Každá „lidová“ politická strana nabírá své členy v řadách široké veřejnosti. Je tedy logické, že mezi členy AfD – a to zejména ve východní části země – je i mnoho státních zaměstnanců, včetně policistů. Ti ostatně zažívají obohacování v první linii, takže mnozí se přidali k AfD právě na základě osobních zkušeností. V některých spolkových […]
Menej ako 1 min. min.
Každá „lidová“ politická strana nabírá své členy v řadách široké veřejnosti. Je tedy logické, že mezi členy AfD – a to zejména ve východní části země – je i mnoho státních zaměstnanců, včetně policistů.
Ti ostatně zažívají obohacování v první linii, takže mnozí se přidali k AfD právě na základě osobních zkušeností. V některých spolkových zemích již dříve došlo k propouštění policistů, kteří jsou členy AfD či se ke straně pouze hlásí – třeba na sociálních sítích – jako voliči.
Nyní lze očekávat další vlnu propouštění ve státním sektoru, ale zřejmě i některé aktivistické soukromé firmy začnou své zaměstnance kádrovat podobným způsobem.
Jednoduše: Fašismus je v části německé společnosti – dnes prezentované zejména stranami jako Zelení, SPD, Die Linke a CDU a částí jejich voličů – velmi hluboce zakořeněn. Tyto strany jednotné národní fronty nesnesou skutečnou opozici, čímž se Německo navrací do 30. let.
Účelové vyhlášení AfD extremistickou stranou zpolitizovanými tajnými službami, napojenými na sociální demokraty, přišlo zejména proto, že v několika posledních průzkumech byla AfD první.
Pokud jí tento krok výrazně nesrazí preference, lze očekávat, že bude následovat již dlouho plánovaný zákaz strany. A to bez ohledu na to, že některé průzkumy ukazují, že stranu podporuje až čtvrtina voličů, ale na východě Německa je dokonce jasně vedoucí silou.
V některých spolkových zemích je údajně stav takový, že by strana zemské volby nejen vyhrála, ale mohla by dokonce sestavit jednobarevnou vládu.
V této situaci byla strana prohlášena za extremistickou a partaje, které by bez dovezených muslimů prolezly do parlamentu jen s odřenýma ušima, se ji snaží zakázat, aby odstranily jedinou opozici.
To nemá s demokracií, kterou se jednotná národní fronta ohání, nic společného…
Členy AfD ve státní správě nyní čeká revize v některých spolkových zemích. Toto opatření navazuje na skandální klasifikaci AfD jako „jednoznačně pravicově extremistické“ Spolkovým úřadem pro ochranu ústavy.
V Hesensku a Bavorsku mají být kontrolováni členové AfD ve veřejném sektoru, zejména policisté. Hesenský ministr vnitra CDU Roman Poseck a bavorský kolega z CSU Joachim Herrmann oznámili, že tuto klasifikaci použijí k disciplinárním opatřením.
193 policistů je údajně podezřelých z extremismu, ale konkrétní důkazy chybí.
Tato paušální recenze je přímým útokem na svobodu projevu. V Německu tak nyní státní zaměstnanci musí za své politické přesvědčení platit proti nim namířenými represemi nebo propouštěním.
Lídr dolnosaské CDU Sebastian Lechner považuje za nutné podívat se na financování AfD.
„Konference ministrů vnitra by však nyní měla pečlivě posoudit žádost o odnětí stranického financování. Považuji za nepřijatelné financovat pravicově extremistickou a protiústavní propagandu z peněz daňových poplatníků,“ uvedl Lechner.
Durynský ministr vnitra Georg Maier (SPD) řekl deníku „Bild“: „Zahájení řízení o zákazu je logickým důsledkem tohoto rozhodnutí a nyní se jím musíme důsledně zabývat.“
Zařazení AfD mezi extremisty je nehorázným útokem na jedinou relevantní opoziční stranu v Německu. Je to jasný pokus kriminalizovat politické oponenty a podkopat demokracii.
Zpráva o 1 100 stranách, která tvoří základ, zůstává před veřejností skryta. Předsedové AfD Alice Weidelová a Tino Chrupalla to označují za „vážnou ránu demokracii.“
Dokument nebyl ani předložen straně, ale unikl přímo do tisku – což je postup, který poslankyně AfD Beatrix von Storch kritizuje jako „nehodný právního státu.“
AfD oznámila právní kroky, protože soudy již prozkoumaly předchozí klasifikace. S 20,8 procenty hlasů je AfD druhou nejsilnější silou ve Spolkovém sněmu. Jejich postoje k migraci, které odrážejí obavy mnoha občanů, jsou považovány za extremismus.
Požadavky na zákaz stran, například ze strany SPD a CDU, jsou krokem k autoritářské politice. Média to posilují prostřednictvím zpráv loajálních k vládě, které marginalizují voliče AfD.
Ve sloupcích komentářů se objevil tento zajímavý příspěvek:
„Nyní mohou začít čistky ve veřejném sektoru. Vítejte v nové německé demokracii. Čistky nikdy nezačínají násilím. Začínají kontrolami. Dotazníky. Výběrem toho, kdo je pro stát stále přijatelný.
V roce 1933 byl nazván „Zákon o obnově profesionální státní služby.“ Hitler nechal odstranit všechny „nežádoucí osoby“ – Židy, komunisty, disidenty – ze státních služeb.
V té době se to oficiálně nazývalo: čistka. V NDR (1949–1990) se tomu říkalo „socialistická spolehlivost.“ Pouze ti, kteří byli loajální k SED, směli zůstat. Ti, kteří mysleli příliš západně, byli příliš kritičtí, zmizeli ze školy, soudu a policie.
Státní zkoumání postojů jako ochrana systému. A dnes? Říká se tomu ochrana demokracie. Ale ještě jednou, státní úředníci jsou pronásledováni – ne kvůli zločinům, ale kvůli svým myšlenkám.
Za jejich volbu, jejich přesvědčení, jejich volební chování. Pokud vláda začne zkoumat myšlenky místo činů, pak demokracii nechrání. Pak chrání svou moc – před svými vlastními lidmi.“
Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 3 Průměrně: 5]
