Pandemická smlouva a změny Mezinárodních zdravotních předpisů: Odborníci potvrzují, že dokumenty budou i po posledních úpravách zavádět diktaturu

V posledních dnech se objevily nejnovější verze obou velmi kontroverzních dokumentů, které na první pohled vypadaly, jako kdyby se WHO rozhodla rezignovat a podřídit se požadavkům odpůrců obou dokumentů.

V obou dokumentech došlo k takovým úpravám, že pouhý laik nemá šanci prohlédnout skutečné úmysly daných změn, které byly zdánlivě k lepšímu. Nicméně na nové znění jak Pandemické smlouvy, tak nových MZP nahlédli odborníci, aby stávající optimismus výrazně zchladili.

Odborníci v podstatě upozorňují na to, že zřejmě ve snaze uklidnit odpůrce a odvrátit chystané protesty na poslední chvíli změnila WHO oba dokumenty tak, aby se zejména z pohledu laiků zdálo, že z nich vypadlo vše, co odpůrcům vadilo nejvíc.

Šlo především o zavádění diktatury přímo ze strany WHO, což bylo v nové verzi skutečně zmírněno – a to v obou dokumentech. Podle nich by už opět mělo jít jen o doporučení, nicméně i to má háček, který zajišťuje, že se doporučení stává povinností.

O jednom jsem zde již psala: většina lokajských vlád se bude zcela slepě doporučeními řídit, byť by byla sebevíce diktátorská –  viz chování vlád za Covidu.

Nicméně v dokumentech je údajně i pojistka, která má k „poslušnosti“ přimět i ty členské země, které nebudou brát doporučení vážně.

Co se týká článku o cenzuře, který z nových MZP zmizel, tak – jak zjistili odborníci – úplně nezmizel. Jen byl přemístěn tam, kde není na první pohled vidět, tedy do přílohy MZP.

Jak se tedy na přepracované dokumenty dívají odborníci?

Nejnovější návrh „pandemické dohody“ Světové zdravotnické organizace (WHO) již neuvádí, že dokument je pro členské státy WHO závazný, podle zpráv kolujících na blozích a sociálních sítích.

Ve zprávě zveřejněné 22. dubna nezávislým novinářem Peterem Imanuelsenem se uvádí, že po vypuštění klíčového článku z návrhu smlouvy země „již nemusí dodržovat nařízení WHO.“

Odborníci, kteří mluvili s The Defender, však uvedli, že je příliš brzy mluvit o tom, že WHO ustoupila.

Poznamenali, že nedávné návrhy navrhované pandemické smlouvy a dodatků k Mezinárodním zdravotnickým předpisům, které stále projednávají členové WHO, obsahují závazky pro státy a omezují svobody lidí na celém světě.

Nizozemská právnička Meike Terhorst pro The Defender řekla:

„Neexistuje žádné vítězství, protože navrhované změny Mezinárodních zdravotních předpisů dávají generálnímu řediteli WHO neomezené legislativní a výkonné pravomoci k vyhlášení pandemie a opatření, která mají být přijata. 

A zůstávají stávající pravomoci, jak je stanoveno již v současných MZP, ratifikovaných v roce 2005.“

Internistka Dr. Meryl Nass, zakladatelka Door to Freedom, řekla The Defender, že dva navrhované nástroje budou i nadále nařizovat členským státům WHO, aby distribuovaly vakcíny a léky a vyhověly požadavkům organizace během vyhlášené „Nouze veřejného zdraví mezinárodního významu.“ (PHEIC). 

V příspěvku pro Door to Freedom Nass řekla, že nedávné revize dodatků MZP říkají, že dokument je „nezávazný,“ ale že jiný jazyk tomu odporuje.

„Co když tedy výraz ‚nezávazný‘ už není přeškrtnutý? Dokument je přizpůsoben odlišným zněním, požadavkem hlásit WHO, do jaké míry země dodržují předpisy a novým Výborem pro dodržování a implementaci, který zasáhne proti zemím, které předpisy nedodržují, “ napsala Meryl Nass.

Tím se samozřejmě stávají pouhá „doporučení“ povinností, tedy „závaznými nařízeními.“

„Kromě toho musí země přizpůsobit své vnitrostátní právní předpisy tak, aby byly v souladu s požadavky, ačkoli dokument tvrdí, že jeho záměrem není ovlivnit národní suverenitu,“ dodala.

Nass uvedla, že tvrzení, že články týkající se „dezinformací“  byly z posledního návrhu změn MZP odstraněny, je také nepravdivé. Napsala:

„Kontrola dezinformací  byla pouze přesunuta do přílohy, kde je to méně zřejmé.

