OSN a WHO vlastněné průmyslem mobilních telefonů – 2. díl

Dnes se podíváme na druhý díl seriálu o napojení organizací jako WHO  a OSN na mobilní lobby a o tom, jak dalece jsou či nejsou škodlivé bezdrátové technologie – a to i ve vztahu k ovládání mas. První díl si můžete přečíst zde.

Minule jsme si vzali na paškál zejména WHO, nyní se o něco více soustředíme na OSN či Římský klub. Tento díl by mohl být i jakýmsi důležitým doplňkem k informacím o nedávno přijatém „Paktu pro budoucnost,“ neboť i ten počítá se zavedením ID každého člověka.

Tedy každý z nás by měl mít svůj „čárový kód“ a vlastnictví chytrého mobilu má být „lidským právem“ jen proto, aby bylo možno zajistit ID uložené v mobilu skutečně pro každého.

Taková společnost se bude výborně ovládat, nicméně lidem je vše samozřejmě podáváno tak, že si masy myslí, že je to pro jejich dobro…

Proč OSN prosazuje a chrání zájmy odvětví mobilních komunikací

Vlastnit a používat chytrý telefon je podle OSN lidským právem. Je to nyní „politicky“ nejcennější lidské právo, které chce OSN nejvíce chránit?

Smartphony jsou hrdě inzerovány na webových stránkách WHO a OSN zaměřených na ovlivňování široké veřejnosti. To ukazuje, jak se technologická lidská augmentace stává společensky akceptovanou.

OSN podporuje technologicky rozšířenou společnost „Human 2.0“  (Člověk 2,0), která je závislá na bezdrátových produktech, ve kterých jsou lidé označeni ID a OSN a její zúčastněné strany je mohou považovat za jeden ziskový produkt, který je neustále sledován.

Mnoho akademiků tvrdí, že jsme na propasti, míříme k post-lidskému světu, kde jsou data měnou, a podněcuje ekonomiku dohledu, kde jsou svět a „lidé“ chytřejší.

Data (naše osobní údaje) znamenají zisk pro organizace, jako je OSN. Populace přijímá augmentační technologie a zvyká si na cíle OSN v budoucnosti velkých dat.

Členské státy, nadnárodní korporace (stakeholders) a bohaté zájmy spoléhají na to, že OSN nás všechny zavede do existence určované údaji, které produkujeme.

Augmentace lidstva, která povede k implantátům, které jdou nad rámec chytrých telefonů a „nositelných“ technologií (které jsou vyvíjeny pro zachycení rostoucího rozsahu osobních dat), odráží „transhumanistické“ aspirace podporované zastánci odvětví bezdrátových technologií, jako je Klaus Schwab, zakladatel ikonického Světového ekonomického fóra (WEF).

Je zastáncem Agendy OSN 2030 a věří, že lidé jsou „hacknutelná zvířata.“.Monopolizujícím zájmovým skupinám investovaným do této „agendy“ řekl, že „budoucnost postavíme my pro fúzi naší fyzické, digitální a biologické dimenze.“

OSN již dlouho prosazuje názor „jednoho světa“, který zahrnuje politicky výhodnou bezdrátovou digitální agendu.

V této souvislosti hraje „správa internetu“ roli při změně vnímání společnosti, digitálních svobod a očekávání. OSN prostřednictvím ITU tento proces již dlouho podporuje, ale chopila se příležitosti „kontrolovat znalosti“ rozvojem cenzurních přístupů.

OSN považuje veřejnost v kyberprostoru za nedůvěryhodnou, usiluje o loajalitu a odsuzuje „obchod se lží, strachem a nenávistí.“ Je lidským právem být kritický, mít názory nebo se mýlit.

OSN přesto nechce, aby lidé používali své chytré telefony k účasti na svobodě projevu, zejména v době krize. V podstatě chce, aby její ideologický postoj a prohlášení byly dodržovány.

Řízení informací za účelem podpory zájmů bezdrátové komunikace

Nemáme svobodu interpretovat události OSN nebo světové události a diskutovat o nich globálně tak, jak je vidíme a chápeme? Buduje OSN digitální zdi, aby omezila přístup veřejnosti k informacím a znalostem?

Jak už možná víme, „pandemie“ měla dva velmi dobře propagované cíle, které podléhaly těžké „kontrole informací.“ Kampaň za zavedení „experimentálních“ bezdrátových technologií (infrastruktura 5G) a kampaň za podávání experimentálních injekcí mRNA lidem podporované WHO v úzké spolupráci s mobilním průmyslem.

