Zákon, již začal platit v Norsku, má samozřejmě za cíl zabránit bezhotovostní společnosti. Vzhledem k tomu, že má vlastní měnu, nemusel by být podobně bezúčelný jako je tomu v případě zemí eurozóny, kdy několik zemí podobný zákon přijalo i přesto, že tím obelhávají vlastní obyvatelstvo, neboť země eurozóny budou muset zrušit hotovost, pokud tak rozhodne […]
Menej ako 1 min. min.
Zákon, již začal platit v Norsku, má samozřejmě za cíl zabránit bezhotovostní společnosti. Vzhledem k tomu, že má vlastní měnu, nemusel by být podobně bezúčelný jako je tomu v případě zemí eurozóny, kdy několik zemí podobný zákon přijalo i přesto, že tím obelhávají vlastní obyvatelstvo, neboť země eurozóny budou muset zrušit hotovost, pokud tak rozhodne ECB.
Norsko však není v EU a nemá euro, takže do doby, než přijde jakýkoli tlak zvenčí (k čemuž nejspíš dřív či později dojde), se snad tamní obyvatelstvo nemusí bezhotovostní společnosti, ve které lze plně ovládat každého jedince, obávat.
Zákon samozřejmě může v budoucnu zrušit jakákoli další vláda, takže je otázka, jak dlouho zůstane v platnosti.
Od 1. října jsou všechny norské obchody ze zákona povinny přijímat skutečnou fyzickou hotovost jako způsob platby.
Pokud jsou platby nižší než 20 000 NOK (1871 USD), obchody nemohou odmítnout platby v hotovosti. Ti obchodníci, kteří tak učiní, riskují pokutu.
Norské ředitelství pro civilní ochranu dokonce doporučuje lidem, aby měli u sebe vždy určitou částku v hotovosti pro případ, že by digitální formy plateb přestaly fungovat.
Zrovna nedávno tomu tak bylo, když aktualizace softwaru způsobila pád počítačů po celém světě, což ovlivnilo banky, letiště, supermarkety a další.
Až 600 000 Norů není digitálních, zejména mnoho starších lidí.
Zatímco Světové ekonomické fórum prosazovalo bezhotovostní agendu, Norsko se ubírá opačnou cestou.
Je důležité mít hotovost. Protože v bezhotovostní společnosti by bylo pro tyranskou vládu velmi snadné kontrolovat, kdo může nakupovat a prodávat a vláda může monitorovat každou transakci.
Již nyní vidíme banky, které monitorují nákupy lidí, aby vypočítaly jejich emise CO2. Jak dlouho bude trvat, než se to bude používat jako forma skóre sociálního kreditu?
O měření uhlíkové stopy se hovoří stále častěji a jde také o téma, které se probíralo na několika posledních srazech WEF.
A systém sociálních kreditů, který je zaměřen právě na měření uhlíkové stopy, se testuje již asi v polovině evropských zemí.
Systém sociálních kreditů by pak byl propojen jak s ID občana, tak s jeho digitální peněženkou.
V bezhotovostním světe bychom se rázem dostali do tvrdého neofeudalismu…
Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 2 Průměrně: 4.5]
