Vědecký tým analyzoval zkamenělé pozůstatky čtyř tvorů objevené v roce 2015, které zahrnovaly kromě lebky i část páteře. Svá zjištění o druhu Gaiasia jennyae, který podle nich měřil až 2,5 metru a žil před zhruba 280 miliony let, odborníci publikovali v odborném časopise Nature. ČTĚTE TAKÉ: Čtyři mláďata kapybary se narodila v pražské zoo. Jedno ale nejspíš nepřežije […]
Menej ako 1 min. min.
Vědecký tým analyzoval zkamenělé pozůstatky čtyř tvorů objevené v roce 2015, které zahrnovaly kromě lebky i část páteře. Svá zjištění o druhu Gaiasia jennyae, který podle nich měřil až 2,5 metru a žil před zhruba 280 miliony let, odborníci publikovali v odborném časopise Nature.
ČTĚTE TAKÉ: Čtyři mláďata kapybary se narodila v pražské zoo. Jedno ale nejspíš nepřežije
Široká zubatá tlama pradávného lovce patrně sloužila k nasátí a schroupání nic netušící kořisti, uvedli vědci. Biolog Michael Coates z univerzity v Chicagu, který se na studii nepodílel, mechanismus přirovnal k „agresivní sešívačce“.
Živočich i přes svou podobu s dnešními mloky nebyl součástí třídy obojživelníků, ale patřil k takzvaným čtyřnožcům — skupině prvních obratlovců, kteří neměli ploutve, ale s končetinami zakončenými prsty chodili po souši. Většina fosilií raných čtyřnožců pochází z horkých prehistorických bažin, které se rozkládaly v místech dnešní Severní Ameriky a Evropy. Nově zanalyzované pozůstatky ale pocházejí z dnešní Namibie, kterou před desítkami milionů let pokrýval led.
To znamená, že se této skupině mohlo dařit v chladnějším podnebí dříve, než vědci předpokládali. „Příběh prvních čtyřnožců je mnohem složitější, než jsme si mysleli,“ uvedla spoluautorka studie Claudia Marsicanová z univerzity v Buenos Aires.
Zástupci druhu Gaiasia jennyae získali své jméno podle namibijského souvrství Gai-as, kde se našli jejich zkameněliny, a podle paleontoložky Jennifer Clackové, která zkoumala vývoj čtyřnožců.