Odpor vůči oběma kampaním – vyjádřený během lockdownů online i mimo něj ze strany uznávaných akademiků, lékařů, politiků a vědců, jakož i během rozsáhlých globálních protestů – vedl ke společnému úsilí o kontrolu veřejných informací (internet, média) pomocí cenzury s cílem dosáhnout „shody.“

Ve své cílené informační agendě – poprvé uvedené v literatuře „fiktivního pandemického scénáře“ nazvaného Událost 201 a realizovaného „pandemií“ – OSN uvádí informační zločiny a odsuzuje dezinformace a vyzývá vlády ke spolupráci.

Big Tech a nadnárodní korporace kladou důraz na propagaci komodity, kterou nazývá „důvěryhodná informace“ – tendenci prosazovat diskurz a názory OSN a jejích stakeholderů, s vyloučením protiargumentů nebo názorů, které jsou v rozporu s cíli Digitálního zdraví resp. digitálního programu udržitelnosti (šíření bezdrátových zařízení, internet věcí – IoT).

OSN připouští: „Neexistuje jasná definice nebo společné chápání a přístup k pojmu „dezinformace,“ ale spíše jsou klasifikovány jako „…informace, které jsou nepřesné, určené ke klamání a šířené s cílem způsobit vážnou újmu.“

OSN také uvádí , že „…digitální platformy jsou zneužívány k podkopávání vědy.“

Sledování toho, co OSN, WHO a jejich obhajující skupiny považují za „škodlivé dezinformace“ nebo „podkopané vědy,“ je součástí úzké linie vedoucí k rostoucím praktikám celosvětové cenzury, které podkopávají demokracii a svobodu slova.

Stalo se to například v roce 2020, kdy některé celebrity vyjádřily obavy ohledně 5G. Mezi nimi například John Cusack, který na Twitteru zveřejnil, že věří, že 5G bude škodlivé pro lidi. Mnoho vědců tehdy také vyjádřilo obavy, že by tato technologie mohla být zdraví škodlivá.

Tyto hypotézy související se zdravím byly brzy cenzurovány, což poskytlo WHO a mobilnímu průmyslu příležitost zesílit opozici vůči jakýmkoli informacím, které zpochybňovaly popis pandemie, lockdownů a omezení a současné zavádění 5G.

5G je technologie se známými účinky na zdraví a neexistuje žádný výzkum, který by podpořil tvrzení průmyslu nebo vlády, že je bezpečná.

Po celé období byla telekomunikační infrastruktura související s 5G považována za hrozbu a zprávy médií uváděly, že byla rozebrána, spálena a napadena úřady a občany.

Realita odporu uvedla telekomunikační průmysl do pohotovosti. Podle BBC (která, stejně jako většina médií, nyní označuje jakýkoli odpor vůči zájmům mobilního průmyslu za reakci na „konspirační teorie“), Vodafone označil problém za „záležitost národní bezpečnosti.“

V roce 2021, v návaznosti na mediální pokrytí celosvětového odporu vůči 5G a globálním uzamčením, byla proto infrastruktura 5G považována za „útočnou plochu“ (pro fyzické a kybernetické útoky) a zakotvena v britských zákonech jako záležitost národní bezpečnosti.

Ukazuje to bezpečnostní zákon z roku 2021.

Zákon je navržen tak, aby poskytoval „robustnější telekomunikační bezpečnostní rámec, který odpovídá bezpečnostním výzvám jak nyní, tak v budoucnu, a zároveň zajišťuje včasné nasazení kritické digitální infrastruktury Spojeného království.

Bylo navrženo, že jak se technologie rozšiřují a vyvíjejí, musí mít Spojené království zaveden bezpečnostní rámec, který je vhodný pro daný účel a zajišťuje, že kritická národní telekomunikační infrastruktura Spojeného království zůstane bezpečná a zabezpečená jak nyní, tak i v budoucnu.

Cenzura a zaujatost v médiích přinesly mobilnímu průmyslu velký úspěch a vlády od té doby pokračují ve změnách zákonů ve prospěch mobilního průmyslu a urychlení 5G po celém světě.

Studie Censored Planet z té doby zjistila rostoucí cenzurní aktivitu ve více než 100 zemích, což odráží množení rostoucích omezení online svobody. (Na studii upozornila University of Michigan).

