„Není to žádná legrace,“ postěžoval si v Rudém právu z 28. listopadu 1969 jistý soudruh Pichlík z Pražských komunikací. „Lidé nám spílají, ale neuvědomují si, že během 20 hodin napadlo v Praze až 36 cm sněhu, a to je nad naše síly,“ přiznal Pichlík a dodal: „Jsme velmi rádi, že nám pomohlo asi 400 brigádníků. Chtěli bychom znovu požádat […]
Menej ako 1 min. min.
„Není to žádná legrace,“ postěžoval si v Rudém právu z 28. listopadu 1969 jistý soudruh Pichlík z Pražských komunikací. „Lidé nám spílají, ale neuvědomují si, že během 20 hodin napadlo v Praze až 36 cm sněhu, a to je nad naše síly,“ přiznal Pichlík a dodal: „Jsme velmi rádi, že nám pomohlo asi 400 brigádníků. Chtěli bychom znovu požádat Pražany o pomoc. Práce je slušně placena, peníze dostanou hned večer. Pracovat budeme i celou sobotu a neděli. Myslíme si však, že nepomůže žádné spílání do telefonu.“
S odstraněním sněhových závějí z pražských ulic pomáhalo i 200 vojáků Československé lidové armády (ČSLA) a také útvar civilní obrany z Kutné Hory. Rudé právo nicméně kriticky poznamenalo: „První sněhová prověrka nedopadla dobře. Praha stále v bílém zajetí. Uvolňování ulic probíhá ve dne v noci.“ A stranický deník také hned navrhl řešení: „Tím se musí zabývat Národní výbor hlavního města Prahy a sáhnout k energičtějším opatřením.“
Sovětský svaz zvládne i větší zimu
V listopadu 1969 už se naplno rozjížděla Husákova normalizace. Během krvavého potlačení nepokojů při prvním výročí sovětské invaze 21. srpna 1969 bylo zastřeleno 5 osob ve věku od 14 do 27 let. Nikoli ovšem sovětskými vojáky, ale československými příslušníky Lidových milicí, armády a policie. A následovala nová vlna poklonkování před Moskvou, což se projevilo i v novinových reportážích o zdolávání listopadové sněhové kalamity.
„Vrátil jsem se ze Sovětského svazu. Tam mívají daleko více sněhu,“ řekl Rudému právu podnikový ředitel Československé automobilové dopravy (ČSAD), soudruh Volín. Sovětský svaz dával za příklad, jak se má účinně bojovat s bílými přívaly.
Volín následně vylíčil, jak se tehdy odevzdaně čekalo, jak celá ta sněhová metelice dopadne: „Na Rokycansku nám spadly tři autobusy do příkopu. Ke cti našich řidičů říkám, že všechna naše vozidla ráno vyjela. Ale mnoho se jich zatím ještě nevrátilo a nemáme o nich zprávy.“
Od konce listopadu 1969 už se zima nevzdala své vlády, jak dokazuje třeba kronika obce Soběšice u Sušice: „Velké starosti způsobila neobvykle tuhá zima. Vysoká sněhová pokrývka, která začala již 26. listopadu 1969, kdy napadlo 40 cm sněhu, se zvýšila v lednu místy až na 1 metr. Kruté mrazy a sníh trvaly ještě v únoru a březnu.“
Bílé Brno i zasypaná Ostrava
Listopadový sníh je normální. I v roce 1978 napadla první velká sněhová nadílka již na konci listopadu. „První sníh letošní zimy napadl v noci na 27. listopadu na celém území Jihomoravského kraje. Místy až 20centimetrová vrstva, která se vytvořila především v okolí Brna, prověřila připravenost pracovníků okresních správ silnic,“ uvedla Československá tisková kancelář (ČTK) v textu k optimistické fotografii sáňkujících dětí z mateřské školy Losová na brněnském sídlišti Lesná.
A ještě pohled do kroniky. V obci Slezské Rudoltice, která leží v rovinatém Osoblažském výběžku a celé oblasti se přezdívá slezská Haná, napadl první sníh již 26. a 27. října 1978: „Počátkem listopadu byly slunné dny, 4. listopadu byla denní teplota +15 °C. Noční mrazíky začaly po 10. listopadu. 27. a 28. listopadu se nachumelilo dosti sněhu a vydatně sněžilo 6. a 8. prosince, kdy se za silného větru tvořily závěje.“
Obdobně listopadová zima zaútočila i v roce 1961. „Sněhová nadílka překvapila již v noci na 6. listopadu,“ uvedla ČTK u snímku ze zasněžené Ostravy. A podobné to bylo i v roce 1962, jak dokazuje zápis v kronice obce Svatoslav u moravské Třebíče: „Přicházející zima byla velmi brzká a tuhá. Dne 12. listopadu napadl první sníh a zamrzlo. Mrazy byly neustálé a velké. Napadlo velké množství sněhu, takže Vánoce byly vpravdě zimní.“
Konečně opravdová zima
A ještě na skok do devadesátých let 20. století. Moravskoslezskou metropoli Ostravu tehdy zasypal sníh už 24. listopadu. Kalamita zastavila osobní auta i tramvajovou dopravu. „Krátce před polednem vykolejila tramvaj linky 18 v Ostravě-Porubě a kolem čtrnácté hodiny se další souprava srazila mezi Kunčicemi a Hranečníkem s nákladním autem,“ informoval novináře ostravský dopravní podnik. V Beskydech si sníh a mráz dokonce vyžádaly i lidskou oběť: „První obětí zimního počasí se na Valašsku stal 52letý muž z Prostřední Bečvy, kterého sousedé nalezli zmrzlého ve sněhu pouhých čtyři sta metrů od domu. Zřejmě při návratu domů ztratil orientaci v hustém sněžení.“
Začali jsme lednovou zimou v roce 1969, a ta udělá i tečku za tímto meteorologickým ohlédnutím. Otevíráme kroniku středočeské obce Vestec a následující zápis možná leckterého čtenáře přiměje k přání, aby se i letos zopakovala „opravdová zimní atmosféra“, jak si ji pochvaloval vestecký kronikář:
„Vše začalo překvapivě už 26. listopadu 1969 sněhovou nadílkou, která tak ochromila dopravu, že mnoho lidí vůbec nedorazilo do zaměstnání a děti do škol. A to byl teprve začátek. Situace se sice v dalších dnech a měsících stabilizovala, ale sníh už z povrchu nezmizel. Opravdovou zimní atmosféru dokreslovaly silné mrazy, výjimkou nebylo –20 °C, a dokonce i –30 °C.“
