Lidé a organizace v globální síti ovládající korporace, covid, změnu klimatu a dodávky potravin

Světu vládne jen hrstka lidí, kteří nebyli nikým voleni, nicméně volené loutky využívají ke svým cílům. Už před lety byla odhalena tato síť, která ovládá většinu korporací a stojí i za většinou ničivých politik.

Níže najdete několik různých analýz, které objasňují, kdo ve skutečnosti ovládal covidovou politiku, kdo řídí politiku klimatickou a kdo řídí dodávky potravin.

Švýcarská studie o globální síti korporátní kontroly z roku 2011 zjistila, že 147 evropských společností ovládá 40 % světového bohatství. Velká část této kontroly proudí do malého, úzce propojeného jádra finančních institucí.

Nejkoncentrovanější kontrola pocházela od britské finanční nadnárodní společnosti Barclays. Dnes se již hlavní aktéři poněkud obměnili, na což měla zásadní vliv nejprve krize kolem roku 2008 a poté Covid.

Abychom tuto studii zasadili do širšího kontextu, stručně popisujeme také síť lidí a organizací zodpovědných za covidový podvod, klimatický podvod a hrstku korporací ovládajících světové zásoby potravin.

Síť lidí a organizací zodpovědných za covidový podvod 

V roce 2021 zveřejnil německý klub Der Klaren Worte (Klub jasných slov) hloubkovou analýzu sítě lidí a organizací zodpovědných za covidový podvod.

Jejich 170stránkový dokument podrobně popisuje více než 7 200 propojení mezi 6 500 entitami a objekty, včetně platebních toků a investic.  

Dokument je převážně v angličtině. Je neuvěřitelně komplexní a podrobně popisuje globální síť, která pracuje v zákulisí a ovlivňuje globální zdraví, finance a správu věcí veřejných.

Podle anonymního IT specialisty, který dokument vytvořil, jádro této covidové zločinecké sítě, kolem níž se točí téměř všechno, nečítá více než 20 nebo 30 lidí. Několik z těchto zločinců se objevuje na straně 36, jak je uvedeno níže (s drobnými úpravami):

• Hermann Gröhe , německý politik, místopředseda Rady práce a sociálních věcí, hospodářské spolupráce a rozvoje, pracujících.
• Ralph Brinkhaus , německý politik, předseda pracovní skupiny pro digitální a státní modernizaci.
• Dr. Angela Merkelová, kancléřka Spolkové republiky Německo.
• Prof. Ilona Kickbusch, PhD, Postgraduální institut mezinárodních a rozvojových studií Ženeva.
• Dr. Tedros Adhanom Ghebreyesus, generální ředitel Světové zdravotnické organizace.
• Prof. Dr. Christian Drosten, Institut virologie Charité, Universitätsmedizin Berlin.
• Prof. Dr. Clarissa Prazeres da Costa, Ústav lékařské mikrobiologie, imunologie a hygieny, Technická univerzita v Mnichově.
• Joe Cerrell, výkonný ředitel pro globální politiku, Nadace Billa a Melindy Gatesových.
• Profesor Jeremy Farrar, ředitel Wellcome Trust.
• Dr. Georg Kippels, německý právník.
• Jens Spahn , německý politik, vedoucí skupiny.
• Dr. Gerd Müller , německý politik, spolkový ministr pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.
• Anja Karliczek , německá politička.
• Dr. Georg Nüßlein , německý politik.

Všímáte si nevídaného počtu Němců na seznamu?

Již roky vás upozorňuji na to, že naše vláda za Covidu velmi slepě následovala prakticky ve všem Německo. Za Covidu neexistovala česká politika, jen lokajské kopírování  Německa, čehož si mohl povšimnout každý, kdo v té době nahlížel na německou politiku.

Vše, co zavedlo Německo, jsme okopírovali s několikadenním, maximálně však 3týdenním zpožděním. Status protektorátu byl doslova potvrzen v momentě, kdy se ukázalo, že velmi slepě přejímáme vše jen my a Rakousko, které ještě v některých ohledech přitvrdilo.

Nikdo jiný Německo tak slepě nekopíroval, což vyvolává dojem, že jsme pod mnohem větším vlivem Německa než kdo vůbec tuší. Lokajské chování všech dosavadních vlád tomu napovídá a Covid to rozkryl ve vší nahotě.

