Los Angeles: Po požárech dochází v evakuovaných oblastech k rabování, místní vytvořili ozbrojené hlídky (video)

V současné době není možné se do evakuovaných oblastí navracet, takže celé oblasti zůstávaly vylidněné. To vedlo k vlnám rabování majetku v domech, které nebyly požárem postiženy vůbec nebo jen okrajově.

Zatčeno bylo mnoho rabujících (malý výběr z nich – viz titulní obrázek), nicméně ještě víc zřejmě spravedlnosti uniká. Mnoha obyvatelům postižených oblastí tak došla trpělivost a i přes zákaz se vrací domů, aby svůj majetek – či to, co z něj zbylo – ochránili.

Aktuální situace v LA je mnohými připodobněna k situaci v roce 1992, kdy došlo k černošským nepokojům.

S policejními silami zahlcenými obrovským rozsahem devastace v okrese Los Angeles začínají obyvatelé brát věci do vlastních rukou, vzdorují povinným příkazům k evakuaci a místo toho střeží své domovy a majetek svých sousedů se střelnými zbraněmi.

Ztráty způsobené požáry v oblasti Los Angeles dosáhnou 250 miliard dolarů nebo více. Majetek není jen ničen – je také kraden bezostyšnými lupiči.

Jeden z obyvatel okresu Los Angeles poskytl znepokojivý popis toho, co se dělo v jejich ulici: „Bylo tam asi sto lidí, kteří přijeli na skútrech a snažili se dostat do všech domů v této ulici.“

V reakci na to šerif okresu Los Angeles Robert Luna vyhlásil zákaz vycházení a řekl: „Nezahráváme si s tím; Nechceme, aby lidé využívali naše obyvatele, kteří se již stali oběťmi.“

Samozřejmě, silná slova jsou jen malou obranou proti lupičům odhodlaným kořistit na zničených územích. Tak jako padouši ignorují silná slova, stejně tak je tu spousta těch, kteří se rozhodli vzdorovat příkazům k evakuaci, aby si mohli zabezpečit svůj vlastní majetek.

„Nezajímá mě co říká policie,“ řekl prezident firmy pro správu majetku Ross Gerber deníku Wall Street Journal.

„Když tohle přežijete, je vám jedno, co říkají.“ Gerber se se střelnou zbraní vplížil do evakuační zóny, aby zkontroloval svůj dům. Říká, že se také připojil k sousedům, kteří chodili po ulicích a vyptávali se těch, které neznají, kdo jsou.

„Chápu, že policie řekne, že je to ‚pravidlo‘, ale je to naše půda a naše čtvrť a i když respektuji úřady, jsme mnohem kompetentnější než ony,“ řekl Gerber, který řekl, že sousedský kanál WhatsApp se ukázal být organizačním zdrojem, který je lepší než jakákoli vláda.

Jiní zůstávají ve svých domovech, připraveni použít střelnou sílu, aby zmařili plány rabování. „Mám střelné zbraně a volala jsem svým přátelům, abych se ujistila, že vím, jak s nimi legálně zacházet,“ řekla obyvatelka Altadeny Eve Anna Manleyová KTLA 5. 

Na svém satelitním internetovém přijímači Starlink má zobrazený slogan: „Pokud budete loupit, budeme střílet.“

Manleyová řekla, že kromě rabujících si vzdorní obyvatelé – kteří si říkají „Stayers“ (zůstávající) – také dávají pozor na vzplanutí požáru. Manleyová říká, že pomáhá sousedům tím, že jim umožňuje používat její sprchu, pere jim prádlo a dokonce jim vaří slaninu a vejce.

Místní vědí, že pokud opustí čtvrť, nebudou se moci vrátit, protože policejní kontrolní stanoviště odmítají každého, kdo se pokusí vstoupit. Prozatím policie umožňuje zásobování na kontrolní stanoviště, kde si mohou místní zboží vyzvednout a vrátit se do svých domovů.

Manleyová je vděčná za policejní bariéru: „Je to blokáda – ‚jasné ne‘ – a jsem za to ráda. Chci to tak, protože tady nechci nikoho cizího.“

Další obyvatel Altadeny, Aaron Lubeley, řekl Journalu, že držel hlídku poblíž toho, co zbylo z jeho požárem zpustošeného majetku. Spí ve svém SUV s pistolí ráže 9 mm po boku a sleduje  okolí kvůli zločincům a opětovným požárům a říká, že mu to „dává pocit hodnoty a účelu.“

Při prohlídce svého pozemku přechází od hlasu zalknutého emocemi k hlasu plnému humoru – jak mluví o novém „otevřeném půdorysu“ svého vyhořelého domu.

Historie Los Angeles nabízí legendární příklad ozbrojených občanů, kteří se spojili, aby ochránili svůj majetek před rabujícími hordami.

Během nepokojů v roce 1992 korejští majitelé obchodů obsadili pozice na střechách a střežili své obchody puškami.

Obrázky „Korejců na střeše“ nadále slouží jako trvalá připomínka moci občanů chránit svůj majetek, když to vládní policie nemůže nebo nechce dělat – a je  připomínkou toho, proč by měla být ozbrojená sebeobrana základním lidským právem.