„Kontroly potřebujeme, dokud nebude výrazně posílena ochrana vnějších hranice Evropské unie,“ řekla Faeserová. Poznamenala, že obnovení kontrol se ukázalo být úspěšné, protože počet azylových žádostí se během roku snížil o 40 procent. Řekla také, že přímo na hranicích policie odmítla pustit do země 37 000 osob a zadržela 1600 pašeráků lidí. MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Po […]
Menej ako 1 min. min.
„Kontroly potřebujeme, dokud nebude výrazně posílena ochrana vnějších hranice Evropské unie,“ řekla Faeserová. Poznamenala, že obnovení kontrol se ukázalo být úspěšné, protože počet azylových žádostí se během roku snížil o 40 procent. Řekla také, že přímo na hranicích policie odmítla pustit do země 37 000 osob a zadržela 1600 pašeráků lidí.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Po dvou a půl letech navštívil Kyjev německý kancléř Scholz. Oznámil stamilionovou pomoc
Německo, které je součástí schengenského prostoru volného pohybu, kontroluje od září 2015 hranici s Rakouskem, před rokem zahájilo kontroly také na české, polské a švýcarské hranici a od poloviny letošního září kontroluje celou svou pozemní hranici. Už začátkem října kancléř Olaf Scholz prohlásil, že ostraha hranic bude pokračovat tak dlouho, jak jen to bude možné. „A to bude velmi dlouho,“ dodal.
V polovině listopadu uvedla veřejnoprávní regionální rozhlasová a televizní stanice MDR, že v oblasti trojmezí Saska, Polska a Česka přešla od stacionárních kontrol ke kontrolám mobilním. Stávající pevné kontrolní body se podle spolkové policie v poslední době ukazují jako již neúčinné, neboť je převáděči i migranti obcházejí.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Proč se snažíte vylíčit Česko jako spálenou zemi, ptal se Kupka Okamury. Ten ukázal na Německo