Ale zpět k seznamu:

Mezi klíčové organizace, jejichž síťové vazby jsou podrobně popsány, patří:

Nadace Billa a Melindy Gatesových (BMGF); Světová zdravotnická organizace; Skupina Světové banky; GAVI, Aliance pro vakcíny založená BMGF; Globální fond; FIND, globální aliance pro diagnostiku; Univerzita Johnse Hopkinse; Institut Roberta Kocha; Britská agentura pro regulaci léčiv a zdravotnických produktů (MHRA); Německé centrum pro globální zdraví; Wellcome Trust; Rockefellerova nadace; Světové ekonomické fórum (WEF); Koalice pro inovace v oblasti připravenosti na epidemie; Fórum mladých globálních lídrů WEF; Velké farmaceutické společnosti; Charité, Univerzitní lékárna v Berlíně; Evropská komise a Švýcarská agentura pro terapeutické produkty.

Nadace Billa a Melindy Gatesových se zdá být blízko vrcholu nebo dokonce se zdá, že byla v centru celé sítě pandemie covidu-19. Gates je také významným sponzorem korporátních médií a jeho síť zasahuje do globální politiky v oblasti potravin a změny klimatu.

Nadace Billa a Melindy Gatesových navíc prostřednictvím financování WEF hraje důležitou roli i ve „Velkém resetu.“

Síť lidí a organizací zodpovědných za klimatický podvod

V roce 2012 byl Mark Carney (pozn.: současný kanadský premiér) jmenován prvním nebritským guvernérem Bank of England. Působil v správní radě Nadace Světového ekonomického fóra (WEF), v čele kanadské centrální banky, jako zvláštní vyslanec OSN pro oblast klimatu a financí, jako předseda skupiny G30, jako předseda správní rady agentury Bloomberg a jako předseda společnosti Brookfield Asset Management.

Jak poznamenal Edmonton Journal:

„Carney se stal klíčovým hráčem v Organizaci spojených národů, na Světovém ekonomickém fóru, v Brookfieldu a v agentuře Bloomberg, protože je skvělý v jedné věci – přimět vlády a soukromé podniky, aby se přizpůsobily klimatické agendě Grety Thunbergové.“

Krátce poté, co se stal kanadským premiérem, Dan Fournier poznamenal, že Carneyho zapojení do rodin a organizací Rothschildů a Rockefellerů, jako je Skupina třiceti, naznačuje, že bude prosazována globalistická klimatická agenda, která bude prospěšná elitě na úkor střední třídy.

„Carneyho vazby a úslužná podřízenost globálním bankovním elitám v čele s tajemnou Bankou pro mezinárodní platby by neměly nechat nikoho na pochybách o tíživé ekonomické situaci Kanady,“ řekl Fournier.

Skupina třiceti, neboli G-30, neboli Skupina 30, je „klubem“ v nadnárodní politické komunitě, napsala Eleni Tsingou.

„Klub drží pohromadě uznání elitních vrstevníků, společné a vzájemně se posilující zájmy a ambice poskytovat globální statky v souladu s hodnotami, které jejich členové považují za čestné. Tato představa „klubu“ vysvětluje, jak aktéři, kteří píší pravidla pro globální správu věcí veřejných, spolupracují.“

V roce 2015 vedl Mark Carney vytvoření „Pracovní skupiny pro zveřejňování finančních informací souvisejících s klimatem“ (TCFD) britské Rady pro finanční stabilitu, jejímž předsedou byl miliardář Michael Bloomberg.

V tomto případě Carney a Bloomberg již zahájili uchvacování moci centrálními bankami. TCFD se v říjnu 2023 rozpadla.

Z TCFD vzešla Iniciativa pro zelené financování (GFI), kterou v lednu 2016 založila londýnská City Corporation ve spolupráci s britskou vládou.

V roce 2017 byla z iniciativy La Banque de France na pařížském summitu „One Planet Summit“ založena Síť centrálních bank a orgánů dohledu pro ozelenění finančního systému (NGFS).

V září 2019 se Mezinárodní měnový fond připojil jako pozorovatel. V prosinci 2020 se k NGFS připojil Federální rezervní systém USA. K 11. březnu 2025 měla NGFS 145 členů z více než 90 zemí a 23 pozorovatelů.

V rozhovoru pro Executive Intelligence Review v roce 2021 Paul Gallagher uvedl:

„V srpnu 2019 se centrální bankéři setkali na výroční konferenci Federálního rezervního systému v Jackson Hole ve Wyomingu a diskutovali o návrhu bývalých vedoucích pracovníků centrálních bank ze čtyř zemí, nyní všech vedoucích pracovníků společnosti BlackRock.

Nazvali to ‚změnou režimu‘. Řekli, že nastal čas, aby centrální banky převzaly kontrolu nad výdajovými pravomocemi vlád.“

Také v roce 2019 byl v přímé reakci na doporučení GFI z roku 2018 založen Green Finance Institute.  Mezi jeho financující subjekty patří vláda Spojeného království a město Londýn.

