„Nebuďte slušnej“, otevřená květinářství i šití roušek. Připomeňte si první měsíc covidu v zemi

Zatímco jiné evropské státy hlásily první případy nákazy koronavirem už koncem ledna, Česko se poměrně dlouho drželo v počtu nakažených na nule.

ČTĚTE TAKÉ: Ministerstvo přiznalo odškodné za smrt dítěte po očkování hexavakcínou. Rodiče dostanou miliony

Přitom už na začátku roku 2020 to vypadalo, že nemoc zasáhla prvního Čecha – ovšem na území Asie. Pobýval tehdy ve Vietnamu a kvůli podezření na novou zákeřnou chorobu skončil v nemocnici. Nákaza se však nakonec nepotvrdila, a Česko tak zůstalo bez oficiálních případů.

První případy

Vše se změnilo až v první březnový den. Kolem čtvrté hodiny odpoledne úřady oznámily první tři pozitivní testy. Všichni si nákazu přivezli z Itálie.

Jeden případ hlásila nemocnice v Ústí nad Labem, kde byl hospitalizován muž ročníku 1976. Další dva nakažené potvrdila nemocnice Na Bulovce v Praze. Jednalo se o 68letého muže z Česka, který si virus přivezl z konference v italském Udine, a americkou studentku, jež pobývala v Česku se svou ekvádorskou kamarádkou. U té testy potvrdily nákazu o několik dní později.

Jedním z prvních nakažených byl Petr Toncar. Když ho přijímali do ústecké nemocnice, připadal si prý jako ve válečném filmu. „Obvolávají se patra: pozor, uzavřete chodby, nevystupujte, ničeho se nedotýkejte!“ popisoval tehdy České televizi.

Případů postupně přibývalo. Čtvrtý den po potvrzení prvních jich v Česku bylo už pět. Tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO) však ujišťoval, že vláda neplánuje plošně omezovat hromadné akce, protože k takovým opatřením není důvod.

Už 10. března však Babišův kabinet zakázal akce s více než stovkou účastníků a den nato ukončil výuku na školách.

Nouzový stav

Počet nakažených brzy překročil stovku a Česko odstartovalo sérii ještě přísnějších opatření. Vláda vyhlásila nouzový stav. Původně měl trvat měsíc, pak byl ale prodlužován a skončil až v polovině května.

Restaurace postupně musely omezit provoz pouze na výdejní okénka a rozvoz. Otevřené zůstaly jen nezbytné obchody – potraviny, drogerie a lékárny.

Výjimku dostaly galanterie, aby si lidé mohli sami šít roušky, kterých byl v té době kritický nedostatek. „Mám radost, že můžu dělat radost a že je to potřebné,“ řekla tehdy televizi Prima devětaosmdesátiletá seniorka z Olomouce, která pro druhé vyrobila stovky roušek.

Kdo mohl, šil roušky:

A zavírat překvapivě nemusela ani květinářství, což vyvolalo řadu kontroverzí. Vláda argumentovala tím, že lidé potřebují květiny na pohřby či pietní akce. Květináři si však zoufali – zájem byl minimální, a protože jejich provozovny zůstaly otevřené, neměli nárok na kompenzace, které obdrželi jiní podnikatelé.

Objevila se i podezření, zda za tím nejsou Babišovy obchodní zájmy. Ten totiž rok před pandemií získal většinový podíl ve velké síti květinářství Flamengo s prodejnami po celém Česku. Ministerstvo průmyslu a obchodu však později upřesnilo, že o výjimku požádal cech květinářů.

V polovině března se také uzavřely hranice a stát zakázal i volný pohyb lidí, mimo cest do práce, k lékaři nebo k zajištění základních potřeb.

Speciální opatření platila pro seniory, tedy pro jednu z nejohroženějších skupin. Lidé starší 65 let měli každý den vyhrazené nákupní hodiny, během nichž mohli do obchodů bez přítomnosti mladších zákazníků.

Už v březnu si nové onemocnění vyžádalo také první oběť, 22. března zemřel s koronavirem pětadevadesátiletý muž, trpěl však řadou dalších zdravotních problémů. Do konce měsíce pak s covidem zemřelo 23 nakažených.

Babišův výslech

Téma covidu bylo v médiích ostře sledované. Vláda prakticky denně pořádala tiskové konference, na nichž informovala o počtu nakažených a představovala nová opatření.

Slavný moment z tiskové konference Babiše a Vojtěcha

Mnohé přinesly bizarní momenty – jedním z nich byla situace, kdy Babiš vyvíjel nátlak na tehdejšího ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha kvůli jeho chybné informaci o lékařce Soně Pekové. Vojtěch předchozí den mylně uvedl, že se nakazila covidem. „Nebuďte slušnej! Řekněte, kdo vám to řekl! Řekněte jméno!“ naléhal Babiš.

První covidová vlna v Česku na jaře 2020 byla však oproti těm dalším relativně mírná. Ve srovnání s jinými evropskými zeměmi bylo v tuzemsku také poměrně málo zemřelých s covidem. Svůj podíl na tom zřejmě mají i mnohdy silně kritizovaná přísná omezení běžného života.

Mnohem silněji Česko zasáhly až tři vlny nemoci s maximy v říjnu 2020, lednu 2021 a březnu 2021, kdy denní počty odhalených případů opakovaně přesáhly patnáct tisíc a umíraly i více než dvě stovky lidí denně.

MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Ohrožená onkologie v Motole? Zničili jsme hydru kolem Ludvíka včas, prohlásil Válek