„Turistická trasa není úplně uzavřená, ale pohybuje se na ní technika. S opatrností se tam projít dá,“ uvedla Slonková. „Plavební kanál se nečistil přibližně 20 let. Postupně jej zanášejí naplaveniny, různé popadané větve nebo i stromy,“ dodala. DÁLE ČTĚTE: Většina koupališť v Česku prošla kontrolou. Voda je ve všech krajích až na výjimky v pořádku Schwarzenberský […]
Menej ako 1 min. min.
„Turistická trasa není úplně uzavřená, ale pohybuje se na ní technika. S opatrností se tam projít dá,“ uvedla Slonková. „Plavební kanál se nečistil přibližně 20 let. Postupně jej zanášejí naplaveniny, různé popadané větve nebo i stromy,“ dodala.
DÁLE ČTĚTE: Většina koupališť v Česku prošla kontrolou. Voda je ve všech krajích až na výjimky v pořádku
Schwarzenberský plavební kanál začal vznikat podle návrhu Josefa Rosenauera v roce 1789. V šumavských pralesích ho stavělo 1200 mužů. Byl dlouhý téměř 52 kilometrů. Dopravoval palivové dřevo ze Šumavy k rakouské řece Grosse Mühl a po ní k Dunaji.
Tam dělníci dřevo přeložili na lodě či vory, aby se dostalo do Vídně. Naposledy se unikátní stavba používala pro přepravu dřeva v roce 1961. Nyní je kanál technickou památkou a Národní kulturní památkou České republiky.
Čištění začalo v červenci a potrvá do konce září. Naváže na něj obnova stavidla, plavebního tunelu a propustků. Projekt potrvá do podzimu příštího roku a bude stát 28 milionů. „Z toho 11 milionů korun je dotace z integrovaného regionálního operačního programu EU a další milion korun je pak příspěvek od státu,“ uvedla Slonková.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Strakonice zamořil dusivý kouř z továrny. Škrábe v krku a štípe v očích, bouří se lidé