Strategický partner Organizace spojených národů, Světové ekonomické fórum (WEF), podporuje globální informační omezení, zejména v boji proti „dezinformacím o zdraví.“

Zapojují se dokonce i vojenské úřady. Mediální forenzní program DARPA je iniciativou Agentury pro pokročilé obranné výzkumné projekty, jejímž cílem je vyvinout pokročilé technologie pro detekci, analýzu a boj proti dezinformacím v médiích.

Jak „pandemie“ podpořila klima informační hysterie, objevily se korporátní koalice, které se zaměřují na to, co považují za „informační hrozby,“ včetně Koalice za obsah a autentičnost (C2PA), která byla ovlivněna organizací Pentagonu DARPA.

Dále na poli globální cenzury působila nedávno ukončená Globální aliance za odpovědná Media (GARM), Globální koalice WEF pro digitální bezpečnost a Kodex chování OSN pro integritu informací na digitálních platformách.

Rostoucí podpora OSN pro cenzurní strategie, které mohou lépe sloužit jejím cílům „udržitelnosti“ a agendě WHO, je potvrzením jejího záměru kontrolovat globální konverzaci .

OSN již dosáhla pokroku ve využívání internetu. OSN se během „pandemie“ zaměřila na mnoho komunit s koalicí cenzorů na místě, aby chránila pandemickou agendu WHO.

OSN naverbovala indoktrinující „velvyslance“ z celého světa prostřednictvím iniciativy nazvané „Ověřeno.“ Vedlo to oddělení Global Communications Department, jednotka pro styk s veřejností, která šíří „oficiální“ příběhy OSN v médiích a na digitálních platformách s cílem vybudovat „pozitivní“ image OSN.

„Informační krize,“ která se objevila během pandemie, byla organizacemi, jako je Organizace spojených národů, nazvána „infodemie,“ která infiltrovala veřejná fóra a komunity, aby si udržela dodržování „oficiálního pandemického příběhu.“

Výmluva? Pandemie byla vnímána jako „neobvyklá“ situace. „Pandemie“ však skončila a cenzurní kampaň agresivně pokračuje

Organizace spojených národů nedávno zavedla nové globální principy pro integritu informací, zdůrazňující potřebu okamžité akce a podporující ideologické cíle udržitelného rozvoje naplňované agendou OSN pro digitální „cenzuru“ (viz níže).

Organizace spojených národů chrání své doktríny cílů udržitelného rozvoje Agendy 2030, infrastrukturu Průmyslu 4.0/5G, mezinárodní politiky, které ovlivňují a zájmy svých zainteresovaných stran.

OSN plánuje bezdrátovou „chytrou budoucnost“

Je jasné, že OSN usiluje o větší kontrolu nad informacemi, aby podpořila dosažení svých politických, globálních cílů.

Připravuje se na to budováním datové kapacity (pomocí více bezdrátových technologií a energeticky náročných serverů), protože rozšiřování moderní datové kapacity znamená transformaci odborných znalostí, procesů a technologií tak, aby organizace zlepšily způsob, jakým shromažďují, nakládají, spravují a používají data z různých zdrojů pro získání hlubších poznatků pro lepší rozhodování.

To vše je součástí komplexního vymývání mozků s cílem zvýšit důvěru veřejnosti. V nedávných prohlášeních se dozvídáme, že OSN se přejmenovává na OSN 2.0 a že její zpráva „Naše společná agenda“ uvádí, že „věda o chování“ (psychologie přesvědčování) je základní složkou při řízení očekávání veřejnosti a podpoře dodržování jejích cílů.

Oficiální politika OSN 2.0  popisuje OSN jako mocnou fúzi dat, inovací, digitálních technologií, futurologie a odborných znalostí behaviorálních věd.

Behaviorální věda (VW) pro obchodní cíle má kořeny a podporuje vytváření reklamních kampaní a propagandy. VW podporuje práci sociálních manipulátorů, jako je Edward Bernays, který pracoval pro tabákový průmysl, což přispělo ke zničení zdraví.

Poskytuje prostředky k manipulaci s chováním obyvatelstva a vytváření „souhlasu“, čehož se OSN i WHO tak zoufale snaží dosáhnout ve společném pokusu zvýšit svou moc.

