Pondělní propuštění posledních 20 žijících izraelských rukojmí a téměř 2 000 palestinských vězňů a zadržených osob představuje klíčový moment ve válce v Gaze, i když není jasné, zda to znamená konec konfliktu. Americký prezident Donald Trump, hlavní architekt tohoto plánu, odcestoval do Izraele a Egypta, aby na velkém summitu desítek světových lídrů vyhlásil konec války, […]
Menej ako 1 min. min.
Pondělní propuštění posledních 20 žijících izraelských rukojmí a téměř 2 000 palestinských vězňů a zadržených osob představuje klíčový moment ve válce v Gaze, i když není jasné, zda to znamená konec konfliktu. Americký prezident Donald Trump, hlavní architekt tohoto plánu, odcestoval do Izraele a Egypta, aby na velkém summitu desítek světových lídrů vyhlásil konec války, a poté odjel, přičemž za sebou zanechal řadu nezodpovězených otázek.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Putin? Jen tyran s carskými žvásty. Klíčem k jeho porážce je Krym, tvrdí britský exministr
Zatím byla realizována pouze první fáze plánu a dosud bylo splněno pouze několik z 20 bodů. Mnoho z nejobtížnějších otázek – včetně toho, zda Hamás složí zbraně a kdo bude vládnout v Gaze – ještě není vyřešeno, konstatuje CNN.
Je válka skutečně u konce?
Izraelské drony, letecké údery a ostřelování Gazy byly tento týden poprvé za několik měsíců zastaveny a vojenské křídlo Hamásu neútočí na izraelské síly v enklávě. Boje v Gaze byly skutečně zastaveny. Izraelská armáda však stále kontroluje přibližně polovinu Gazy a stáhne se až poté, co Hamás splní další podmínky.
Trump během svého letu na Blízký východ, kde měl předsedat podpisu dohody o příměří, definitivně prohlásil, že „válka skončila“. Dokument podepsaný Trumpem a zprostředkovateli značil „konec“ války a „začátek“ „nové kapitoly“. Jen několik hodin před Trumpovým příletem však izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že „vojenská kampaň neskončila“ a že nepřátelé jeho země „se snaží zotavit, aby mohli znovu zaútočit“.
Jak bude pokračovat jednání?
Trump v pondělí novinářům sdělil, že jednání o další fázi jeho dohody již začala, ale neprozradil, kdo je zprostředkovatelem a o čem se jedná. Fáze jeho plánu jsou „všechny trochu propletené,“ dodal. Regionální diplomat a izraelský zdroj v úterý CNN sdělili, že jednání druhé fáze již začala v egyptském Šarm aš-Šajchu mezi technickými týmy.
Vysoký představitel Hamásu Usáma Hamdán minulý týden uvedl, že jednání druhé fáze se zaměří na správu Gazy, kterou bude řídit palestinský technokratický správní orgán. Podle Trumpova plánu by palestinský orgán podléhal dohledu mezinárodního orgánu zvaného „Rada míru“, jemuž bude předsedat americký prezident, „s dalšími členy a hlavami států, kteří budou oznámeni“, včetně bývalého britského premiéra Tonyho Blaira, kontroverzní postavy na Blízkém východě kvůli jeho roli v irácké válce v roce 2003.
Hamás uvítal podporu arabských a islámských zemí, ale naznačil, že by odmítl mezinárodní orgán vládnoucí v Gaze. „Jednání o druhé fázi budou snadná, pokud budou ponechána na Palestincích, ale budou obtížná, pokud se Izraelci rozhodnou zasahovat do našich palestinských záležitostí,“ řekl.
Opravdu Hamas složí zbraně?
Hamás tvrdí, že je ochoten předat správu Gazy, ale vyhýbá se otázkám týkajícím se odzbrojení – klíčového požadavku Izraele. Od začátku příměří se ozbrojení členové skupiny již přesunuli do některých částí pásma, kde dochází ke střetům s jinými skupinami a klany, kteří jsou proti hnutí.
Trump světovým lídrům v Šarm aš-Šajchu řekl, že požaduje „demilitarizaci“ Gazy a vytvoření nové civilní policejní síly, aby mohla začít rekonstrukce. Podle dohody Hamás také souhlasil se zničením veškeré „vojenské, teroristické a útočné infrastruktury, včetně tunelů a zařízení na výrobu zbraní“.
Jakmile se Izrael stáhne, má být v Gaze nasazena mezinárodní stabilizační síla (ISF), ale klíčové zúčastněné země již žádají o jasné vymezení. Egypt, který by měl v této síle hrát významnou roli, uvedl, že chce, aby Rada bezpečnosti OSN „legitimizovala“ její přítomnost v pásmu, aby nebyla vnímána jako „okupační síla“.
Opravdu Izrael opustí Gazu?
Izraelská armáda se stáhla pouze o několik kilometrů ze svých pozic a stále si udržuje kontrolu nad polovinou enklávy. Očekává se, že se stáhne dále až po nasazení mnohonárodních sil v Gaze. Izrael se zavázal k postupnému stažení z pásma Gazy a přijal Trumpův plán, který stanoví, že nebude „okupovat ani anektovat Gazu“, ale izraelští představitelé upozorňují, že proces stažení bude podmíněn splněním závazků Hamásu, včetně odzbrojení a demilitarizace enklávy.
Krajně pravicoví členové Netanjahuovy vládní koalice – jejichž podpora je pro udržení jeho vlády zásadní – se ostře postavili proti stažení z Gazy a již dříve vyzývali k povzbuzení palestinských obyvatel k odchodu, aby tam mohly být založeny židovské osady.
Vznikne palestinský stát?
Jednou z nejobtížnějších otázek, které brání úplnému ukončení konfliktu, zůstává zřízení palestinského státu. Tento proces brzdí mnoho komplikací, včetně izraelského odporu vůči palestinskému státu, rozšiřování židovských osad na Západním břehu, pokračujícího konfliktu v Gaze a stárnoucího a zkorumpovaného palestinského vedení, které podle USA a dalších arabských zemí vyžaduje reformu.
Palestinský stát uznalo více než 150 zemí, přičemž minulý měsíc se k této skupině připojily Spojené království, Francie, Kanada a Austrálie. Trumpova administrativa se v posledních týdnech ostře vyjádřila proti spojencům, kteří uznali palestinskou státnost. Je však pozoruhodné, že Trumpův plán pro Gazu uznává palestinské „aspirace“ na státnost, ale neříká, zda by USA takový stát uznaly.
Při odletu z Egypta Trump ale podporu palestinského státu nevyloučil. „Nemluvím o jediném státě, dvojím státě nebo dvou státech, mluvíme o obnově Gazy. Mnoho lidí má rádo řešení jednoho státu. Někteří lidé mají rádi řešení dvou států. Uvidíme,“ řekl Trump.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Tři důvody, proč Trump neuspěl. Nobelovu cenu za mír získala tvář venezuelské opozice
