Jakmile se objevila zpráva o tom, že Bidenova administrativa před pár dny povolila použití zbraní dlouhého doletu k útokům na území Ruska, začali se ozývat i další váleční štváči, kteří tyto kroky podporují – a to jak z Velké Británie, tak z Francie či Německa. Jenže právě v rámci Německa je největším jestřábem potenciální kancléř […]
Menej ako 1 min. min.
Jakmile se objevila zpráva o tom, že Bidenova administrativa před pár dny povolila použití zbraní dlouhého doletu k útokům na území Ruska, začali se ozývat i další váleční štváči, kteří tyto kroky podporují – a to jak z Velké Británie, tak z Francie či Německa.
Jenže právě v rámci Německa je největším jestřábem potenciální kancléř za CDU Merz, který by se dostal na tento post po příštích volbách. A ty by měly být podle aktuálního návrhu již koncem února.
Nicméně Scholz opakoval své postoje, kdy nehodlá zajít až tak daleko a povolit, aby bylo Německo tímto způsobem zataženo do války.
I když je srovnání nedávno padlé vlády „semaforu“ a té, která se rýsuje na základě preferencí, v podstatě jako srovnání mezi morem a cholerou, je přece jen ve světle dalších eskalací lepší, když na premiérském postu zatím setrvá právě Scholz.
V prosinci chce Scholz požádat o hlasování o důvěře a v únoru pak budou nové volby. Nyní však dochází k obratu o 180 stupňů!
Očekává se, že – oproti všem očekáváním – nakonec Bundestag vysloví mizerné vládě důvěru.
Nové volby jsou ve skutečnosti o tom, jak se vyhnout většímu zlu. Tím by bylo spojenectví válečného štváče – kancléře Friedricha Merze (CDU) – s válkou posedlými Zelenými!
Přesně taková koalice se totiž zatím v pozadí skutečně rýsuje v případě, že budou volby již v únoru.
Spolkový kancléř Scholz opakoval jeho neměnné stanovisko: už žádná dodávka Taurusu! Kancléřův postoj zůstává podle náměstka mluvčího vlády Wolfganga Büchnera nezměněn.
Scholz se k této otázce staví zcela jednoznačně. Řekl, že tento svůj postoj nezmění. Scholz je tak na opačném kurzu k CDU a FDP. A dokonce i ke koaličnímu partnerovi Zeleným.
Ovšem právě jeho postoj by ho mohl udržet u koryta až do příštího podzimu, tedy do doby, kdyby měly být řádné volby.
Jsou zde totiž dvě strany, které se dlouhodobě zásadně staví proti vyzbrojování Ukrajiny. A šéfky obou stran (viz titulní obrázek) se již vyjádřily v tom smyslu, že Merz na postu kancléře by znamenal další eskalaci a možné zatažení Německa do války.
Jde o AfD a BSW, což jsou sice strany, které velmi tvrdě kritizují politiku vládního semaforu, nicméně válečný štváč na postu kancléře je pro ně hotovou noční můrou.
Lze tedy očekávat, že obě strany budou hlasovat pro důvěru vládě, což by znamenalo, že stávající (dnes již menšinová) německá vláda by dokončila i zbytek volebního období (což je nyní asi rok).
Je šance, že mezitím by došlo k nějakým mírovým dohodám, jak již dříve slíbil Trump, takže pokud by Merz nastoupil na kancléřský post až za rok a ne už na jaře, jeho jestřábí politika by již neměla – alespoň na Ukrajině – žádný vliv.
Umíte-li německy, můžete si celou analýzu aktuální situace, která může mít případně dopad na celou střední Evropu, poslechnout ve videu níže:
Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 0 Průměrně: 0]
