Německo: Zákaz AfD má přijít před příštími volbami

Likvidací jediné skutečné opozice se vyznačují všechny totalitní režimy. Německo nám názorně předvádí, že se tímto jeho politika vrací do 30. let minulého století, jen hnědokošiláče nahradili zelení.

Ti mají s NSDAP mnoho společného, jen s tím rozdílem, že vlastní národ chtějí nahradit za dovezené hordy muslimů. Také prosazují potraty až do porodu – tedy i plně vyvinutých dětí – a změny pohlaví již v co nejužším věku.

Jejich zvrácená politika však přesto není v dnešní šílené době považována za extremistickou. Naopak, extremisté jsou ti, kteří chtějí náhradu obyvatel zastavit a zásadně se příčí jak trans ideologii, tak zabíjení již plně vyvinutých dětí.

A v kontextu současného dění se němečtí Zelení a AfD zásadně liší i v dalším ohledu: zatímco Zelení by chtěli pokračovat v bojích do posledního Ukrajince – a pokud by to šlo, tak i do posledního Evropana – AfD chce zabíjení co nejdřív zastavit.

Kdo má tedy v tomto kontextu blíž ke genocidní politice NSDAP? Jistě ti, kteří se nyní vehementně snaží zakázat jedinou německou opozici. I třicátá léta se nesla ve znamení likvidace politické konkurence…

Zelení varovali, že Bundestag nyní musí podat novou žádost o zákaz AfD Spolkovému ústavnímu soudu. Procedura, kterou inicioval poslanec CDU Marco Wanderwitz, byla přerušena kvůli rozpuštění Spolkového sněmu v minulém volebním období.

Nyní již Wanderwitz není členem Spolkového sněmu. Ale Zelení vyvíjejí tlak a prosazují tento požadavek. Výkonný ředitel parlamentní skupiny Till Steffen vysvětlil, že nová iniciativa bude předložena co nejdříve.

Návrh by byl předložen ve všech parlamentních skupinách. V posledním Bundestagu jej podepsalo více než 100 poslanců ze všech parlamentních skupin – s výjimkou FDP a AfD.

Pro podání žádosti je důležitý znalecký posudek Spolkového úřadu pro ochranu ústavy, který je podřízen Ministerstvu vnitra. Politici všech stran v něm trvají na tom, že AfD má být povýšena na „jednoznačně pravicově extremistickou.“

Strana, která bude od úterý druhou největší parlamentní skupinou ve Spolkovém sněmu,  je zpravodajskou službou zatím považována „pouze“ za podezřelý případ.

Úřad pro ochranu ústavy bez předsedy

Zpráva je však zpožděna, protože Úřad pro ochranu ústavy nemá v současné době předsedu. Po odchodu Thomase Haldenwanga (CDU), který si za svého koníčka zvolil boj proti AfD a snižování jejích volebních výsledků, nedokázala ministryně vnitra Nancy Faeserová (SPD) najít jeho nástupce.

A jak uvádí provládní Frankfurter Rundschau (FR), pravděpodobně tak neučiní, dokud nový kancléř a jeho kabinet nesloží přísahu, a to navzdory nedávným prohlášením o opaku.

Zastánci zákazu AfD nyní začínají být netrpěliví, protože se krátí čas na to, aby AfD nemohla znovu kandidovat před příštími spolkovými volbami. Na zprávu chce počkat i poslanecký klub SPD.

Nicméně verdikt předsedkyně parlamentní skupiny Katji Mastové byl již rozhodnut: „AfD představuje vážnou hrozbu pro demokracii.“

Merz čeká na zprávu BfV

Podle FR CDU/CSU uvádí, že kandidát na kancléře Friedrich Merz (CDU) také podmínil schválení návrhu na zákaz AfD svým parlamentním klubem stanoviskem Úřadu pro ochranu ústavy.

Jedna věc je jasná: v novém Bundestagu pro něj není čistě matematická většina bez CDU a CSU.

Vzhledem k tomu, že Spolkovému ústavnímu soudu může trvat roky, než stranu zakáže, hodiny nemilosrdně tikají. Časový plán ministerstva vnitra nyní vypadá takto:

Do úřadu nastoupí nová federální vláda. Nový nebo starý ministr vnitra jmenuje předsedu Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV) a ten pak předloží zprávu.

Zelení tlačí na rychlost zákazu AfD

Ale pro Zelené se to neděje dostatečně rychle. Předseda parlamentní skupiny Steffen řekl, že je „nepochopitelné“, že by zpráva AfD měla přijít až na konci procesu.

Wanderwitz také vyvíjí tlak, nyní mimo Bundestag: „BfV musí konečně předložit svou zprávu. Až bude u moci nová vláda, mělo by to být otázkou několika týdnů,“ řekl.

„Pak by musel velmi rychle následovat návrh na zákaz AfD v novém Bundestagu, ke kterému se, doufejme, připojí i nová spolková vláda.“

Jak zdlouhavé bude pravděpodobně toto řízení, ukazuje druhé řízení o zákazu proti NPD. Trvalo více než tři roky. V prosinci 2013 podala Spolková rada tuto žádost poté, co pro ni ve Spolkovém sněmu nebyla většina.

V lednu 2017 pak Spolkový ústavní soud zamítl zákaz této pravicové strany.