Vyvlastňování ve jménu prosazování klimatické agendy se netýká jen holandských farmářů, ale dotýká se také zemědělců v dalších evropských zemích, jejichž vlády tvrdě následují tuto politiku.
Ať už se jedná o „čištění“ takzvaných zón „Natura 2000“ nebo o uvolnění místa pro větrníky a solární panely – vždy je v pozadí politika Bruselu naplno praktikovaná v dané evropské zemi.
Ve španělské Andalusii má být pokáceno celkem 100 000 olivovníků, aby tam mohly vzniknout obrovské solární elektrárny. Umožňuje to zákon o vyvlastnění z Frankovy éry.
Pochybné opatření pro údajnou „ochranu klimatu“ – nebo jsou za tím, jak už to tak často bývá, především finanční zájmy?
Ve španělské provincii Jaén, srdci produkce olivového oleje, se farmáři bojí o své živobytí. Gigantický solární projekt, řízený společností na zelenou energii Greenalia, zde má zničit 900 hektarů historických olivových hájů.
Celou věc podporuje regionální vláda Junta de Andalucía, která nucené vyvlastnění prosazuje obskurním zákonem z Frankovy éry. Farmáři se brání, ale zatím marně.
Čísla jsou ohromující: Očekává se, že za oběť solárním panelům padne 100 000 olivovníků, 5 000 již bylo vytrháno ze země, uvedly zdroje britskému listu The Telegraph.
Postižené obce Lopera, Arjona a Marmolejo v Jaénu čelí kácení na pozemcích, které podle výpočtu Občanské platformy Nord-Campiña svojí rozlohou odpovídají asi stovce fotbalových hřišť.
Pro farmáře to není jen útok na jejich pole, ale i na jejich identitu. Olivové háje se dědí z generace na generaci a pro mnohé pěstitele jde nejen o obživu, ale také o rodinnou tradici.
„Berou nám živobytí,“ stěžuje si Juan Campos, 67letý pěstitel oliv z Jaén, který zdědil svůj pětihektarový statek po svém otci. „Moje rodina nepřežije ani měsíc, pokud nás vyvlastní.“
Camposova slova nejsou izolovaným incidentem. Rafael Alcalá, další vlastník půdy, dokonce mluví o „vydírání“. „Buď prodáte, nebo vás vyvlastní. A s vyvlastněním je cena vždy horší.“
Podle farmáře, který si přeje zůstat v anonymitě, nabízí Greenalia po dobu 30 let ubohých 6 000 eur ročně – celkem 180 000 eur. To je vtip, když si uvědomíte, že jen Campos vydělává 108 000 eur ročně ze své 40 000 kilogramové sklizně oliv.
Na pozadí tohoto dramatu je pozůstatek z temných časů: zákon z roku 1954, který umožňuje nucená vyvlastnění, v kombinaci s nařízením regionální vládní strany Junta z roku 2021, které přirovnává solární elektrárny k zemědělské půdě.
Zákon obchází přísnější kontroly španělského ministerstva průmyslu, které by se vztahovaly na elektrárny nad 50 megawattů.
Místo toho je rozhodnutí na regionální vládě – mezera, kterou kritici označují za výzvu ke korupci. Ekologové obviňují společnost Greenalia z fragmentace projektů, aby zůstala pod touto hranicí a obcházela tak zatěžující předpisy.
Farmáři se cítí zrazeni. „Kde jsou ekologové?“ ptá se Campos hořce. „Politici, zemědělské spolky – nikdo nám nepomáhá.“ Junta ve skutečnosti mlčí, stejně jako centrální vláda v Madridu. Ticho, které se zdá ohlušující, když se bagry přibližují.
Greenalia se chlubí, že 96,3 procenta vlastníků půdy souhlasilo „dobrovolně.“ Alcalá ale ostře nesouhlasí: „Dobrovolně? To je nátlak! Když nepodepíšete, nedostanete skoro nic.“
A přínos? Elektřina, říkají zemědělci, která ani neposílí region, protože půjde do zahraničí. To je výsměch, vzhledem k ekologické roli olivovníků, které zpomalují dezertifikaci a jsou pro zemi nepostradatelné.
Francisco Jesús Sevilla Duque, člen místní rady v Lopeře a člen levicové Izquierda Unida, počítá, že vesnice by mohla ročně přijít o 950 000 eur na mzdách. „Zelené společnosti nepřinášejí pracovní místa, přinášejí bídu,“ říká Campos.
A čísla nelžou: Podle Sur je 90 procent obcí Andalusie ohroženo vylidněním. Bez pěstitelů oliv je jedinou možností jak přežít pouze útěk z vesnic.
Vyvlastňovací proces probíhá od 7. listopadu, zemědělci se ale nevzdávají. Nord-Campiña zažaloval Greenalii za údajné ekologické zločiny a soud v Andújaru to vyšetřuje. Malá jiskřička naděje, ale čas se krátí.
Poslední sklizeň skončila v lednu, pro mnohé možná i definitivně poslední. Campos chtěl předat svůj majetek svým dětem; Místo toho jim hrozí emigrace. „Moje děti musí z vesnice odejít, už tu není práce,“ říká.
Španělsko, které dodává deset procent světového olivového oleje, obětuje své zelené bohatství pro cíle plnění klimatické agendy, která zemi nic pozitivního nepřináší.
Greenalia plánuje čtyři další projekty, v jejichž rámci hodlá pokácet 470 000 stromů – společnost to popírá a hovoří „jen“ o 402,29 hektarech. Ale i to je facka pro region. Samotní zemědělci nejsou proti solární energii.
„V Lopeře máme neplodnou půdu, která by pro ten účel byla vhodná,“ říká Duque.
Místo toho, aby se využívala tato neplodná půda, zasahují solární projekty ty nejúrodnější půdy, což je skandál, který nikdo nemůže ospravedlnit.
Nebo je to záměr, aby se zajistilo vylidnění oblasti?
[Celkem: 3 Průměrně: 5]
