Letos se hlásí na střední školy celkem 156 434 zájemců. Na čtyřleté obory se hlásí 130 tisíc žáků, o osmileté obory má zájem na 19 tisíc žáků. Šestiletá gymnázia pak hlásí téměř sedm tisíc zájemců. Vyplývá to z dat, která zveřejnil Cermat. Upozorněme, že do kategorií čtyřletých oborů jsou zařazeny tříleté programy na odborných učilištích, nástavby či obory se zkrácenou dobou studia.
K TÉMATU: Kdo bude učit matematiku či fyziku? Situace je kritická, varuje děkan a nabízí řešení
Uchazečů o něco ubylo, v řádu stovek ve srovnání s rokem 2024. Nejedná se ovšem o žádný výrazný propad. Největší zájem je o střední odborné školy, jež jsou zakončeny maturitou (72 604 uchazečů), následují střední odborná učiliště s výučním listem (50 884 uchazečů). Nejvýraznější meziroční nárůst zaznamenaly školy zaměřené na všeobecné vzdělání, tedy gymnázia a lycea.
Tento trend je dán především větším zájmem o lycea, u nichž je nárůst nejpatrnější. „Zájem o gymnázia je stagnující a srovnatelný s předchozími dvěma lety. Ubylo přihlášek do středních odborných škol s maturitní zkouškou. Alespoň jednu přihlášku do maturitních oborů podalo 76 procent uchazečů,“ informují zástupci ministerstva školství v tiskové zprávě.
Kde mají žáci největší zájem o učňáky a kde o gymnázia?
Nejvíce zájemců o středoškolské studium zaznamenali v hlavním městě (25 352 uchazečů) – pro převážnou většinu z nich (22 646) je pražská škola první volbou, jak uváděli při skládání portfolia přihlášek. Hned za Prahou je v tomto ohledu Středočeský kraj následovaný Jihomoravským krajem. Praha má také prvenství ohledně zájmu o gymnaziální studia.
Ministerstvo v grafice představilo, kolik uchazečů se přihlásilo v každém kraji a kolik přihlášek bylo podáno na jednotlivé typy škol. Pro orientaci v číslech je třeba mít na paměti, že každý uchazeč se mohl přihlásit celkem na pět škol – tři standardní a dvě s talentovými zkouškami. Nejedná se tak o celkový součet žadatelů.
Redakce pro vás připravila přehledné rozdělení přihlášek podle oborů. O jaký druh střední školy byl v jednotlivých krajích zájem? Podívejte se níže:
Podle těchto dat byl podílově ze všech přihlášek v daném regionu největší zájem o střední odborné školy v Karlovarském kraji (43,8 procenta), v závěsu je Praha (43,6 procenta). V hlavním městě jsou v tomto ohledu nejvýrazněji zastoupeni zájemci o studium na gymnáziu (17,8 procenta), naopak nejhůře je na tom právě Karlovarsko (6 procent).
Proporciálně v rámci kraje se nejvíce studentů hlásí na lycea ve Středočeském kraji (10,9 procenta) a Jihomoravském kraji (9,7 procenta). Ve srovnání s jiným typem škol jsou odborná učiliště největšími favority v Karlovarském kraji (38,6 procenta). Oblíbenost „učňáků“ v celkovém souboru přihlášek v regionu také panuje v Ústeckém (36,6 procenta) a Libereckém kraji (36,4 procenta).
Maturitní versus nematuritní obory
V přehledu přihlášek a jejich prioritizace je jasně vidět, že poměry mezi nematuritními a maturitními obory se meziročně nijak výrazně neliší. Mírně vzrostl trend dávat nematuritní obor na první místo, ovšem vzhledem k tomu, že se každý rok proměňuje poměr mezi počtem uchazečů a podaných přihlášek, nelze na základě těchto dat vypozorovat počínající trend.
Stále ovšem platí, že tři ze čtyř uvedených priorit jsou maturitní obory. Na třetím místě v pořadí přihlášek je zpravidla každá třetí přihláška na nematuritní obor. Cermat zveřejnil rovněž přehlednou mapu, v níž můžete najít konkrétní školu, na níž se uchazeč hlásil. Tabulka odhalí, kolik dalších zájemců má o danou střední, konkrétně o obor, zájem a jaké jsou kapacitní možnosti.
Lze si tak předem udělat představu, s kolika dalšími zájemci se žák „utká“ o svůj obor. Data rovněž ukazují, kolik lidí si obor určilo jako konkrétní prioritu. V mapě níže najdete souhrn nejžádanějších středních škol napříč kraji.
Přihlášky? Jasná zpráva krajům, míní experti
Letošní data o přihláškách podle analytičky portálu EDUin Nikoly Šrámkové potvrzují dlouhodobý zájem deváťáků a deváťaček o maturitní obory. „Téměř ve všech krajích České republiky je přitom prozatím na těchto oborech nedostatečný počet míst vzhledem k počtu uchazečů, kteří se na ně hlásí,“ upozorňuje současně.
Největší zájem napříč obory byl o čtyřletá gymnázia či lycea. Nejvíce zájemců se poté hlásilo například na obory informační technologie, ekonomika, podnikání nebo obchodní akademie.
Programový ředitel EDUinu Miroslav Hřebecký tento trend hodnotí jako jasnou zprávu většinovým zřizovatelům středních škol, tedy krajům. Hřebecký tvrdí, že jejich vedení se často snaží „uměle držet nabídku odborného vzdělání v maturitních oborech na úkor všeobecného“, zatímco se zaštiťují reálnou poptávkou. „Většina maturantů se přitom dnes více profiluje až na vysokých školách. Kapacity všeobecného vzdělávání by tak měly být napříč republikou mnohem větší,“ zdůraznil.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Epidemie dětské obezity. Pohyb už nestačí, v Česku trpí nadváhou každé čtvrté dítě