Je zde jasná touha manipulovat a měnit společnost prostřednictvím cílů udržitelnosti Agendy 2030. Tato touha je stále agresivnější. Podle Světového ekonomického fóra členské země OSN přislíbily svůj obnovený závazek k urychlené realizaci cílů Agendy 2030.

Bezdrátové podnikání globálního zdraví a „udržitelnosti“

Cíle Agendy 2030 (SDGs) byly zveřejněny již v roce 2012, agenda byla schválena v roce 2015. Ani jedna země od ní dosud neodstoupila. Je známo, že mobilní průmysl byl prvním sektorem, který se v roce 2016 zavázal k plnění 17 cílů OSN pro udržitelný rozvoj (SDGs), včetně opatření v oblasti klimatu.

To se časově shodovalo s tlakem na zavedení 5G a byl to počátek greenwashingu a propagandy ze strany mobilního průmyslu, který ji sladil s globální transformační agendou, která jej výrazně ovlivnila.

„Orange je „…zakládajícím členem Net Zero Initiative, která spolu s dalšími významnými organizacemi sleduje vizi světa bez uhlíku,“ uvádí se například u jednoho z mobilních operátorů. A další následují.

Jak WHO, tak OSN mají smlouvy s mobilním průmyslem po kolena v jejich technologickém úsilí o větší moc nad obyvatelstvem a jako vždy chrání a financují mobilní průmysl, na kterém spočívají jejich společné cíle.

Deutsche Telekom je důležitým zprostředkovatelem digitálních agend organizací, zejména s ohledem na „United Smart Cities“, kterou  koordinuje ITU.

“United Smart Cities (USC) je program zahájený v roce 2014 Evropskou hospodářskou komisí OSN (UNECE) a OiER:

„Budování chytrých a udržitelných měst, zlepšování kvality života pro všechny občany a řešení nově vznikajících výzev jsou součástí rozvojových cílů Organizace spojených národů.“

„USC se snaží vytvořit holistický ekosystém na podporu našich měst budoucnosti.“ ( Zdroj)

V roce 2022 byl Deutsche Telekom vybrán WHO k vytvoření „globálního zdravotního pasu,“ který připravuje cestu pro digitální diskriminaci ve zdravotní aplikaci Artheid.

„Telecoms.com“ uvedl: „Světová zdravotnická organizace, která řídila tak velkou pandemii, chce svým 194 členským státům usnadnit zavedení digitálních záznamů o očkování.

Za tímto účelem zřizuje ‚bránu‘ pro standardizaci vydávání QR kódů, které jejich majiteli přiznávají privilegovaný zdravotní stav. Dceřiná společnost Telekomu T-Systems byla vybrána jako průmyslový partner pro vývoj služeb validace očkování.“

Například EU již započala pilotní projekt digitálních očkovacích pasů a od roku 2026 se začnou vydávat ve všech členských zemích.

Kontrola, kterou mobilní zájmy vykonávají nad OSN a WHO, je v rozporu s jakoukoli odpovědností, kterou vydávají za ochranu lidských práv a zdraví.

Dělají z organizací pouhou hříčku nadnárodních korporátních zájmů, které kontrolují agendu a financování organizací.

Kvůli prioritě Organizace spojených národů (potřebám jejích zúčastněných stran, nikoli zájmům obyvatelstva) se zájmy mobilního průmyslu agresivně rozšířily a jsou politicky chráněny.

Pro společnost to znamená, že mobilní průmysl má větší svobodu ohrožovat zdraví, soukromí a dokonce i to, co to znamená být člověkem.

Realita bezdrátového růstu

OSN a její zúčastněné strany toužící po zisku považují prosperitu za prostředek ke snížení dopadu, který mají na životní prostředí. Podle pravidel „udržitelnosti“ mají povoleno obchodovat s uhlíkovými kredity ve svém volném čase.

To jenový systém beztrestnosti, kdy si společnosti mohou koupit snížení své vlastní „uhlíkové stopy.“ Někteří věří, že „zachrání planetu“ vysazením více stromů nebo investicemi do obnovitelné energie.

Tato „logika“ prostupuje společnostmi zabývajícími se mobilními telefony a má apelovat na veřejnost na podporu cílů udržitelného rozvoje OSN (SDG).

Podle AZO Cleantech „vyrovnáním emisí z opětovného zalesňování může společnost v zásadě poskytovat uhlíkově neutrální hovory, SMS a data“ podle magických pravidel systému uhlíkových kreditů.“

„AZO Cleantech“ nás upozorňuje na důležitou statistiku.