Kontrola informací je však nyní ještě přísnější, přičemž ‚sledování‘ a zacházení s dezinformacemi jsou nyní považovány za ‚základní schopnosti‘, které musí všechny národy rozvíjet a vůči nimž budou posuzovány pomocí dosud nevyvinutého systému sledování.“

Terhorstová řekla, že pokud WHO ratifikuje jeden nebo oba dva navrhované dokumenty v jejich současné podobě, získá „legislativní a výkonné pravomoci, autonomní pravomoci,“ které jsou v ústavě WHO výslovně zakázány.

Podle Terhorstové omezuje ústava pravomoc WHO na pravomoc „poradního orgánu.“

Členské státy budou o navrhovaných nástrojích hlasovat na 77. Světovém zdravotnickém shromáždění, které se bude konat v Ženevě od 27. května do 1. června.

‚Forma vyjednávání vydírání‘

Nezávislý novinář James Roguski zdokumentoval jednání o „pandemické dohodě“ a změnách MZP na svém Substacku. V příspěvku z 18. dubna uvedl, že jednání o navrhované „pandemické dohodě“ selhala.

Toto selhání, řekl Roguski, neponechalo mezivládnímu vyjednávacímu orgánu jinou možnost, než navrhnout, aby národy podepsaly nedokončený dokument a souhlasily s dokončením podrobností ve „vzdálené budoucnosti“ přijetím navrhovaného usnesení o „pandemické smlouvě.“

V samostatném příspěvku Substack z 23. dubna Roguski napsal, že mezivládní vyjednávací orgán „se uchyluje k formě vyjednávání vydíráním“ tím, že se „pokoušel tlačit na členské země WHO, aby na schůzce příští měsíc schválily a podepsaly neúplnou dohodu.“

Podle Roguskiho nepříliš jemnou hrozbou je, že pokud členské státy nepodepíší neúplný dokument, „nebudou se moci nadále účastnit následných jednání o vypracování podrobností.“

Členské státy mohou podepsat „pandemickou dohodu“ od 28. května do 28. června v ústředí WHO v Ženevě a od 8. července 2024 do 7. července 2025 v sídle Organizace spojených národů v New Yorku.

Roguski napsal 18. dubna:

„Vždy chtěli dosáhnout prázdné dohody o vytvoření rámcové dohody a zcela nové byrokracie (Konference smluvních stran – COP), která by měla pravomoc se scházet každý rok navěky.

Vědí, že nám nemohou podrobně ukázat, co doopravdy dělají. Navrhují neúplnou, rozmělněnou dohodu v naději, že se v budoucnu budou moci rozhodovat, v naději, že tomu nebudeme věnovat pozornost.“

Podle Roguskiho se členské státy WHO nedohodly na aspektech „pandemické dohody,“ včetně One Health, vývoje systému přístupu k patogenům a sdílení výhod, financování a finančních pravidel pro COP.

Rezoluce generálního ředitele WHO Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse nicméně vyzývá k okamžité implementaci doložek o tématech jako:   

připravenost a odolnost
kompenzace a odpovědnost za vakcíny a terapie v pandemiích
posílení regulace
koordinace finančních mechanismů

Změny v MZP by daly generálnímu řediteli WHO „legislativní pravomoc“

Revize navrhovaných změn MZP vyústily v nový dokument, který, jak říká Terhorstová, „se zdá být méně hrozný než předchozí návrh. Ale to je klamné,“ řekla.

Stejně jako Nassová i Terhostová poznamenala, že nejnovější návrh požaduje zřízení Výboru pro implementaci a dodržování MZP k usnadnění a dohledu nad prováděním těchto předpisů a prosazování jejich dodržování.

„To znamená, že v případě vyhlášení PHEIC, pandemie, pandemického stavu nouze nebo systému včasného varování se všechny členské státy musí řídit pokyny generálního ředitele WHO a jejich vlastní instituce musí zavést požadovaná opatření jako např. lockdowny, očkování, karanténu a cestovní omezení,“ řekla Terhorstová.

„V důsledku toho bude mít generální ředitel legislativní pravomoci vyhlásit PHEIC a určit kroky, které musí národy přijmout v reakci,“ řekla Terhorstová.

Ve svém dopise z 22. dubna Roguski uvedl několik „nepřijatelných“ návrhů obsažených v posledním návrhu změn MZP, včetně požadavků na očkování, návrhů na karanténu cestujících, návrhů na zavedení očkovacích pasů a zvýšených požadavků na testování jako podmínky pro mechanismy sledování cestování a cenzuru pod rouškou boje proti „dezinformacím.“

Silvia Behrendt, zakladatelka a ředitelka rakouské Agentury pro globální odpovědnost za zdraví, řekla The Defender, že navrhované změny MZP porušují nejen tato ustanovení, ale také článek 55, odstavec 2 stávajících MZP (2005).

