Předseda lidovců Marian Jurečka si s myšlenkou na zvýšení platů státních zaměstnanců pohrává delší dobu. Výdaje na platy jsou totiž snížené o dvě procenta kvůli úspornému konsolidačnímu balíčku. Nyní ale roste tlak odborů i lidovců na přidání zaměstnancům ve veřejném sektoru. MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Operátoři ostře o nových poplatcích za ČT. Bezbřehý chaos a zásah […]
Menej ako 1 min. min.
Předseda lidovců Marian Jurečka si s myšlenkou na zvýšení platů státních zaměstnanců pohrává delší dobu. Výdaje na platy jsou totiž snížené o dvě procenta kvůli úspornému konsolidačnímu balíčku. Nyní ale roste tlak odborů i lidovců na přidání zaměstnancům ve veřejném sektoru.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Operátoři ostře o nových poplatcích za ČT. Bezbřehý chaos a zásah do soukromí zákazníků
Hlavní ekonom Roklen Pavel Peterka připomíná, že jakékoliv přidávání na mzdách či platech povede k posílení poptávkových inflačních tlaků. „Na druhou stranu by se to mohlo týkat jen části trhu práce a při nárůstu o 10 nebo 20 procent by nemuselo dojít k odchýlení se od cíle centrální banky na hranici dvou procent,“ řekl pro CNN Prima NEWS Peterka.
Jurečka si představuje, že by platy mohly růst od letošního září. Tedy v období před krajskými a senátními volbami. Kvůli načasování to schytal od politologů, kteří za jeho strategií vidí jasný politický kalkul.
Peterka nicméně připomíná, že pokud v některém ze sektorů porostou mzdy, následně se přesunou i do dalších odvětví. „Efekt tedy bude nastupovat pozvolně a s různým zpožděním. To jde proti představě, že by inflační tlaky byly skokové a jednorázové,“ řekl Peterka. „Další investice a další přidávání jde navíc na dluh. Peníze se budou muset hledat každoročně,“ dodal.
Nedá se tedy očekávat, že by se v podzimních měsících skokově zvýšil růst spotřebitelských cen. Zvýšení platů se ale může projevit i jiným způsobem. Česká národní banka totiž delší dobu varuje před rychlým růstem mezd. Spolu se zvýšením spotřeby se jedná o proinflační rizika. „Rada to velmi dobře vnímá. Je tedy teoreticky možné, že by snížení sazeb bylo pomalejší,“ dodal hlavní ekonom Roklen.
A co by to v praxi znamenalo? Pokud by bankovní rada snižovala pomaleji sazby, například úvěry pro firmy by byly nadále dražší a nevýhodnější. To samé platí i pro běžné lidi. Ti totiž odložili poptávku po bydlení a čekají na výhodnější a dostupnější hypotéky. Ty se ale řídí podle základních úrokových sazeb a drží se na vysokých 5,51 procentech.
Platy a mzdy se musí vyrovnat, říká Fialův poradce
Na další přidávání platů státním zaměstnancům se dívá skepticky i hlavní ekonom BHS a poradce premiéra Štěpán Křeček. Podle něj je průměrný plat stále vyšší než průměrná mzda ve firmách. „Je třeba si uvědomit, že soukromý sektor platí ten veřejný. Musíme směřovat k tomu, aby se to minimálně vyrovnalo,“ řekl pro CNN Prima NEWS Křeček.
Poradce ale zároveň připouští, že by se platy měly zvýšit. V soukromé sféře totiž dochází k růstu mezd a reálná mzda dokonce letos stoupla. „Nějaké navyšování je možné. Ekonomická situace se zlepšuje a můžeme si to dovolit. Tempo ale musí být nižší než v soukromém sektoru,“ dodal Křeček.
