Naděje dožití Čechů se zvyšuje. Mají žít dokonce déle než před pandemií koronaviru

Naděje dožití je dnes v České republice rovných 80 let. Podobně vysoká byla tato úroveň v roce 2019, tedy před pandemií koronaviru. Tehdy tato hodnota činila 79,3 let. Následovaly covidové roky, kdy se naděje dožití rapidně snížila, což platilo prakticky pro všechny státy EU.

ČTĚTE TAKÉ: Pikora: S důchody to bude pro spoustu Čechů zlé. Platíme daň za to, že nic neděláme

V roce 2020 šlo v Česku pouze o 78,2 roku, a v roce 2021 dokonce jen o 77,2 roku. Stočení křivky směrem vzhůru přišlo až předloni, kdy se jednalo o 79 let.

Naděje dožití se obecně zvýšila ve většině států Evropské unie. Nejvyšší nárůst zaznamenalo v porovnání s předcovidovým rokem 2019 Rumunsko a to o jeden celý rok. Rumuni se tak dostali na 76,6 roku, což je stále řadí na chvost států měřených Eurostatem. Hůře na tom jsou už pouze Lotyši (75,9) a Bulhaři (75,8).

Nejvyšší délkou dožití v Evropě se může pyšnit Lichtenštejnsko (84,8 roku). To následují Švýcaři (84,2 roku) a Španělsko (rovných 84 let). Vysoko se v žebříčku umisťují také Itálie, Portugalsko, Francie, Malta, země Beneluxu či severské státy.

V porovnání s rokem 2019, natož pak covidovými lety, si pak polepšili sousední Slováci a to ze 77,8 roku na 78,1.

Jsou však i státy, jejichž očekávaná délka dožití se v porovnání s posledním předcovidovým rokem naopak zhoršila. Jde kupříkladu o Rakousko a Finsko, v nichž došlo k poklesu o 0,4 roku. I tak mají místní obyvatelé v průměru lepší naději dožití, než Češi. V Rakousku činí délka dožití 81,6 roku a ve Finsku 81,7.

Naděje dožití či také střední délka dožití je klíčový demografický údaj, který zaznamenává průměrný předpokládaný věk, kterého se daná část populace dožije. Faktory, které jej ovlivňují, jsou dle očekávání třeba kvalita stravy, stav zdravotnictví, úroveň kriminality, ale třeba také ekonomika daného státu nebo situace v životním prostředí.