Před sněmovními volbami zorganizovali zástupci organizace Obránci zvířat průzkum mezi předními kandidáty napříč stranami, v němž se jich ptali na postoje ohledně ochrany zvířat a přírody. Účastníci mohli daný závazek přijmout či odmítnout a ke svému rozhodnutí u každého jednotlivého bodu případně dodat komentář, proč se tak rozhodli. Oslovení Motoristé v převážné většině dotazník nevyplnili […]
Menej ako 1 min.
min.
Před sněmovními volbami zorganizovali zástupci organizace Obránci zvířat průzkum mezi předními kandidáty napříč stranami, v němž se jich ptali na postoje ohledně ochrany zvířat a přírody. Účastníci mohli daný závazek přijmout či odmítnout a ke svému rozhodnutí u každého jednotlivého bodu případně dodat komentář, proč se tak rozhodli. Oslovení Motoristé v převážné většině dotazník nevyplnili až na dvě výjimky – současnou předsedkyni ústavněprávního výboru Renátu Veseckou a poslance Krňanského.
ČTĚTE TAKÉ: Odklad superdávky schválila Sněmovna. Posun omlouvají náročností – co to znamená pro lidi?
Zákonodárce a ve volbách lídr v Pardubickém kraji se zavázal ke všem 14 bodům, zatímco Vesecká odmítla obecný bod spolupráce s neziskovým sektorem s odůvodněním, že se k tomu nemůže zavázat, pokud není bod blíže specifikován. Krňanský byl mimo jiné také pro to, aby došlo ke vzniku „policejního útvaru pro zvířata a přírodu“.
Sněmovna se ve čtvrtek i v souvislosti s otřesným případem utýrání kočky z Litoměřic věnovala usnesení k odsouzení týrání zvířat a návrhům na doplnění poslanců a poslankyň. Jedním z odmítnutých bodů byl i návrh poslankyně Svárovské na zřízení speciálního útvaru Policie České republiky pro potírání kriminality vůči zvířatům, například jak je zřízeno na Slovensku.
Z čeho bychom útvar platili a jaké budou pravomoci? brání se Krňanský
Spolupředsedkyně Zelených svůj záměr ještě blíže vysvětlila. „Jde o doporučení vládě, aby nechala zřídit speciální útvar Policie České republiky týkající se této problematiky. Útvar má mít jasné kompetence, metodiku, školení, kontakty na znalce a funkční spolupráci se Státní veterinární správou, záchrannými stanicemi i s orgány ochrany životního prostředí ve věcech, kde se agendy prolínají,“ nastínila během schůze minulý týden a uvedla rovněž, že agenda určená k potírání tohoto druhu kriminality je dnes roztříštěná a neefektivní.
Svárovská také dodala, že není pro zvyšování trestních sazeb, ale pro zlepšení odrazujícího efektu. „Důležité je, aby panovala jistota odhalení těchto zločinů a rychlost,“ pronesla.
Tento návrh členky pirátského poslaneckého klubu ovšem neprošel, proti byl právě Krňanský. „Je potřeba mít podobné věci dostatečně projednané s ministerstvem vnitra. Nemůžeme policii zřídit nějaký další orgán. Z čeho to budeme platit? Jaké bude mít útvar pravomoci?“ vysvětlil svůj postoj pro CNN Prima NEWS.
„Není ani důvodová zpráva. Nechci to nazývat ‚výkřikem z opozice‘, aby to neznělo neuctivě vůči tématu. Pokud by to mysleli vážně, je potřeba iniciovat širší debatu. Také není problém zařadit bod na příslušném sněmovním výboru,“ poznamenal Krňanský. Připomněl i svou zkušenost jakožto starosta města Chrast, kdy se mu podařilo zachránit zvířata z množírny. „Jsem přesvědčen, že kvůli takovým případům by měla mít policie, ale i státní veterina dostatečné pravomoci. Pojďme se o tom bavit, ale nemůžeme to dělat takto z plény Sněmovny,“ tvrdí poslanec.
Tlapková kontrola?
Krňanský rovněž odmítá, že nezvedl pro návrh ruku jen proto, že pocházel z klubu Pirátů. „Jestliže dokážou přesvědčit ministerstvo vnitra a – předpokládám – i resort zemědělství, že na takové útvary jsou peníze a mají propracovaný právní rámec, nevidím důvod, proč bych to nepodpořil,“ dodal místopředseda výboru pro veřejnou správu.
Ve svém postoji se mimo jiné odkázal na slova poslance ODS Jana Bureše. „Zkuste nejdřív zajet na krajská policejní ředitelství a poptejte se, jak jsou na tom s personálním stavem. Mají plné ruce s řešením běžné kriminality. Pocházíme z různých regionů, tak se poptejme a zjistěme, zda tu vůbec taková vůle je,“ řekl opoziční poslanec s tím, aby se v dolní komoře Parlamentu „nevytvářela tlapková kontrola“.
Proti návrhu se ostře vymezil místopředseda výboru pro obranu Pavel Růžička (ANO). Mluvil třeba o tom, že by si poslanci „měli vyjasnit, která zvířátka preferujeme“. „Specializované policejní útvary? To snad ani nebudu komentovat, protože navrhovatelé ani nevědí, o čem mluví,“ pronesl.
Vesecká mluvila o bombě v legislativě
Také poslankyně Jana Patková (Piráti) navrhovala, aby Sněmovna vyzvala vládu k vytvoření tohoto útvaru. Ani v jejím případě ovšem bod nebyl přijat. Neprošel ani její návrh výzvy, aby vláda „přestala útočit na neziskový sektor, který hraje v ochraně zvířat nezastupitelnou roli“. Sněmovna ovšem přijala bod pirátské poslankyně, který by měl podpořit vznik funkčního systému péče o toulavé kočky.
Předsedkyně ústavně právního výboru šla v tématu hluboko do legislativního nastavení. „Pokud bychom chtěli do otázky ochrany zvířat hodit opravdovou bombu, měli bychom se ptát po právní definici zvířete. Od roku 2014 už se nejedná o pouhou věc, ale o živého tvora, který je ovšem stále předmětem vlastnického práva,“ podotkla Vesecká s tím, že v některých zemích definovali zvíře jako právní osobu – právě tento krok označila za „hození bomby do legislativy“.
Upozornila také na složitost s vymáháním práva v souvisejících případech. „Například není dostatečně vyřešena otázka vstupu do obydlí nebo výrobních prostor, kde panuje podezření z trestného jednání ohledně zvířat. Problémem je také nedostatečná evidence koček či psů,“ jmenovala bývalá nejvyšší státní zástupkyně. Celkový návrh k odsouzení týrání zvířat navrhovala místopředsedkyně výboru pro sociální politiku Lucie Šafránková (SPD).
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Investujme peníze do dálnic, navrhuje Pikora. Chcete hlupáky na hezkých silnicích, opáčila Svobodová
