Návrat dětí a bezpečné přístavy i elektrárny. Na čem se státy (ne)shodly na summitu o Ukrajině

Ukrajinci zprvu doufali, že půjde o summit, který Rusko přispendlí ke zdi a donutí ho ustoupit mezinárodnímu tlaku. Jenže dvoudenní mítink ve Švýcarsku nakonec neměl kdovíjak ambiciózní plány. Zčásti proto, že mnohé státy, a to včetně Číny, vůbec neposlaly své delegáty. Rusko zvané vůbec nebylo. Další země pak své zástupce sice poslaly, ale mají zároveň blízko k Moskvě (třeba Keňa nebo Saúdská Arábie).

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: První úspěch mírového summitu ve Švýcarsku. USA slíbily Ukrajině další miliardy

Do karet prezidentovi Volodymyru Zelenskému nehrála ani osekaná americká delegace. Joe Biden kvůli volbám nedorazil, zastoupila ho viceprezidentka Kamala Harrisová. Nakonec se summitu účastnilo zhruba sto zástupců zemí a mezinárodních organizací včetně EU.

Na okraj summitu Harrisová oznámila novou americkou pomoc Ukrajině. Státy sice diskutovaly nejrůznější aspekty války – třeba to, že by se jí skutečně mělo říkat „válka“, nejpalčivějšímu problému územního rozdělení Ukrajiny a Ruska se ale vyhýbaly.

Moskva před summitem uvedla, že je ochotna jednat o klidu zbraní, pokud se Kyjev vzdá Chersonské, Záporožské, Doněcké a Luhanské oblasti. V konečném prohlášení většina států na summitu uvedla, že základem spravedlivého míru na Ukrajině bude respekt k územní celistvosti všech zemí.

Ukrajinská delegace přiznala, že summit ve Švýcarsku je pouze prvním krokem v mírovém procesu. Na druhém summitu, potenciálně konaném v Saúdské Arábii, by už ale měly přijít na řadu konkrétnější kroky vedoucí ke klidu zbraní.

Podle informací BBC ale nepanovala stoprocentní shoda ani na méně citlivých otázkách.

K čemu summit vyzval?

Konečné prohlášení bylo vydáno jménem 85 zemí a mezinárodních organizací, přičemž dvoudenní akce se účastnila stovka delegací. „Drtivá většina zemí na summitu podpořila zásady mezinárodního práva,“ ocenil český prezident Petr Pavel. O míru podle něj nelze jednat za podmínek nepřijatelných pro Kyjev.

Nejzásadnější pobídkou směrem k Rusku, která zazněla při diskuzích státníků a kterou obsahuje i závěrečné ustanovení, je navrácení deportovaných dětí unesených Ruskem z okupovaných částí Ukrajiny.

Vybrané státy dále vyzvaly k tomu, aby Rusové přepustili Ukrajincům Záporožskou jadernou elektrárnu, kterou Moskva okupuje. Jaderná bezpečnost patřila mezi pilíře víkendové debaty.

Na summitu rovněž některé země apelovaly na Rusko, aby ukončilo blokádu v Azovském moři a navrátilo Ukrajině přístavy, které v současnosti okupuje.

Vedle kolektivních prohlášení došlo i na vyjádření jednotlivých politiků. Zvláště ostrá byla italská premiérka Giorgia Meloniová, podle které by mělo mezinárodní společenství vypracovat minimální podmínky míru na Ukrajině. Upozornila na to agentura Unian.

„Pokud Rusko nepřistoupí na podmínky mírového urovnání na Ukrajině, bude donuceno se vzdát,“ řekla.

Přímý byl ve vyjádřeních také nizozemský premiér Mark Rutte. „Přestože někteří z nás u jednacího stolu mají různé názory na to, jak přesně dosáhnout míru pro Ukrajinu, nenechte se zmást – jsme zcela jednotní ve společné vizi zásad, hodnot a slušnosti. Do cizích zemí se invaze neprovádí. Neunášejí se děti. Nehraje se politika se světovými zásobami potravin. A neohrožuje se jaderná bezpečnost,“ uzavřel Rutte.

VIDEO: Americko-ukrajinská dohoda