obrovská a k podnícení rychlých opatření v oblasti klimatu jsou zapotřebí další biliony. Jak lze posílit zapojení soukromého sektoru, aby se uvolnil kapitál ve velkém měřítku?
• Sociální roboti a já:
  • Od sdílení mol s modelkami až po roli asistentů učitelů ve třídách se v různých odvětvích a společnostech rozšiřují kulturní normy týkající se toho, jak a proč integrovat sociálně inteligentní roboty. Jak se odborníci orientují v výzvách, příležitostech a etických důsledcích vztahu člověka a robota, zatímco umělá inteligence rozvíjí možnosti sociálních robotů?
• Budování agentní ekonomiky :
  • Vzniká nová vlna startupů, postavených na výkonných agentech umělé inteligence schopných autonomního rozhodování, dynamické spolupráce a komplexního provádění úkolů. Tito agenti nejen podporují pracovní postupy – stávají se digitální pracovní silou, která řídí celé obchodní funkce. Jak se vyvíjejí obchodní modely, když agenti umělé inteligence přebírají vedení v budování, řízení a škálování společností?
• Kdo věří strojům?
  • V roce 2024 vyjádřilo důvěru v umělou inteligenci 72 % čínských spotřebitelů a 90 % považovalo autonomní řízení za prospěšné, zatímco pouze 32 % amerických spotřebitelů uvedlo, že důvěřuje umělé inteligenci. Míra přijetí autonomního řízení zůstala v Německu, USA a Japonsku nižší než v Číně. Jaké faktory způsobují tyto regionální rozdíly a jak by mohly ovlivnit rychlost a přístup k nasazování autonomních robotů?

Výše uvedené debatní panely dohromady představují několik fází nevolených globalistických agend, kterými se zabývají:

• Transhumanismus: spojení lidí a strojů prostřednictvím rozhraní mozek-počítač.
• Jedno zdraví: sloučením iniciativ v oblasti změny klimatu a zdravotní péče pod záštitou planetárního zdraví.
• Zdanění přírody: s myšlenkou, že kromě stanovení cen uhlíku by měly existovat také daně z vody, kterou pijeme, vzduchu, který dýcháme, a půdy, po které chodíme.
• Vzestup strojů: s myšlenkou, že jednoho dne by boti s umělou inteligencí mohli nahradit nejen naši práci, ale i naše přátele, lékaře, učitele, a také to, jak budeme i nadále delegovat naše rozhodování na stroje.

Je třeba sledovat i další setkání, protože ty nejvýmluvnější a nejdůležitější informace, které ovlivňují životy všech, se často nacházejí v obskurních a nenápadných názvech panelů.

Sraz WEF se koná od 24. do 26. června. O zajímavých výstupech z tohoto setkání globalistů vás budu samozřejmě informovat…