Nová studie odhalující klimatický podvod: Doba setrvání CO2 v atmosféře je 4 roky bez ohledu na původ

Je jedno, zda CO2 produkují rostliny, oceány, sopky nebo člověk svojí činností, například spalováním fosilních paliv či chovem dobytka. CO2 se v atmosféře „zdrží“ vždy stejnou dobu. To je celkem logické, ale ne pro klimatické propagandisty, kteří záměrně démonizují CO2 produkovaný člověkem.

Nová studie nyní tato fakta potvrzuje a opět poukazuje na to, že klimatická agenda, na jejímž základě se prosazuje i ničivý Green Deal, je jeden velký podvod.

Podle nové studie Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) využívá nevhodné předpoklady a spekulace, stejně jako modely imaginárních dat, které nejsou běžné v reálném světě, když tvrdí, že emise CO2 pocházející ze spalování fosilních paliv fungují v atmosféře „podivně“ a zcela jinak než molekuly CO2 odvozené z přírodních emisí (např. dýchání rostlin, odplyňování oceánů).

„Tato nejednoznačnost je doprovázena nevhodnými předpoklady a spekulacemi, z nichž nejpodivnější je, že chování CO2 v atmosféře závisí na jeho původu a že CO2 emitovaný antropogenním spalováním fosilních paliv má delší dobu setrvání v atmosféře, než když je emitován přirozeně.“

Zatímco IPCC uznává, že emise z přírodních zdrojů mají dobu zdržení v atmosféře pouze 4 roky, současně zkonstruoval modelové výstupy, které tvrdí, že molekuly CO2 odvozené z emisí z fosilních paliv zůstávají v atmosféře stovky, tisíce, desetitisíce, dokonce i několik set tisíc let.

Podle propagandistů z IPCC:

„15 až 40 % emitovaného pulsu CO2 [z antropogenních emisí] zůstane v atmosféře déle než 1000 let, 10 až 25 % zůstane asi 10 000 let a zbytek bude odstraněn během několika set tisíc let.

Oxid uhličitý (CO2) je extrémním příkladem, jeho doba obratu je jen asi 4 roky kvůli rychlé výměně mezi atmosférou a oceánem.“

Opět je to čtyřletá doba zdržení pro přírodní CO2, ale stovky tisíc let pro molekuly CO2 vyvolané spalováním fosilních paliv. Zdálo by se, že téměř jakýkoli výsledek lze odvodit z imaginárních dat.

Namísto spoléhání se na modely postavené na předpokladech a spekulacích, Dr. Koutsoyiannis využívá dobře zavedený, na hydrologii založený teoretický rámec (rafinované směrování nádrží nebo RRR) v kombinaci s pozorováním CO2 v reálném světě, aby robustně dospěl k závěru, že doba setrvání všech molekul CO2, bez ohledu na původ, je mezi 3,5 a 4 roky.

Aplikované teoretické výsledky se tak přesně shodují s empirickými výsledky (např. empirický průměr 3,91 roku vs. teoretický průměr 3,94 roku v Barrow a identických 3,68 roku pro empirické i teoretické průměry na Mauna Loa v letech 1958-2023), že teoretický rámec lze označit za „téměř dokonalý.“

Jinými slovy, soulad použitého výpočtu s pozorováními v reálném světě poskytuje spolehlivé důkazy o tom, že doba setrvání CO2 se pravděpodobně blíží tomuto rozmezí.

Naproti tomu vypočtená pravděpodobnost pro modelované tvrzení založené na imaginárních datech, že doba setrvání molekuly CO2 v atmosféře je více než 1000 let, je 10⁻⁶⁸, což znamená, že hodnota pravděpodobnosti se nijak neliší od nemožnosti.

Doba zdržení pouze 4 roky pro všechny molekuly CO2, bez ohledu na původ, je v souladu se závěrem, že příroda je dominantní v řízení změn v koncentraci CO2. Emise z fosilních paliv hrají jen malou roli.

Od roku 1750 jsou přírůstky atmosférické koncentrace CO2 odvozené z přírodních emisních zdrojů spojených s biologickými procesy asi 4,5krát větší než příspěvek emisí z fosilních paliv (např. 22,9 ppm ročně z přírody, 5,2 ppm ročně ze spalování fosilních paliv).

Jinými slovy, pozorovaná data o CO2 jsou v rozporu s klimatickým příběhem, který říká, že antropogenní spalování fosilních paliv je hnací silou změn koncentrace CO2.