Klima ve střední Evropě se podle Hrušky za posledních 60 let oteplilo o dva stupně Celsia. „To je pro přírodu opravdu hodně. V atmosféře nad námi je více vody a pro vznik povodní tu jsou lepší podmínky,“ řekl Hruška. Všechny předpovědi klimatických změn podle něj předpokládají, že ve střední Evropě můžeme čekat dlouhá období sucha, která budou střídat extrémní srážky. ČTĚTE TAKÉ: Litovel jako […]
Menej ako 1 min.
min.
Klima ve střední Evropě se podle Hrušky za posledních 60 let oteplilo o dva stupně Celsia. „To je pro přírodu opravdu hodně. V atmosféře nad námi je více vody a pro vznik povodní tu jsou lepší podmínky,“ řekl Hruška. Všechny předpovědi klimatických změn podle něj předpokládají, že ve střední Evropě můžeme čekat dlouhá období sucha, která budou střídat extrémní srážky.
ČTĚTE TAKÉ: Litovel jako místo smůly. Město s pivovarem kromě povodní silně zasáhly i covid či tornádo
Jakmile se tak stane, je podle Hrušky jasné, že dojde k povodním. „Když během tří dnů naprší 450 milimetrů srážek, nedá se s tím zkrátka nic dělat. Tak velký jednorázový příděl vody nepojme žádná krajina, ani technická opatření,“ sdělil profesor.
Česko se podle něj z katastrofálních povodní v letech 1997 a 2002 poučilo jen částečně. „Proběhla spousta lokálních investic do protipovodňových opatření a záchranného systému. Ta pomoc byla oproti minulým povodním skutečně mnohem lepší, ale ustrnuli jsme na strukturální úrovni a nezačali jsme měnit krajinu. V tom je ten největší problém,“ nechal se slyšet Hruška.
Česká krajina podle něj byla po desetiletí přizpůsobena tomu, aby se z ní rychle odváděla voda. „K tomu po kolektivizaci přistoupilo scelování lánů. Kvůli tomu tu máme obrovský problém s erozí,“ řekl profesor. Eroze podle něj s sebou přináší řadu problémů. Předně v Česku ubývá ornice a z půdy se vytrácí organická hmota, která má dobrou schopnost vázat vodu.
Aby česká krajina lépe zvládala nápor vody, jsou podle něj zapotřebí velké a dlouhodobé změny. „Měli bychom obrátit a upravit krajinu tak, aby se velké řeky mohly zase volně rozlévat. Což je problematické, protože v těch oblastech jsou města a lidé si to nepřejí. Oni chtějí radši vysoké hráze, ale to způsobí mnohem větší potopu po proudu. Jedná se o skutečně velký a jasný úkol pro stát,“ dodal profesor.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Hyenismus sobeckých grázlů, nechápe hejtman. Moravskoslezsko řeší první povodňové rabování
Páčil sa Vám článok? Podporte SIA NEWS!
Vaša podpora nám pomôže pokračovať v činnosti a vývoji systému SIA NEWS.
Ďakujeme za každú vašu podporu.
