
Právě neštěstí na nádraží se stalo rozbuškou nespokojenosti mnoha Srbů, kteří incident považují za symptom špatné veřejné správy a korupce. Protesty byly zprvu především studentské a „pouze“ vinily vládu z pádu přístřešku nádražní budovy. Demonstranti na nich požadovali vyšetření celého incidentu a transparentního přístupu k informacím.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Horor, katastrofa a nebe plné dronů. Ukrajinští vojáci popsali ústup v Kurské oblasti
Postupně ale získávaly na širší účasti i významu. Bodem zlomu se měla stát absolutní ztráta důvěry v srbské představitele a jejich schopnost či ochotu skutečně řešit situaci v zemi.
Během několika měsíců tak demonstrace přerostly v „celonárodní vlnu (odporu) proti špatným vládním praktikám, systémové korupci a slabému institucionálnímu dohledu“, okomentovala události pro deník The Washington Post vedoucí výzkumná pracovnice v think tanku European Policy Center Strahinja Subotićová, která se sobotních protestů zúčastnila.
Statisíce účastníků
Zatímco vláda odhadla počet protestujících v Bělehradě na 107 tisíc lidí, nezávislý pozorovatel podle informací BBC uvedl, že se demonstrantů sešlo na 325 tisíc, ne-li více. Jednalo by se tak o největší protesty v historii Srbska.
Demonstranti pochodovali podle The Washington Post Bělehradem převážně pokojně, opakovali své požadavky na vyvození odpovědnosti za katastrofu ve městě Novi Sad a obviňovali úředníky z korupce či špatného hospodaření.
Zakázaná sonická zbraň
Navzdory klidnému průběhu demonstrace však měla policie podle srbské opozice a organizací na ochranu lidských práv použít proti demonstrantům zakázanou sonickou zbraň.
Ta díky řízenému vysílání zvukového signálu vede k prudké bolesti v uších a dočasnému ochromení zasaženého. Svědectví o použití této zakázané zbraně přinesla i videa na sociálních sítích, kde je vidět, jak se do té doby poklidně postávající demonstranti dávají na panický útěk.
Samotný prezident Vučič se navíc dříve v minulém týdnu nechal slyšet, že „pokud jej demonstranti budou chtít nahradit, budou jej muset zabít“. V minulosti navíc vícekrát prohlásil, že jde o „importované“ protesty organizované blíže nespecifikovanými zahraničními aktéry.
Opozice a lidskoprávní organizace už oznámily, že v souvislosti se sonickými zbraněmi podají obžalobu k Evropskému soudu pro lidská práva a k domácím soudům proti těm, kteří útok nařídili. Srbská policie i ministerstvo obrany však podle agentury AP v neděli popřely, že by bezpečnostní síly k rozehnání a zastrašení demonstrantů zvukovou zbraň vojenské kvality použily.
„Žádám (…) ministerstvo spravedlnosti a prokuraturu, aby reagovaly. Buď aby stíhaly ty, kteří to použili, a my víme, že to neudělali, ale prověřme to,“ řekl Vučič podle AP. „Ať proběhne řízení, ale ať jsou pak také stíháni ti, kdo s takovou notorickou lží vystoupili na veřejnost.“
Přestože kvůli protestům podal již v lednu srbský premiér Miloš Vučević spolu se svou vládou demisi, demonstrace dále míří proti autokratickému prezidentu Vučičovi. Jejich průběh navíc dál rozdmýchaly útoky na demonstranty, které vládní představitelé dostatečně neodsoudili.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Ukrajinci vhodili okupantům do sklepa dva včelí úly. Kuriózní video se stalo hitem internetu
