Meloniová chce sjednotit frakce ECR a ID, což je zřejmě hlavní důvod distancování od AfD

Předpokládám, že stávající poprask kolem prohlášení kandidáta AfD (viz zde), který navíc aktuálně na post rezignoval, bylo pro některé strany vítanou záminkou pro vyloučení AfD z příští spolupráce s frakcí ID.

Podle mého názoru šlo o záměrný akt, který má vytvořit dvě nové frakce vpravo. Jedna by sloučila politické strany frakcí ECR a ID a další skupina by se zřejmě vytvořila kolem AfD často sloučením s některými stranami z nezařazených, případně s několika radikálnějšími stranami z ID.

Otázka ovšem je, jak se zachovají některé strany, zejména pak ty z frakce ECR. Například ODS se tak zřejmě vydá za svými soukmenovci ze SPOLU do lidovecké frakce, protože jen stěží by mohla koexistovat v jedné frakci vedle SPD.

Tyto dvě frakce se dosud liší zejména přístupem k Ukrajině. Zatímco ECR jsou kovaní jestřábi, ID vždy jako jediná frakce hlasuje proti posílání zbraní a peněz na Ukrajinu.

Podle všeho se však strany dohodly, že se spojí zejména s cílem společně bojovat proti Green Dealu a migrační politice EU. Rozpory v jiných otázkách zatím řešit nebudou.

Jde jim zřejmě zejména o to, aby vznikla jedna velká silná frakce, která bude díky svojí síle schopná napadnout a možná i zarazit dvě zmíněné ničivé politiky EU.

Jako hlasovací opora by pak mohla fungovat i nová frakce kolem AfD. V Bruselu to totiž skutečně není o ničem jiném než o hlasování…

To, o čem se dosud hovořilo jen v zákulisí, nyní potvrzuje i Meloniová, jejíž strana vede ECR.  V jejím případě samozřejmě panují i jisté pochybnosti, když vidíme, jak provádí migrační politiku ve vlastní zemi…

Italská premiérka Giorgia Meloniová v pondělním rozhovoru zopakovala své poslání sjednotit evropské pravicové strany, což je krok, který následuje po smířlivějších slovech vůdkyně francouzského Národního sdružení Marine Le Penové z předchozího dne, která byla učiněna na pozadí evropské pravice, která se ne vždy shodne.

„Soustředíme se na osobu předsedy Evropské komise, ale skutečnou výzvou je vybudovat jinou většinu, než jakou jsme viděli v posledních pěti letech, což je nepřirozená většina mezi Evropskou lidovou stranou a socialisty,“ řekla Meloniová v televizním pořadu Canale 5 Mattino Cinque News.

Před hlasováním, které může změnit rovnováhu sil v EU, Meloniová nastínila plán pro příští evropský zákonodárný sbor: sloučení evropských pravicových stran.

„Snažím se v Evropě zopakovat to, čeho bylo dosaženo v Itálii: sjednotit strany s kompatibilními myšlenkami, navzdory skutečnosti, že mají zcela odlišné nuance… a poslat levici do opozice,“ vysvětlila.

Analytici se domnívají, že tato prohlášení by mohla poukazovat na možnou alianci mezi parlamentní skupinou Evropských konzervativců a reformistů (ECR), v níž zasedají lidé jako Bratři Itálie (FdI) Meloniové, polské Právo a spravedlnost (PiS) a španělský Vox, a skupinou Identita a demokracie (ID), ke které jsou přidruženy Liga Mattea Salviniho a Národní sdružení Marine Le Penové.

V neděli na konferenci pořádané VOX v Madridu nasadila vůdkyně Národního sdružení smířlivější tón vůči Meloniové, což je ostrý posun oproti předchozím prohlášením. „S Meloniovou máme společné body,“ řekla Le Penová v neděli.

„Není to o jednotlivcích, je to o svobodě. Meloniové a Salvinimu záleží na svobodě,“ dodala.

Tyto komentáře znamenají prudký obrat od doby před pouhými dvěma měsíci, kdy Le Penová kritizovala Meloniovou na akci organizované místopředsedou vlády Matteem Salvinim v Římě a řekla:

„Řekněte nám jasně, zda podporujete Ursulu von der Leyenovou na předsedkyni Komise, my ji nikdy nepodpoříme.“

Poté, co Meloniová zpočátku projevovala otevřenost vůči nominaci Ursuly von der Leyenové, se v poslední době přímé reakci vyhýbá.

Meloniová v rozhovoru uvedla, že výzvou pro dnešní Evropu je převzít zpět kontrolu nad svým osudem, zaměřit se na méně věcí a dělat je lépe.

„V posledních letech nám EU diktovala, co můžeme a nemůžeme jíst, jaká auta můžeme a nemůžeme řídit,“ řekla.

„Podle mého názoru se jedná o omezení svobody jednotlivců a národních států, které musí být zrušeno. EU může a měla by stanovit cíle, ale pak je na národních státech, aby rozhodly, jak jich dosáhnout,“ dodala.