„Mobilní průmysl není prvním průmyslem, který vás napadne, když se mluví o emisích nebo větší udržitelnosti, ale ve skutečnosti tvoří významnou část globálních emisí CO2 .

Podle studie výrobce mobilních telefonů Ericsson je telekomunikační průmysl jako celek zodpovědný za přibližně 1,4 % celosvětových emisí. Pro srovnání, letecký průmysl odpovídá za 2 % všech globálních emisí uhlíku.

Nejen to: bezdrátové zařízení je znečišťovatel, protože „… osobní zařízení tvoří většinu uhlíkové stopy telekomunikačního průmyslu . Asi 50 % emisí souvisejících se zařízením je spojeno s používáním a dalších 50 % souvisí s životním cyklem zařízení.

Sítě a datová centra představují další největší podíl emisí v telekomunikačním průmyslu.

S internetem věcí (IoT) bude tento druh znečištění exponenciálně narůstat, ale ve svých cílech udržitelnosti nemá OSN v úmyslu zveřejňovat fakta, která by mohla poškodit image mobilních operátorů a vykolejit projekt udržitelnosti.

Podle „AZO Cleantech“:

„Experti předpovídají, že používání internetu se bude každoročně zvyšovat o 30–40 %. Pokud k tomu dojde, dnešní internetový provoz vzroste za pouhých 10 let 30násobně. To povede k tomu, že telekomunikační průmysl bude představovat 60 % celosvětové spotřeby energie.“

Přestože OSN oceňuje vývoj bezdrátových technologií, realita je taková, že mobilní průmysl nebyl příliš proaktivní, pokud jde o emise. Zatímco mobilní průmysl tvrdí, že chce změnit své chování, není pochyb o tom, že jde o čistý greenwashing.

Takové chování není neobvyklé v průmyslových odvětvích zavázaných k udržitelnosti a můžeme vidět, jak fakta odporují stanoveným cílům projektu „udržitelnosti“ OSN tím, že významně přispívají ke znečištění životního prostředí.

Římský klub

Mobilní průmysl a politické organizace, jako je Římský klub, dlouho kontrolovaly směřování OSN a přivedly nás do bodu, kdy je lidstvo sraženo na kolena před chrámem mobilních zájmů ve jménu „udržitelnosti.“

„Udržitelnost“ je ovlivněna „Římským klubem“ a stala se katalyzátorem, který splňuje všechna nezbytná kritéria pro rozvoj bezdrátové telekomunikační infrastruktury a technologie a integruje aktivity mobilního průmyslu do „zeleného“ příběhu udržitelnosti.

Lidstvo je nepřítel a technologie je tu, aby vykoupila společnost.

Podle Římského klubu „síťová znalostní společnost není nic menšího než posun paradigmatu od průmyslového modelu posledních dvou století. Může zavést nové vzorce sociální struktury a chování, veřejné a soukromé organizace, výroby a obchodu. Může znovu definovat spojení a vztahy mezi lidmi, národy a náboženstvími.“

Může také podporovat budoucnost bezprecedentních „těžebních“ postupů pro vzácné zeminy a nerosty, stejně jako další environmentální a geopolitické dopady, aby byla zachována nezbytná bezdrátová infrastruktura a technologie.

Pro realizace takového sociálně transformačního plánu je nezbytná, ale to se neuznává. Prioritou je rozvoj společnosti s bezdrátovým připojením (v konečném důsledku internet věcí řízený daty).

Na Světovém summitu o informační společnosti 2003-2005 byl „Římský klub“ hostem agentury OSN pro bezdrátovou komunikaci, Mezinárodní telekomunikační unie (ITU), aby diskutoval o „vzniku síťové znalostní společnosti s ICT (informační a komunikační technologie) jako inovátor pro udržitelný rozvoj.“

Římský klub obhajuje využívání výhod bezdrátových komunikačních zařízení a věří, že vzdělávání v oblasti IKT je nezbytné k podpoře využívání místních znalostí s novými technologiemi.

To je přesně to, co dala do pohybu Agenda OSN 2030 pro bezdrátové komunikace. Jedná se o „zelenou“ agendu, která zakrývá skutečné ekologické náklady bezdrátového průmyslu, protože Organizace spojených národů, ovlivněná Římským klubem, podporuje efektivní postupy tohoto odvětví a budoucí posílení jeho postavení.