Tato klauzule vyžaduje, aby generální ředitel WHO oznámil jakékoli navrhované změny MZP všem členským státům nejméně čtyři měsíce před Světovým zdravotnickým shromážděním.

WHO tvrdí, že tento požadavek splnila, když sekretariát WHO 16. listopadu 2022 rozeslal všechny návrhy na změny.

Behrendtová má jiný názor. „Nový návrh je do značné míry novou verzí, kterou jsme nikdy předtím neviděli,“ řekla. „To dokazuje, že termín nebyl dodržen, protože není dostatek času pro členské státy WHO.“

„Toto také není konečný návrh,“ řekla Behrendtová. „Bude nové vyjednávací sezení a opět budou nové změny.“

Od 22. do 26. dubna se schází Pracovní skupina pro změnu Mezinárodních zdravotnícováh předpisů.

Behrendtová řekla, že je to obzvláště zatěžující proces pro menší státy, které čelí dvojímu vyjednávání o pandemické dohodě a změnách MZP, ale nemají kapacitu držet krok s oběma.

„Je to kaskádový efekt a velmi složitá situace, protože jednají o stejné věci. To se v mezinárodním právu ještě nikdy nestalo,“ uvedla Behrendtová s tím, že Evropská unie se jednání o obou návrzích účastní jako samostatný subjekt, i když jsou součástí vyjednávacího procesu i její jednotlivé členské státy.

Terhorstová řekla, že EU nemá pravomoc účastnit se těchto jednání jako nezávislá strana, protože zdravotní politika v EU je výhradní odpovědností států. Behrendtová řekla, že jde o pokus EU převzít vedení v politice zdravotnictví.

Terhorstová řekla, že „EU získává stále větší moc jako velký zastánce digitálního zdravotního pasu a  digitální identity  a spolu s dalšími členskými státy WHO a vyjednavači se snaží prosadit tyto dva návrhy před letošním prezidentskými volbami v USA.“

Jde o volby, ve kterých dva ze tří vedoucích kandidátů odmítají členství USA ve WHO (Trump a Kennedy).

Behrendtová řekla, že nedávný strach z ptačí chřipky je dalším důvodem, proč WHO prosazuje oba návrhy tak rychle.

„Je velmi zajímavé, že se nyní dostává na povrch,“ řekla a poukázala na načasování vypuknutí těsně před letošním Světovým zdravotnickým shromážděním.

Další nestátní aktéři, jako je Nadace Billa a Melindy Gatesových, jsou rovněž zapojeni do jednání jako oficiální „stakeholders“ WHO.

Behrendtová jmenovala Mezinárodní asociaci farmaceutických výrobců a distributorů jako jednu takovou organizaci s tím, že  zcela ovládla  vyjednávací procesy pro oba návrhy WHO.

Celosvětový odpor k návrhům WHO roste

Terhorstová řekla, že globální odpor vůči těmto dvěma návrhům WHO stále roste. 16. dubna schválil nizozemský parlament návrh vyzývající vládu země, aby odložila hlasování o změnách MZP na Světovém zdravotnickém shromáždění příští měsíc, protože změny nebyly předloženy alespoň čtyři měsíce před shromážděním.

„Nizozemská vláda však není tímto návrhem vázána,“ řekla Terhorstová, ale poukázala na širokou podporu, kterou návrh našel v parlamentu. „Dokonce i strany, které velmi podporovaly všechna opatření COVID-19, se domnívaly, že to prostě není legální.“

Terhorstová také poukázala na to, že nizozemská vláda již dříve předložila výhradu – právní žádost o více času na přezkoumání – proti změnám MZP z roku 2022 , ale nezveřejnila formální výhradu, protože šlo o „diplomatické informace.“

„Proč je to otázka diplomatických vztahů? Je to právní otázka a nizozemský parlament by měl být schopen ověřit, zda byl tento dopis odeslán,“ řekla Terhorstová a dodala, že nizozemský parlament nikdy neratifikoval MZP (2005), možná proto, že byly protiústavní.

Minulý týden se v Japonsku sešly desetitisíce demonstrantů, aby protestovaly proti těmto dvěma návrhům. A minulý měsíc louisianský Senát jednomyslně odhlasoval zákaz zapojení WHO do státní zdravotní politiky, zatímco zákonodárci v Ugandě se také postavili proti těmto dvěma návrhům.

Dne 2. května uspořádá Úřad pro globální záležitosti amerického ministerstva zdravotnictví a sociálních služeb slyšení, jehož cílem je vyžádat si příspěvky od zúčastněných stran a odborníků, kteří by pomohli vládě USA informovat a připravit se na Světové zdravotnické shromáždění.

Setkání je veřejné, ale zájemci se musí přihlásit do 26. dubna.