Pakt pro budoucnost byl přijat bez hlasování, jen několik zemí mělo připomínky

Budete-li chtít zjistit, jak kdo hlasoval stran Paktu pro budoucnost, pak budete hledat marně, žádné hlasování totiž neproběhlo. Pakt byl přijat zcela BEZ HLASOVÁNÍ v plénu. Jediné, k čemu proběhlo hlasování, bylo několik různých námitek, z nichž některé byly přijaty, jiné ne.

Pakt pro budoucnost a připojený Global Digital Compact a Deklarace budoucích generací byly přijaty po krátkém kole prohlášení, ve kterých Rusko (podporované Íránem, Severní Koreou, Běloruskem, Sýrií, Venezuelou a Nikaraguou) vyjádřilo svou nespokojenost s procesem vyjednávání a vyzvalo k začlenění pozměňovacího návrhu.

Hlavní ruskou námitkou bylo, že by OSN nemělo být dovoleno zasahovat do záležitostí, které v podstatě spadají do domácí jurisdikce státu.

Kromě toho nechtějí dávat větší pravomoci Vysokému komisaři pro lidská práva, jsou proti urychlení jaderného odzbrojení a nechtějí při rozhodování o mezinárodní technologické agendě ztotožňovat nestátní aktéry se státy.

S tímto návrhem Ruska však drtivá většina zemí – včetně většiny zemí BRICS – nesouhlasila.

V reakci na to Konžská republika (jménem Africké unie) navrhla, aby se nepodnikaly už žádné kroky k návrhu změny a pakt se rovnou přijal v té podobě, v jaké je.

Návrh Konžské republiky byl přijat většinou zemí, přičemž 7 bylo proti, 15 se zdrželo hlasování a dalších 28 se odmítlo hlasování zúčastnit (zeleně pro návrh Konga, červeně proti, žluté země se zdržely a země, u kterých není uvedeno žádné hlasování, se ho odmítly zúčastnit).

Celkem 50 zemí tak nehlasovalo pro návrh Konga, což v podstatě znamená, že v případě těchto zemí lze očekávat další odpor – a tedy nepřijetí paktu. U těch zemí, které hlasovaly pro, odpor na druhou stranu očekávat nelze.

Zatím oficiálně odstoupila pouze Argentina (zde odmítla hlasovat), nicméně lze očekávat, že brzy se přidají i další země. Mimo výše zmíněných 7, které hlasovaly proti, tak můžeme očekávat například i odstoupení od paktu od zemí jako Srbsko, Ázerbájdžán, Salvador, Thajsko, Malajsie, Alžírsko, Čína, Saúdská Arábie nebo Bolívie a další…

Jak můžete sami vidět, tak všechny země EU hlasovaly pro návrh Konga, což v podstatě znamená, že souhlasí se stávající podobou Paktu pro budoucnost.

Valná hromada pak přijala pakt bez hlasování!

Uvidí se, co se stane s tvrzením Ruska, že se bude distancovat od paktu, zatímco se bude pracovat na jeho implementaci. Od paktu je nutné odstoupit oficiálně, což zatím Rusko neučinilo.

Na druhou stranu je zatím dostatek času a lze očekávat, že během roku odstoupí alespoň některé z oněch 50 zemí, které nehlasovaly o tom, že je pakt ve stávající podobě v pořádku.

Navzdory své vyjádřené nespokojenosti však také Rusko prohlásilo, že podporuje ústřední roli Organizace spojených národů při „koordinaci pozic členských států a hledání kolektivních odpovědí na globální výzvy.“

Rusko přijetí paktu neblokovalo a nepochybně zavede opatření, proti nimž nevzneslo námitky, na druhou stranu bude možná ignorovat těch několik bodů, proti nimž podalo protest.

Rusko také uvedlo, že zvláště vítá Deklaraci o budoucích generacích, překlenutí digitální propasti pro cíle udržitelného rozvoje a reformu mezinárodní finanční architektury.

Předsednictví BRICS (s jeho deseti členskými státy) letos zastává Rusko. Digitalizace je na prvním místě, přičemž tento týden se koná Digitální fórum BRICS.

Faktem je, že členové BRICS Brazílie, Egypt, Etiopie, Indie, Jižní Afrika a Spojené arabské emiráty hlasovaly proti Rusku (a Íránu), zatímco Čína se zdržela hlasování.

Nicméně jsou zde i další země, které zřejmě mají s nějakými částmi (případně s celým paktem) problém. Jen čas ukáže, která další země ještě odstoupí.

Nicméně i kdyby – zcela teoreticky – odstoupilo všech 50 zemí, které na základě hlasování výše nejsou v některých bodech (nebo kompletně) v souladu s paktem, stále to nijak neohrozí platnost samotného paktu.

Podle všeho je navíc zemí, které mají připomínky k paktu jako celku, ve skutečnosti jen velmi malá hrstka. Většině vadí jen některé části…