OBRAZEM: Kočičí království na Tchaj-wanu. V horském městečku žije víc šelem než lidí

Ještě před několika desítkami let by přitom nic nenasvědčovalo tomu, že se z Chou-tchungu stane kočičí impérium – nejen proto, že lze jeho jméno přeložit jako „Opičí jeskyně“. Kdysi šlo o významné horské městečko se zhruba šesti tisíci obyvateli a o jeden z hlavních zdrojů černého uhlí na celém Tchaj-wanu.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Britská zoo slaví narození prvního „ducha hor“. Je to historický okamžik, jásá ošetřovatel

Když v 90. letech začala těžba uhlí skomírat, lidé se začali hromadně stěhovat za prací jinam, především do jen pár hodin vzdáleného Tchaj-peje. Dnes v Chou-tchungu žije sotva pár set lidí. Společně s nimi ale zůstaly i kočky, které měly za úkol lovit přemnožené hlodavce.

Není proto divu, že se zahraniční turisté více zajímají o hojnou přítomnost chlupatých mazlíčků než o místní hornické muzeum. Většina koček je vykastrovaná a očkovaná, aby se jejich populace nevymkla kontrole. Najdou se mezi nimi i zatoulané a zdivočelé exempláře.

„Někdy se stane, že se poperou s jinými kočkami nebo zaútočí na lidi. Na ty je potřeba si dát pozor. Nikdo jiný než místní se o ‚chlupáče‘ nestará, což je škoda. A i když sem jezdí turisté, nenechají tu ve výsledku tolik peněz,“ přiznala reportérovi CNN Prima NEWS prodavačka kočičích suvenýrů, která se představila jako Mimi.

Práce není, kočky ano

Upřesnila, že například její bratr jezdí do nedalekého historického města Ťiou-fen, kde se v minulosti těžilo zlato. Tamější uličky jsou též oblíbenou turistickou destinací – v noci nápadně připomínají scény z japonského animovaného filmu Cesta do fantazie.

Při loučení ještě připojila jednu rychlou radu. „Turisté většinou naši prosbu ignorují, ale pokud možno by neměli kočky krmit. Staráme se o ně my, nosíme jim dostatek žrádla. Pamlsky a sendviče jim nedělají dobře,“ dodala na závěr.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Los Lojsa prošel Hlukem, koukal lidem do oken. Mohl jsem si ho skoro pohladit, líčí svědek