Průmysl mobilních komunikací je v OSN doma

Průmysl mobilních komunikací se vždy cítil jako doma v rozhodovacím aparátu Organizace spojených národů. Krátce po svém založení v roce 1945 se OSN stala odpovědnou za pomoc zemím při přijímání vysokofrekvenčních telekomunikací a vývoji nových rádiových technologií.

Stalo se tak proto, že Mezinárodní telegrafní unie (založená v roce 1865) se stala vlivnou účastnickou organizací.

ITU je vlivná lobbistická skupina pro odvětví mobilních komunikací. Nyní se nazývá Mezinárodní telekomunikační unie a popisuje se jako specializovaná agentura OSN pro informační a komunikační technologie – ICT.

Protože „členství ITU zahrnuje stovky organizací ze soukromého sektoru a 193 států, bylo velmi vlivné a efektivní při šíření infrastruktury a technologií mobilních komunikací po celém světě.

V roce 2005, jako součást Světového summitu o informační společnosti v Ženevě a Tunisu, ITU prosadila Tuniskou agendu pro informační společnost (podporovanou Římským klubem), aby pomohla zúčastněným stranám rozšířit informační společnost (bezdrátová telekomunikační infrastruktura a správa internetu ) rozvojovým zemím a uzavření globální digitální propasti (mezi zeměmi, nikoli mezi sociálními třídami).

Tato „informační agenda“ vyžadovala mnohostrannou správu internetu a zdůrazňovala informační společnost orientovanou na rozvoj a závazek k dosažení rozvojových cílů tisíciletí (MDGs), jejichž rozsah byl rozšířen a přejmenován na cíle udržitelného rozvoje (SDGs).

Úsilí o dosažení rozvojových cílů tisíciletí do roku 2015 z velké části selhalo .

Pak přišla Agenda 2030 pro udržitelný rozvoj (také známá jako „Rozvojové cíle tisíciletí, druhé kolo“), která zahrnuje 17 cílů, které vyplynuly ze zprávy nazvané „Dosažení budoucnosti, kterou chceme pro všechny.“

Vývoj bezdrátových technologií je viditelně ústředním bodem všech těchto „udržitelných“ rozvojových cílů a ITU se popisuje jako prostředek umožňující dosažení cílů SDG.

Všechny mobilní společnosti po celém světě samozřejmě propagují své aktivity odpovídajícím způsobem, v souladu s „udržitelností“, kterou OSN popisuje jako podporu zrychlení technologie s cílem zajistit integritu informací v éře hlubokých padělků a dezinformací a posílit mnoho zúčastněných stran.

V dnešní době je každá digitální technologie propagována jako „udržitelná“ a plakát „Summit budoucnosti“ obsahuje bezdrátový satelit, ale s veřejností se o této budoucnosti nemluví.

Pro ITU se propagace „informační společnosti“ nyní stala propagací internetu věcí (IoT) ve všech jeho aspektech – hnacím motorem bezdrátové infrastruktury pro budoucnost „digitálního všeho.“

Propagace chytrých technologií a chytrých měst jasně ukazuje, že Agenda 2030 slouží k podpoře mobilního průmyslu pro rozvoj digitálních technologií.

Tento projekt podporuje ekonomiku bezdrátového dohledu řízenou OSN/ITU a jejími zúčastněnými stranami, ve které využití strojového učení a velkých dat vede k moci a ziskům v rozsahu ekonomiky dohledu.

V roce 2005 ITU navrhla Světový den internetu, aby podpořila potřebu internetu pro ITU, ale prodala to jako uznání „digitální propasti“ a potřeby ji překonat. V roce 2006 vyhlásila ITU Světový den telekomunikací a informační společnosti.

To vše přispělo ke zvýšení závislosti na bezdrátových technologiích a zavázalo všechny zúčastněné strany k tomu, aby usilovaly o to, co chtějí OSN a ITU: bezdrátové propojení všeho na Zemi pro internet věcí ve jménu „udržitelnosti.“

Víme, že se jedná o radiační síť sestávající z bezdrátové infrastruktury a zařízení, která podrobuje vše živé a globální zdroje kvantifikaci a bezdrátovému monitorování…

Tolik druhý díl seriálu. Třetí, již závěrečný díl, zde najdete zítra…