Německo je napjaté jako v předvečer revoluce, říká Robejšek. Popsal existenční krizi státu

Německý národ podle Robejška prožívá vážnou existenční krizi sociálního státu, která pramení z nepřipravenosti na integraci migrantů ze třetích zemí. Stejně tak je ale podle něj na vině jistá naivita někdejších německých vládních představitelů. „Jak je mohlo napadnout, že v zemích třetího světa města přetékají inženýry, lékaři a počítačovými experty, kteří nechtějí nic jiného, než jít do Evropy? Jak je to vůbec mohlo napadnout?“ podivoval se politolog.

ČTĚTE TAKÉ: Tady nejste v bezpečí. Berlínská policie varuje židy a homosexuály před čtvrtěmi s Araby

Nejen německá vláda, ale vlády celé Evropy podle Robejška trpí iluzorními představami, že „diverzita je fajn“, a že jsou zodpovědní za úděl celého světa – že jsou morálně povinni zachránit všechny ostatní. Ve velkých městech je podle něj sociální situace velmi napjatá. „Německou společnost svírá mimo jiné závist, kterou někteří cítí vůči migrantům. Zloba se pak obrací stále více proti politikům,“ domnívá se Robejšek.

Rostoucí frustrace a napětí

Šéfka berlínské policie Barbara Slowiková minulý týden připustila, že některé čtvrti v německé metropoli nemusí být například pro Židy či homosexuály bezpečné. „Existují oblasti, a v této věci musíme být upřímní, kde bych lidem, kteří nosí jarmulku nebo kteří otevřeně projevují homosexualitu, doporučila být ostražitější,“ řekla Slowiková. Zároveň však odmítla, že by šlo o no-go zóny. Takové vyjádření je však podle Robejška zcela absurdní a nelogické. „Ty no-go zóny nejsou jenom pro LGBT nebo pro Židy, ale týkají se i bílého, normálního, tradičního německého obyvatelstva,“ řekl.

Robejšek v rozhovoru dále uvedl, že se společenská frustrace v Německu projevuje napětím jako „v předvečer revoluce nebo vzpoury, občanské války“. Současná situace v zemi podle něj podkopává víru v systém, kdy podle něj část občanů přestává politikům důvěřovat například v otázce bezpečnosti či ekonomické prosperity. „To je zásadní zlom, dynamicky to ohrožuje samotnou existenci demokracie,“ konstatoval.

Lidé se podle něj nemohou vyhnout domněnce, že politici preferují ty, kteří přichází, oproti lidem, kteří již v Německu byli. „Že preferují ty, kteří berou sociální dávky, proti těm, kteří pracují,“ konstatoval politolog. Takové napětí se pak podle Robejška propisuje také do volebních výsledků. Příkladem může být rostoucí popularita protimigrantské a krajně pravicové strany AfD, která se v průzkumech drží na druhém místě s preferencemi kolem 18 procent.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: V Německu roste pocit ohrožení. AfD získává body plánem vyhošťovat migranty, říká Schuster