Mnoho lidí má pocit, že paměť funguje jako přesný záznam minulosti. Odborný medicínský portál PubMed Central ale upozorňuje na fenomén falešných vzpomínek. Podle něj dokáže lidský mozek vytvářet velmi přesvědčivé vzpomínky i na události, které se ve skutečnosti nikdy nestaly. To, co považujeme za jasný obrázek minulosti, tak často bývá směs skutečných prožitků a detailů, […]
Menej ako 1 min.
min.
Mnoho lidí má pocit, že paměť funguje jako přesný záznam minulosti. Odborný medicínský portál PubMed Central ale upozorňuje na fenomén falešných vzpomínek. Podle něj dokáže lidský mozek vytvářet velmi přesvědčivé vzpomínky i na události, které se ve skutečnosti nikdy nestaly. To, co považujeme za jasný obrázek minulosti, tak často bývá směs skutečných prožitků a detailů, které naše mysl doplnila až dodatečně.
ČTĚTE TAKÉ: Zapomeňte na ranní kávu. Specialista poradil nápoj, který nastartuje tělo a pomůže zhubnout
Na způsob, jakým si události pamatujeme, mohou mít vliv také emoce. Silné prožitky zvýrazňují některé detaily situace, zatímco jiné informace se z paměti vytratí nebo se vybavují nepřesně, uvádí Medium.cz.
Výzkum vědců z Corvinus University naznačuje, že tento mechanismus může ovlivňovat i to, jak si zpětně vybavujeme vlastní rozhodnutí. Mozek totiž může vzpomínky nenápadně upravovat tak, aby lépe zapadaly do obrazu, který o sobě máme.
Rozhodnutí spojená s odměnou
Výzkumníci zkoumali, jak si lidé pamatují rozhodnutí spojená s odměnou. Účastníci si měli vybrat mezi dvěma možnostmi: získat 10 000 forintů za dva týdny, nebo počkat čtyři týdny na vyšší částku. Podobných rozhodovacích situací ale dostali více. V každém dalším kole se částka za delší čekání postupně zvyšovala, a to až na 13 000 forintů. Vědci tak mohli sledovat, při jak vysoké odměně lidé změní své rozhodnutí a jsou ochotni čekat déle.
Později měli účastníci znovu zhodnotit svá předchozí rozhodnutí. Ukázalo se, že lidé, kteří častěji volili okamžitou odměnu, si své volby nepamatovali úplně přesně. Často měli pocit, že začali dříve volit vyšší odměnu za delší čekání, než tomu ve skutečnosti bylo. Podle vědců to může souviset s tím, že mozek se snaží udržet pozitivní obraz o nás samotných. Pokud si minulá rozhodnutí pamatujeme jako disciplinovanější a promyšlenější, může to posilovat naše sebevědomí.
ČTĚTE TAKÉ: Pijete vodu ze studny? Na jaře si ji nechte zkontrolovat, hrozí kontaminace
