Nadměrná úmrtnost v zemích EU pokračuje

www.slovanskenoviny.sk/rss

Statistiky hovoří jasně: v dobách „předcovidových“ – tedy někdy v letech 2015 – 2019 či dříve – byla v zemích EU výrazně nižší úmrtnost než kdykoli po roce 2020.

Zatímco nadměrná úmrtnost v letech 2020 – 21 byla svedena na Covid, tak nadměrná úmrtnost v následujících letech – tedy 2023 – 25 – zatím nijak zdůvodněna nebyla.

Přitom strašák, kterým měl být dva roky Covid, se dnes již nemůže využít.

Pokud bychom to brali do důsledků, tak ve skutečnosti by přece měla úmrtnost po tak „báječných vakcínách“ výrazně klesat a vrátit se na dobu předcovidovou. Jenže to se rozhodně nestalo.

Ve většině zemí EU (včetně České republiky) je aktuálně vyšší nadměrná úmrtnost než v roce 2019 a předtím, přičemž jen velmi málo zemí vykazuje podúmrtnost.

Asi nikoho znalého věci neudiví, že po celou dobu je podúmrtnost udávána u Bulharska, Rumunska a částečně i Slovenska, tedy zemí, jichž se genové injekce „dotkly“ jen okrajově. Občas se k nim přidají i další země, vesměs z Pobaltí.

Nemělo by to být naopak? Proč není nejnižší úmrtnost tam, kde je velmi silná „proočkovanost“ těmito „báječnými“ vakcínami???

Od začátku covidových „očkovacích kampaní“ byla v mnoha zemích světa pozorována výrazně vyšší úmrtnost. Korporátní média o této skutečnosti informují jen sporadicky a obecně se vyhýbají úvahám o možnosti, že by tato neočekávaná úmrtí mohla souviset s experimentálními injekcemi.

Stovky mezinárodních expertů však spojují tyto vrcholy celkové úmrtnosti s „očkováním.“ Vyzvali proto k okamžitému zastavení mRNA „vakcín,“ o kterých se domnívají, že spustily „pomalou genocidu“ (například zde, zde, zde, zde a zde).

Tuto tezi podporují i ​​stovky recenzovaných studií a článků (zde a zde).

Trend nadměrné úmrtnosti v EU pokračuje nezmenšeně, jak vyplývá z údajů Eurostatu zveřejněných minulý měsíc. Podle těchto údajů dosáhla nadměrná úmrtnost ve druhém čtvrtletí roku 2025 průměrně 2,9 % (u nás 4,2%, takže jsme nad průměrem).

Nadměrná úmrtnost se v jednotlivých zemích EU i ve druhém čtvrtletí roku 2025 nadále lišila.

Německo, Španělsko, Francie, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Finsko, Irsko a Dánsko trvale zaznamenávaly vysokou nadměrnou úmrtnost, zatímco Rumunsko, Bulharsko, Litva, Lotyšsko, Chorvatsko a Maďarsko hlásily méně úmrtí ve srovnání se základním obdobím.

Ačkoli se čísla v jednotlivých zemích a měsících liší, obecný trend naznačuje trvalý nárůst úmrtí ve srovnání s referenčním obdobím 2016–2019, jak uvedl španělský portál ConSalud.

V červnu činila míra úmrtnosti v celé EU 3,5 %, což představuje výrazný nárůst ve srovnání s květnem (2,6 %) a dubnem (2,5 %). Navzdory určitému zmírnění ve srovnání s červnem 2024, kdy činila 4,8 %, zůstává úmrtnost v Evropě vyšší než před pandemií.

V absolutních číslech skončilo druhé čtvrtletí s 31 056 úmrtími navíc v celé EU:

9 283 v dubnu, 9 598 v květnu a 12 175 v červnu. Německo (14 195), Španělsko (7 939) a Francie (7 591) byly zeměmi s nejvyšším počtem neočekávaných úmrtí, zatímco Rumunsko, Bulharsko a Maďarsko zaznamenaly zápornou bilanci, což znamená, že zaznamenaly méně úmrtí, než se očekávalo.

Snímek obrazovky: Data Eurostatu

Měsíčně vykazoval duben 2025 nadměrnou úmrtnost 2,5 % – výrazně více než 0,1 % ve stejném měsíci předchozího roku. Květen a červen byly naopak mírně pod hodnotami ve stejných měsících předchozího roku.

Podle zemí: V dubnu vedly v žebříčku nadměrné úmrtnosti Malta (20,1 %), Finsko (12,5 %) a Nizozemsko (10,8 %), zatímco Lotyšsko, Rumunsko a Bulharsko zaznamenaly výrazný pokles. V květnu vedly Finsko (14,7 %), Portugalsko (11,2 %) a Nizozemsko (11,1 %).

V červnu se na vrcholu nadměrné úmrtnosti nacházely Malta (29,9 %), Španělsko (10,6 %) a Rakousko (10,5 %), zatímco na opačném konci se nacházely Bulharsko (-8,8 %), Litva (-8,6 %) a Lotyšsko (-7,8 %), které zaznamenaly ještě méně úmrtí než v referenčním období.

Týdenní trend také ukazuje relativní stabilizaci, i když na vyšší úrovni. Ve druhém čtvrtletí bylo v EU zaznamenáno přibližně 1,2 milionu úmrtí, oproti 1 milionu ve stejném období roku 2024.

Počet úmrtí zůstává ve všech týdnech nad výchozím stavem z let 2016–2019, s minimem přibližně 83 200 úmrtí na konci června, což je stále výrazně nad referenčními hodnotami.

Jako hlavní příčina úmrtí jsou uváděny nemoci oběhové soustavy.

Jak již zdůraznila zpráva Eurostatu o příčinách úmrtí (údaje z roku 2022), nemoci oběhové soustavy zůstávají hlavní příčinou úmrtí v Evropě a představují 32,7 % všech úmrtí v EU. Následují rakovina (22,3 %), respirační onemocnění (7 %) a COVID-19 (6 %).

Nárůst v roce 2025 – byť mírnější než v nedávných špičkových obdobích – vyvolává otázky ohledně odolnosti evropských systémů zdravotní péče v určitých situacích, uzavírá portál.

ConSalud pak jasně naráží na snahy španělské vlády a mainstreamových médií spojit nadměrnou úmrtnost s údajnými úmrtími souvisejícími s horkem.

Tato teorie se stala módní od roku 2022, což však nevysvětluje vyšší úmrtnost v zemích s chladnějším podnebím nebo od podzimu do jara.

Celkově data potvrzují, že EU vstoupila do nové fáze trvalé – byť nerovnoměrně rozložené – nadměrné úmrtnosti. Zatímco ve východní Evropě byl zaznamenán pokles, nárůst je soustředěn především na jihu a západě kontinentu.

Údaje o nadměrné úmrtnosti v EU nebyly porovnávány s různými mírami proočkovanosti v jednotlivých členských státech, nicméně pokud jste v „době covidové“ sledovali očkovací mánii v jednotlivých zemích, pak máte jistě celkem jasno.

Rumunsko a Bulharsko byly neustále z Bruselu napomínány za velmi nízkou proočkovanost a patřily k zemím, kde se injekce nikomu příliš nenutily.

Nyní obě země patří k těm, které nemají žádnou nadměrnou úmrtnost, ale často naopak vykazují úmrtnost menší než před rokem 2020….

/ necenzurovanapravda.cz /

Príspevok Nadměrná úmrtnost v zemích EU pokračuje je zobrazený ako prvý na Slovenské Noviny.