ON-LINE: Volby v EU vrcholí, hlasy v Česku jsou sečteny. Kdy se čekají první odhady?

V neděli se hlasuje v Belgii, Bulharsku, Dánsku, Německu, Estonsku, Řecku, Španělsku, Francii, Chorvatsku, Kypru, Litvě, Lucembursku, Maďarsku, Rakousku, Polsku, Portugalsku, Rumunsku, Slovinsku, Finsku a Švédsku.

Celkem se v rámci unie rozhoduje o obsazení 720 europoslaneckých křesel a průzkumy předpokládají nárůst hlasů pro krajní pravici. Složení EP naznačí, kam se bude unijní politika ubírat v následujících pěti letech. První vnitrostátní odhady se očekávají v neděli kolem 18:15 a první odhadované složení nového europarlamentu kolem 20:15.

ČTĚTE TAKÉ: Romové sestěhovaní do pohraničí z celé ČR volby ignorovali aneb Byznys s chudobou

Čeští europoslanci obsadí 21 křesel. Výsledky potvrdí nebo upraví prognózy, podle nichž by měli obsadit především zástupci všech sněmovních stran. Podle předvolebních průzkumů mělo volby vyhrát vládní hnutí ANO před koalicí Spolu, tedy ODS, KDU-ČSL a TOP 09. O třetí místo zřejmě soupeřili Piráti, Starostové a SPD s Trikolorou. Zastoupení v Evropském parlamentu si podle průzkumů udrží KSČM, která pozice v českém parlamentu ztratila, z ostatních uskupení měla šanci na zisk mandátu Přísaha s Motoristy.

V Česku byla nadprůměrná účast

Hlasovat podle informací od volebních komisařů přišlo více lidí než při minulých eurovolbách před pěti lety, kdy se účast nakonec vyšplhala na zatím rekordních 28,72 procenta. Letos by mohla poprvé překročit hranici 30 procent, přičemž v Praze by mohla být dvoupětinová. Vyšší volební účast podle expertů obvykle nahrává zavedeným uskupením.

Výsledky hlasování dostal ČSÚ v sobotu od okrskových volebních komisí, do jejich zpracování v neděli večer jsou v zabezpečeném systému. „Dalo by se říci, že se proces zpracování v sobotu večer zmrazí, aby pokračoval v neděli večer, kdy proběhne celková sumarizace výsledků a přepočet hlasů na mandáty. Oproti jiným typům voleb tak voliči nebudou moci sledovat průběžné výsledky,“ uvedl před hlasováním předseda ČSÚ Marek Rojíček.

Evropské volby nerozhodují pouze o složení europarlamentu, ale také o tom, kdo následně stane v čele nové Evropské komise. Ukáže se, zda nejvyšší post v EU obhájí právě Ursula von der Leyenová, nebo zda ji nahradí někdo jiný, například bývalý italský premiér Mario Draghi, o kterém se v posledních dnech začalo více mluvit v souvislosti s tím, že má podle médií podporu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Příští šéf unijní exekutivy musí na svou stranu získat kvalifikovanou většinu unijních premiérů a prezidentů a zároveň i většinu v Evropském parlamentu, což je 361 hlasů.

O novém předsedovi či předsedkyni EK by se mohlo hlasovat už na ustavující schůzi nového europarlamentu, která bude od 16. do 19. července ve Štrasburku. Následující možnost pak bude až po letní přestávce, na zasedání EP v září.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: ANO se z Green Dealu nevylže, řekl Skopeček. Věcnost v politice není sexy, stěžoval si Nacher