V dubnu 2021 založili Glasgowskou finanční alianci pro čisté nulové emise (GFANZ) John Kerry, zvláštní vyslanec prezidenta USA pro změnu klimatu, Janet Yellenová, bývalá ministryně financí USA, bývalá předsedkyně Federálního rezervního systému a emeritní členka skupiny G30  a Mark Carney jako zvláštní vyslanec OSN pro opatření v oblasti klimatu a finance.

V té době Carney, který byl také finančním poradcem britského premiéra pro konferenci COP26, spolupředsedal GFANZ spolu s Michaelem Bloombergem.

GFANZ pravidelně podává zprávy Radě pro finanční stabilitu skupiny G20. A všechny členské aliance GFANZ musí být akreditovány kampaní OSN Race to Zero, uvedl Program OSN pro životní prostředí (UNEP).

Dodal, že tehdejší britský premiér Boris Johnson popsal GFANZ jako „sjednocující světové banky a finanční instituce za globálním přechodem na nulové čisté emise.“

Mezi ředitele GFANZ patřil Larry Fink ze společnosti BlackRock, který byl a stále je také členem správní rady WEF. Tito ředitelé již dlouho s nadšením sledovali vyhlídky korporací zaměřených na přírodní aktiva a další související snahy o financializaci přírodního světa.

Současně se spuštěním GFANZ byla v rámci Finanční iniciativy Programu OSN pro životní prostředí (UNEP FI) a Pracovní skupiny pro finanční služby (FSTF) Iniciativy pro udržitelné trhy prince z Walesu (SMI) založena aliance Net-Zero Banking Alliance (NZBA).

Při svém spuštění se NZBA pyšnila členstvím 43 bank z 23 zemí (s aktivy ve výši 28,5 bilionu USD). Nyní se může pochlubit tím, že se její členství ztrojnásobilo na 128 bank ve 44 zemích (s aktivy ve výši 47 bilionů USD).

Zajímavé je, že ve výčtu bank nejsou jen ty západní, ale najdete tam i banky ze zemí BRICS – včetně Ruska – či hned několik bank z Turecka, ale také například z jihoamerických zemí.

Od nás ani ze Slovenska tam žádná banka není, což je zřejmě dáno tím, že žádná česká banka už v podstatě ani neexistuje. Je tam nicméně například „matka“ naší „České“ spořitelny, rakouská Erste bank.

Na výročním zasedání Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu v roce 2020 Karel III. zahájil činnost své Rady pro udržitelné trhy (SMI), která byla založena o několik měsíců dříve.

Třetím nástrojem, který Karel „Velký král resetu“ v Davosu v roce 2020 představil, byla jeho Terra Charta, zvrácená a protiprávní inverze legendární Magny Charty, kterou podepsal král Jan v Runnymede v roce 1215.

Terra Charta tvrdí, že „základní práva a hodnoty přírody“ musí být jádrem globální ekonomiky. V té době se Karel snažil v příštím desetiletí získat a investovat 10 miliard dolarů (7,3 miliardy liber).

O několik let později, v roce 2023, Karel III. na COP28 požadoval 4,5 až 5 bilionů dolarů ročně na podporu transformace, která bude „potřebná“ kvůli „klimatickým změnám.“

Hrstka korporací přebírá kontrolu nad světovými zásobami potravin

V roce 2022 zveřejnila skupina ETC svou zprávu s názvem „Potravinářští baroni 2022 – Krizové spekulace, digitalizace a přesun moci.“

Jejich zjištění ukázala, že mnoho zemědělsko-potravinářských odvětví je nyní tak provázaných, že je ovládají pouze čtyři až šest dominantních firem, což těmto společnostem umožňuje mít obrovský vliv na trhy, zemědělský výzkum a vývoj politik, což podkopává potravinovou suverenitu.

Při zveřejnění své zprávy Food Barons 2022 společnost ETC Group uvedla:

Identifikujeme sedm klíčových aspektů globálního průmyslového potravinového řetězce, které jsme konceptualizovali z hlediska moci:

Potravinářští baroni se snaží udržet si, naturalizovat a rozšiřovat svou moc, a to navzdory svým četným nedostatkům, které se staly obzvláště zřejmými během Covidu.

Také upozorňujeme na tři kritické, vícesektorové trendy, které zvyšují schopnost potravinových baronů – velkých zemědělských firem spolu s velkými technologickými a finančními společnostmi – udržet si kontrolu nad průmyslovým potravinovým řetězcem.

Prvním z nich je digitalizace potravinářství a zemědělství v celém řetězci. Druhým je rostoucí síla asijských (zejména čínských) potravinových baronů.

