V souvislosti se stávajícími geopolitickými změnami, které již postupně vedou k odstřižení Evropy a její izolaci, se nyní hovoří také o možnosti, že by se nakonec přece jen plynovod Nord Stream využíval, ale pod americkým dohledem.
Je také to součástí rozhovorů mezi USA a Ruskem, jejichž cílem je urovnání vzájemných vztahů a zřejmě také „odstřižení“ Číny od Ruska?
Deindustrializované Německo, které je v nejhorší hospodářské situaci od 2,. světové války (což se dřív či později projeví také u nás), se bude muset v jeden moment rozhodnout, zda se stále zaklínat budoucím kancléřem Merzem projevovanou tvrdou rusofobií nebo se pragmaticky odklonit od sankcí, aby země získala levný plyn.
To druhé by samozřejmě bylo v zájmu zastavení pokračujícího propadu německé – a potažmo i středoevropské – ekonomiky.
Nedělní zpráva ve Financial Times vyvolává diskusi: Hovoří se o plánech na oživení Nord Streamu 2 – za účasti USA a důvěrníka Vladimira Putina. V centru pozornosti je Matthias Warnig, bývalý důstojník Stasi a generální ředitel společnosti Nord Stream 2 AG, která byla pod Gazpromem do roku 2023.
Cílem je kontaktovat tým Donalda Trumpa prostřednictvím amerických podnikatelů s cílem ukončit válku na Ukrajině a opět posílit dodávky energie do Evropy. Rozhovory stále probíhají, ale nelze přehlížet geopolitické rozměry.
Warnig, který má kořeny v NDR a má úzké vazby na Kreml, je označován za hnací sílu.
Financial Times informují o neoficiálních jednáních s Trumpovým okolím: mír na Ukrajině výměnou za dodávky plynu – s výhodami pro USA. Warnig popírá jakoukoli roli a odkazuje na své sankce (pozn.: také Warnig je pod sankcemi, i když podle všeho ze strany USA se budou veškeré sankce rušit).
Jeho minulost jako herce na křižovatce Východu a Západu z něj však činí věrohodného kandidáta pro takové rozhovory, které by mohly zmírnit napětí a otevřít příležitosti.
Trump a USA: Energie jako strategický nástroj
V Trumpově týmu je Nord Stream 2 považován za potenciální páku – nejen pro plyn, ale i pro vliv na Evropu a Rusko. Investoři jako Stephen Lynch projevují zájem a americký představitel hovoří o příležitosti „obnovit spolehlivost Ruska.“
Financial Times to interpretují jako známku sblížení s Moskvou a téměř stylizují Trumpa jako zrádce západních hodnot, což je narativ připomínající polarizaci voleb v roce 2024.
Nejde však ani tak o zradu, jako spíše o pragmatismus: sankce by se daly zmírnit, aby se zajistily geopolitické výhody.
V březnu 2025 budou CDU a SPD zkoumat možnou koalici v Německu poté, co se zhroutil semafor. Friedrich Merz, potenciální kancléř, čelí nejasným výzvám – zda ví o rozhovorech o Nord Streamu 2, je nejisté, ale pravděpodobně ano.
Jeho linie zdůrazňuje ekonomickou sílu a odstup od Ruska, ale SPD by si mohla stanovit i jiné priority.
Bez jasných informací zůstává Berlín reaktivní, místo aby se formoval – což je stav, který oslabuje pozici Německa, zatímco hlavní mocnosti jako USA a Rusko by mohly tahat za nitky.
Evropa: Mezi závislostí a autonomií
EU sleduje vývoj se znepokojením. Po odklonu od ruského plynu od roku 2022 se nyní rýsuje nová dynamika – nejen prostřednictvím hry Washingtonu, ale i prostřednictvím spolupráce hlavních mocností.
Diplomat EU anonymně varuje: „Mohli bychom být rozdrceni mezi zájmy USA a Ruska.“ Německo, poznamenané výbuchem Nord Streamu 1, stojí před balancováním: energetická spolupráce by mohla přinést stabilitu, ale cenou za to by byla eroze jeho vlastní akceschopnosti.
Rozhovory o Nord Streamu 2 odrážejí svět v geopolitickém přechodu. Trump sleduje pragmatické cíle, Putin využívá osvědčené sítě a Evropa hledá své místo.
Financial Times mohou vykreslit Trumpa jako disidenta, ale skutečné drama se odehrává v boji mezi velmocemi. Pokud se plány zformují, Ukrajina by se mohla stát vyjednávacím trumfem, zatímco EU ztratí váhu.
Otevřené podmínky
Nord Stream 2 ještě není skutečností, ale rozhovory rýsují obrysy nového řádu. Je o energii, vliv a otázku, kdo určuje pravidla hry. Trump a Putin by mohli vytvořit osu, zatímco Německo a EU budou lavírovat mezi adaptací a odporem.
Tento vývoj ukazuje, že geopolitika je mocenská hra, v níž jsou takzvané „hodnoty“ často jen pozadím – a další kroky by mohly mít trvalý dopad na svět.
[Celkem: 0 Průměrně: 0]
