Na Maledivách, které již měly být podle předpovědí klimaalarmistů pod vodou, plánují nová letiště a plocha ostrovů roste

Máme zde další předpověď klimaalarmistů, která se nesplnila  – a podle všeho ani nesplní. Maledivy jsou jedny z mnoha ostrovů, kterým byla ze strany IPCC (Mezivládní panel OSN pro změnu klimatu) předpovězena neodvratitelná zkáza.

Podle těchto apokalyptických předpovědí již měly být ostrovy téměř celé pod vodou, nicméně realita má k těmto předpovědím velmi daleko. A zdá se, že i politické vedení země si uvědomuje, že celá klimatická politika je jedna velká lež.

I když si IPCC stále za svojí předpovědí stojí (jen ono potopení ostrovů poněkud odkládá), tak vláda Malediv je očividně jiného názoru, neboť nechává stavět nová letiště.

Po celá desetiletí nám tvrdili, že ostrovní národy jsou na pokraji zmizení pod vlnami a jejich obyvatelé jsou předurčeni k tomu, aby se stali oběťmi katastrofických dopadů změny klimatu. Rozvojová aktivita v některých z těchto zemí však vypráví jiný příběh.

V posledních letech se Maledivy pustily do ambiciózního programu rozvoje více než tuctu nových letišť, což je krok, který se zdá být v rozporu s hrozivými předpověďmi o budoucnosti země.

Tento kontrast mezi apokalyptickým vyprávěním a zdánlivě optimistickou realitou vyvolává důležité otázky o přesnosti předpovědí klimaalarmistů a skutečné povaze geomorfologie ostrovů – vzestupu a pádu suchozemských útvarů.

Boom infrastruktury na Maledivách popírá falešné obavy

Maledivy, souostroví 1 192 korálových ostrovů seskupených do 26 atolů, investují značné prostředky do své letecké infrastruktury. Terminál pro 1,3 milionu cestujících je součástí nedávné modernizace mezinárodního letiště Hanimadhoo, které je jen jedním z 18 letišť v zemi.

Další velká rekonstrukce probíhá na mezinárodním letišti Velana. Nová expanze uspokojí rostoucí požadavky cestovního ruchu a obchodu. Očekává se, že ročně odbaví 25 milionů cestujících, což je téměř šestinásobek objemu v roce 2022.

Předpokládá se, že nový nákladní terminál ve Velaně bude do roku 2025 odbavovat 100 000 metrických tun a do roku 2050 dokonce 300 000 metrických tun.

Letiště bude mít také novou vzletovou a přistávací dráhu, terminál hydroplánů a skladovací kapacitu pro 100 milionů litrů paliva.

V letošním roce prezident Malediv Dr. Mohamed Muizzu oznámil dekret o výstavbě dalších letišť na devíti různých ostrovech. Dekret také signalizoval rozvoj druhého letiště na atolu Laamu a nových letišť v GA Villingili a GDh Thinadhoo.

Prognózy ukazují na provoz celkem tuctu nových letišť v příštích 10 letech, kromě stávajících 18 letišť. Tyto investice představují významný závazek k dlouhodobému rozvoji infrastruktury.

Vyžadují také podstatné úpravy ostrovů, včetně rekultivace půdy a pobřežních inženýrských prací. Takové projekty by bylo obtížné ospravedlnit, pokud by maledivské vedení skutečně věřilo, že národ je na pokraji záplavy.

Expanze a potopení: Ostrovní věda

Mezivládní panel OSN pro změnu klimatu (IPCC) soustavně identifikuje malé ostrovní státy jako státy s vysokým rizikem vzestupu hladiny moří. Zprávy IPCC jsou považovány za bibli pro národní tvůrce politik po celém světě.

Realita na zemi – a ve vodě – je však složitější, než tyto hrozivé předpovědi naznačují. Ostrovy, zejména korálové atoly, jako jsou ty, které tvoří Maledivy, jsou dynamické systémy, které reagují na změny životního prostředí komplexním způsobem.

Nejsou to statické pevniny, ale neustále mění tvar a velikost v reakci na vlny, proudy a ukládání sedimentů. Tato dynamická povaha znamená, že ostrovy mohou za určitých okolností růst.

Vědecká studie publikovaná v roce 2020 zkoumala změny pobřeží v důsledku rekultivace půdy a rozvoje pobřeží na 607 ostrovech na 23 atolech na Maledivách. Zjistili, že mezi lety 2004-2006 a 2014-2016 zůstalo 59 % ostrovů stabilních, 24 % se rozšířilo a méně než 17 % se zmenšilo.

Podobně existují případy přirozeného nárůstu pevniny. Přelomová studie publikovaná v časopise Nature Communications v roce 2018 zkoumala změny na 101 ostrovech tichomořského atolu Tuvalu za období 40 let.

Navzdory vzestupu hladiny moře se celková rozloha ostrovů zvýšila téměř o 3 %. Na individuální bázi se 74 % ostrovů zvětšilo, zatímco pouze 14 % se zmenšilo.

Tempo zvyšování hladiny moře o 1,5 milimetru za rok v letech 1958-2014 není ani zdaleka nebezpečné.

To není nic ve srovnání s každoročním vzestupem o 47 milimetrů, ke kterému došlo před 8 200 lety, když se Země oteplovala po posledním zalednění, které pokrylo mnoho částí severní polokoule ledem tlustým desítky metrů.

Během středověkého teplého období před 1000 lety byla světová hladina moří vyšší než dnes a život přesto vzkvétal.

Pozoruhodné investice Malediv do infrastruktury a vědecké důkazy o geomorfologii ostrovů naznačují, že jedinou věcí, která se potápí, jsou děsivé příběhy o národech, které mizí kvůli změně klimatu.