OBRAZEM: Den boje v Izraeli. Toto je Netanjahuova válka, ne naše, bouří se lidé mezi plameny

Ulice Tel Avivu i dalších izraelských měst opět zaplavily tisíce demonstrantů. Důvodem je nesouhlas s postupem vlády premiéra Benjamina Netanjahua, která pokračuje v úderech na pásmo Gazy a plánuje její zabrání.

ČTĚTE TAKÉ: Těhotenství mezi kulomety: Ukrajinky na frontě riskují životy nenarozených dětí, brání vlast

Lidé proto v rámci protestů zastavili dopravu a požadovali propuštění rukojmích v Gaze a vyjednání ukončení války. Úterý zároveň označili za „den boje“. Právě úterý odpoledne mělo přinést jednání o dalším úderu na pásmo Gazy.

Od doby, kdy Hamás přijal nejnovější návrh na příměří v Gaze od katarských a egyptských vyjednavačů, uplynul zhruba týden. Izrael však dosud nereagoval, přestože premiér Benjamin Netanjahu tvrdí, že „okamžitě“ zahájí jednání o propuštění všech rukojmích a ukončení války, informuje CNN.

Toto mlčení odráží zásadní změnu v přístupu Izraele, která zmátla zprostředkovatele a rodiny zbývajících rukojmích, kteří Netanjahua obvinili z toho, že opustil a obětoval jejich blízké.

Kritika ortodoxních rabínů

S kritikou pokračující ofenzivy vůči Palestině vystoupili také ortodoxní izraelští rabíni.

Minulý týden podepsalo podle The New York Times asi 80 ortodoxních rabínů otevřený dopis, v němž požadovali „morální jasnost, odpovědnost a ortodoxní židovskou reakci“ na to, co nazvali humanitární krizí v Gaze. Mezi signatáři byli hlavní rabíni Polska a Norska a bývalý hlavní rabín Irska. Organizátoři uvedli, že více než polovina signatářů dopisu pocházela ze Spojených států.

„Už toho bylo dost“

Gil Dickmann řekl BBC, že se připojuje k dnešním protestům, aby dal najevo, že „už toho bylo dost“. Jeho bratranec Carmel Gat strávil v zajetí teroristického hnutí Hamás 11 měsíců od doby, kdy byl unesen během útoků 7. října.

V září loňského roku izraelská armáda oznámila, že její jednotky nalezly těla šesti rukojmích, včetně Carmelova. Armáda uvedla, že byli zabiti hnutím Hamás krátce předtím, než se k nim izraelské jednotky dostaly.

„Přesně před rokem byl Carmel držen v Rafahu a my jsme opakovaně říkali, aby do Rafahu nechodili, protože tím životy rukojmích ohrozí,“ řekl Dickmann BBC News. „Netanjahu se přesto rozhodl to udělat a Carmel byl zavražděn,“ dodal.

Před plánovanou izraelskou ofenzivou v Gaze Dickmann říká: „Obáváme se, že se teď stane totéž… IDF (Izraelské obranné síly) vstoupí do Gazy, rukojmí tam budou popraveni svými únosci a my o ně navždy přijdeme.“

Vyzývá k uzavření příměří, které by zajistilo propuštění rukojmích: „Netanjahu to ale zřejmě nechce. A tak jsme vyšli do ulic, abychom světu řekli: tohle není válka Izraele, tohle je Netanjahuova válka.“

Kritika ostatních států

Izrael čelí také ostré celosvětové kritice po útoku na nemocnici v Gaze, při kterém zahynulo 20 lidí, včetně pěti novinářů a zdravotníků, kteří se na místo dostavili po prvním ze dvou útoků. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu označil tyto úmrtí za „tragickou nehodu“, zatímco mediální organizace je označily za válečný zločin.

Konflikt mezi Izraelem a Palestinou nyní patří mezi ty nejkrvavější. Podle dat CNN tato válka způsobila více než 70 procent úmrtí novinářů v loňském roce. Ten se tak stal tím nejvražednějším rokem pro novináře od roku 1992, kdy Výbor na ochranu novinářů začal vést záznamy.

Jedním z hlasitých podporovatelů zůstávají Spojené státy. Donald Trump o víkendu prohlásil, že válka v Gaze skončí během příštích „dvou až tří týdnů“, aniž by poskytl podrobnosti. Americký prezident uvedl, že s Netanjahuem „poměrně často jedná“ a údajně mu sdělil, že válka musí brzy skončit.

Dopis diplomatů zemí EU

V návaznosti na stále sílící kritiku Izraele byl dnes také zveřejněn dopis podepsaný 206 bývalými velvyslanci EU, vysokými diplomatickými představiteli a velvyslanci členských států EU. Ten  vyzývá k přijetí naléhavých opatření v souvislosti s izraelskou válkou v Gaze a protiprávními akcemi na Západním břehu.

Pokud EU nebude jednat kolektivně, členské státy musí podniknout kroky individuálně nebo v menších skupinách na podporu lidských práv a dodržování mezinárodního práva, cituje z dopisu deník The Guardian. Celkem navrhuje devět možných přístupů.

Mezi ně patří pozastavení licencí na vývoz zbraní, zákaz obchodu se zbožím a službami s nelegálními osadami a zákaz evropským datovým centrům přijímat, ukládat nebo zpracovávat data od izraelské vlády nebo komerčních zdrojů, pokud se týkají „přítomnosti a aktivit Izraele v Gaze a jinde na okupovaných územích“.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Zavraždila příbuzné obědem z muchomůrek. Čeká se na verdikt, australské travičce hrozí doživotí