Třetím je horizontální integrace, včetně rostoucího zapojení společností spravujících aktiva v potravinářském a zemědělském sektoru, což vytváří zdání konkurence, ale skutečnou konkurenci snižuje.

Potravinářští baroni 2022 – Krizové spekulace, digitalizace a přesun moci, Skupina ETC, 7. září 2022

Síť globální korporátní kontroly

Studie z roku 2011 s názvem „Síť globální korporátní kontroly“ od Stefanie Vitaliové, Jamese B. Glattfeldera a Stefana Battistona zkoumala strukturu kontrolní sítě nadnárodních korporací a její důsledky pro globální tržní konkurenci a finanční stabilitu.

Studie se zaměřila spíše na sledování kontrolních vztahů než na vztahy patrimoniální.

Pojem kontroly v literatuře o podnikových financích označuje schopnost akcionáře ovlivňovat strategická rozhodnutí firmy, ale ve studii z roku 2011 kontrola znamená rozsah, v jakém může akcionář ovlivnit ekonomickou hodnotu společnosti.

Studie analyzovala globální síť korporátní kontroly s využitím databáze z roku 2007 obsahující 37 milionů ekonomických aktérů a 13 milionů řízených a vážených vlastnických vazeb.

V rámci databáze vědci identifikovali síť 43 060 nadnárodních korporací nacházejících se ve 116 různých zemích a vytvořili síť 600 508 uzlů (ekonomických subjektů) a 1 006 987 korporátních vztahů.

Analýza databáze odhalila, že největší propojená složka obsahuje všechny nadnárodní korporace s nejvyšší ekonomickou hodnotou, což představuje 94,2 % celkových provozních příjmů nadnárodních korporací.

Globální síť korporátní kontroly má motýlkovou strukturu s malým, hustě propojeným jádrem 147 nadnárodních korporací, které drží nad sítí značnou míru kontroly.

Velká část kontroly proudí do malého, těsně propojeného jádra finančních institucí, které lze považovat za ekonomické „super-entity.“

Struktura globální sítě podnikové kontroly

Jádro sítě tvoří převážně finanční instituce, což může usnadnit vytváření bloků a brzdit tržní konkurenci.

Kromě toho malá skupina vrcholných držitelů akcií, včetně nadnárodních korporací a akcionářů, akumuluje velkou část celkové kontroly nad sítí, přičemž 737 vrcholných držitelů kontroluje 80 % hodnoty sítě.

Výzkumníci zjistili, že síť globální korporátní kontroly se skládá z 600 508 uzlů a 1 006 987 propojení se třemi typy ekonomických aktérů: akcionáři, nadnárodními korporacemi a portfoliovými společnostmi.

Analýza sítě globální korporátní kontroly

Síť se skládá z 23 825 propojených komponent, přičemž největší propojená komponenta (LCC) obsahuje 463 006 ekonomických aktérů a 889 601 vztahů a zahrnuje společnosti ze 191 zemí.

Nízkonákladová společnost (LCC) má motýlkovou strukturu s jádrem 1 318 společností ve 26 zemích a většinou uzlů patřících k nízkonákladové společnosti, což naznačuje vysokou úroveň koncentrace vlastnictví a kontroly.

Studie zjistila, že finanční instituce, jako jsou banky a podílové fondy, mohou vykonávat kontrolu nad společnostmi, i když se nesnaží aktivně se zapojit do jejich strategií, často prostřednictvím neformálních diskusí a vyjednávání.

Článek poskytuje žebříček 50 nejvýznamnějších ekonomických aktérů podle globální kontroly (viz níže), přičemž mnoho z nich patří do finančního sektoru – včetně společností jako Barclays, Capital Group, AXA, State Street a Vanguard – a je součástí extrémně propletené sítě kontroly.

Poznámka: Je pozoruhodné, že BlackRock není uveden v žebříčku 50 nejvýznamnějších ekonomických aktérů studie. Studie analyzovala data z databáze z roku 2007, tedy před globální finanční krizí.

Během finanční krize v roce 2008 BlackRock byl vyzván vládami po celém světě, „aby jim pomohli překonat finanční krizi.“

Podle The Naeth:„Během finanční krize v roce 2008 společnost BlackRock využila svých silných konexí k tomu, aby se stala kontaktní osobou pro různé osobnosti z Washingtonu a Wall Street, které jim měly pomoci zotavit se z chaosu, který krize způsobila.

Nabízela nízkorizikové burzovní obchodní fondy organizacím, které krize zasáhla nejvíce, a o rok později, kdy přišla recese, se stala správcem aktiv číslo 1 na světě.

Koupila společnost R3 Capital Management a část Barclays, čímž navýšila svá aktiva o 15 miliard dolarů.“