Německé parlamentní volby nám jasně ukázaly, jak silně se země dokázala během poměrně krátké doby islamizovat. Stačí se podívat na to, jak volili muslimové či nejmladší generace, kde již muslimové postupně začínají Němce nahrazovat. Jak jsem upozornila ještě před volbami, ta právě strana Die Linke, která byla mimo parlament a nyní se objevila jako „stoupající […]
Menej ako 1 min. min.
Německé parlamentní volby nám jasně ukázaly, jak silně se země dokázala během poměrně krátké doby islamizovat. Stačí se podívat na to, jak volili muslimové či nejmladší generace, kde již muslimové postupně začínají Němce nahrazovat.
Jak jsem upozornila ještě před volbami, ta právě strana Die Linke, která byla mimo parlament a nyní se objevila jako „stoupající hvězda,“ je stranou, kterou volí buď muslimové nebo Antifa či jiní ultralevičáci.
Zatímco v roce 2021 ještě nebylo těchto voličů dostatek, letos jich značný počet dorostl do dospělého věku, další zřejmě jen získali občanství.
Mimo socanů jsou právě Die Linke, v europarlamentu zastoupení pašeračkou džihádistů Racketeovou, jedinou silou, kterou mají muslimové větší zájem volit.
Obě uvedené strany prosazují vítací politiku, ale nejsou jako Zelení tak radikální v politice klimatické a pro LGBTQ (i když obojí také podporují, ale méně okatě).
Drtivá většina muslimů s německým občanstvím hlasovala ve volbách do Spolkového sněmu v roce 2025 pro levicové strany. Nejsilněji podporovali Levicovou stranu s 29 procenty, podle průzkumu veřejného mínění, který provedla Elections Research Group jménem ZDF.
To stranu posunulo těsně před SPD, která získala 28 procent. Následují BSW s 16 procenty, která nedokázala překonat pětiprocentní hranici, Unie s dvanácti procenty, AfD se šesti procenty a Zelení se čtyřmi procenty.
Na druhou stranu se strana Alice Weidelové stala nejsilnější silou mezi lidmi bez vyznání. V této skupině dosáhla 24 procent, před CDU a CSU s 22 procenty. SPD a Zelení získali po 14 procentech, Levicová strana dvanáct procent.
Zkoumáno bylo také volební chování katolíků a protestantů. Mezi katolíky dominovaly CDU a CSU s 39 procenty, zatímco AfD dosáhla 18 procent a SPD 15 procent. Následují je Zelení se sedmi procenty a Levicová strana s pěti procenty.
Protestanti drtivou většinou hlasovali pro Unii s 29 procenty, následovali AfD a SPD s 20 procenty, Zelení s 11 procenty a Levicová strana s 8 procenty.
V nedělních volbách dosáhla Levicová strana celkového výsledku 8,8 procenta a zvítězila v šesti volebních obvodech. S bývalým členem berlínské Poslanecké sněmovny Feratem Koçakem se jí podařilo poprvé získat přímý mandát v Neuköllnu, kde žijí většinou muslimové.
Všechny volební obvody, kde Die Linke vyhrála, mají muslimskou většinu. To je tedy odpověď na to, proč došlo k tak velkém vzestupu Levicové strany.
Jiný průzkum se snažil zjistit, kde se berou voliči AfD.
Mapka níže ukazuje přírůstek voličů AfD v jednotlivých regionech. Čím je modrá tmavší, tím více voličů během 4 let AfD přibylo. Všimněte si sytého zabarvení zejména těsně kolem našich a polských hranic – a to dokonce i v Bavorsku, tedy bývalém západním Německu:
Níže se můžete podívat na graf voličů AfD podle věku.
Jak vidíte, tak nejvíc vymytých mozků rozhodně není mezi mladými, jak si mnozí myslí. A to připomínám, že v nejstarší generaci je nejvíc původních Němců, zatímco ta nejmladší má vysoké zastoupení muslimů, kteří AfD nevolí, což výsledek hodně zkresluje.
Mezi původním obyvatelstvem je tak procentuální zastoupení mladých voličů AfD či voličů středního věku mnohem vyšší než je tomu u důchodců.
Zatímco mladí volili v podstatě tak jak je celostátní průměr, tak lidé ve středním věku – zejména pak mezi 35 – 44 lety – volili AfD vysoce nadprůměrně.
Paradoxně tak udržení stávající sebranky u moci umožňují především právě důchodci, čímž pak škodí svým dětem a vnoučatům, kteří volí lépe:
A jak je to při rozdělení podle pohlaví? Strana se stala nejsilnější silou s 27 procenty mezi muži mladšími 25 let. Mezi mladými ženami v této věkové skupině se strana stala druhou nejsilnější silou s 15 procenty, první u nich skončila Levice s 22 procenty.
Celkově AfD volilo 24 procent mužů (nárůst o 12 procentních bodů) a 18 procent žen (nárůst o 10 procentních bodů).
Další statistika dělí voliče podle profese.
Strana si dokázala polepšit zejména mezi dělnickými profesemi, kde má 38 procent (plus 17 procentních bodů), a mezi nezaměstnanými, z nichž 34 procent (plus 17 procentních bodů) přešlo k AfD.
U státních zaměstnanců či podnikatelů měla průměrnou oblibu v rámci volebního výsledku.
Strana si vedla podprůměrně pouze mezi důchodci s 13 procenty (zde jí oproti roku 2021 přibylo jen šest procentních bodů).
A poslední statistika ukazuje, odkud přišlo oněch zhruba 10% voličů AfD, které získala navíc oproti roku 2021.
Celkem více než deset milionů občanů hlasovalo pro AfD. To je přibližně o pět milionů více než v roce 2021. Ale kde se vzalo mnoho nových voličů?
AfD dokázala získat více než 1,8 milionu nevoličů. Kromě toho je zde asi milion bývalých voličů CDU-CSU, 890 000 z FDP a 720 000 z SPD. Strana byla dokonce schopna získat 100 000 hlasů od Zelených.
Asi 60 000 hlasů od AfD odešlo k BSW, což znamená, že tyto hlasy propadly.
Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 5 Průměrně: 5]
