„Ve sněmovních volbách hrají hrozně důležitou roli emoce. Pomocí migrace se dají vzbuzovat primárně negativní emoce, což některým stranám vyhovuje. Značná část populace má strach z neznámého,“ řekl pro CNN Prima NEWS ředitel komunikace organizace GLOBSEC Filip Nerad. Podle něj politické strany v případě řešení problémů s migrací nabízejí vesměs podobné recepty.ČTĚTE TAKÉ: Horká témata před volbami. […]
Menej ako 1 min. min.
„Ve sněmovních volbách hrají hrozně důležitou roli emoce. Pomocí migrace se dají vzbuzovat primárně negativní emoce, což některým stranám vyhovuje. Značná část populace má strach z neznámého,“ řekl pro CNN Prima NEWS ředitel komunikace organizace GLOBSEC Filip Nerad. Podle něj politické strany v případě řešení problémů s migrací nabízejí vesměs podobné recepty.
ČTĚTE TAKÉ: Horká témata před volbami. Čechy zajímají otázky migrace, odhalil průzkum. Co dál nás trápí?
Za posledních deset let se počet migrantů v Česku zdvojnásobil. V současnosti jich je více než jeden milion, což odpovídá zhruba 10 procentům všech obyvatel České republiky.
Velká část ze zmíněné skupiny se přesunula do tuzemska v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. Právě Ukrajinci tvoří podle dat ministerstva vnitra více než polovinu cizinců v Česku. Se značným odstupem pak následují Slováci, Vietnamci, Rusové či Rumuni.
Cizinci v Česku
-
Ukrajinci – 581 184 lidí
-
Slováci – 123 457 lidí
-
Vietnamci – 69 348 lidí
-
Rusové – 37 958 lidí
-
Rumuni – 21 202 lidí
„Myslím, že česká integrace ukrajinských uprchlíků se povedla. Drtivou většinu z nich se povedlo začlenit do naší společnosti. Jejich děti chodí do školy, oni zase pracují a odvádějí daně, takže z toho ve finále profituje i státní pokladna,“ konstatoval Nerad.
Příchod nové pracovní síly pomáhá ekonomice státu. Migranti často vykonávají povolání, o která u místních lidí není takový zájem. Některá pracovní odvětví se bez zaměstnanců z ciziny doslova neobejdou.
Obzvlášť v případě migrace ze severní Afriky či Blízkého východu se ale často objevují i rizika neúspěšného začlenění cizinců do společnosti či radikalizace. „V posledních letech jsme viděli teroristické útoky v Německu, ve Francii a dalších zemích. Mezi pachatele těchto činů přitom mnohdy patřili lidé, kteří se už v Evropě narodili,“ upozornil Nerad.
Nejčastěji do Evropy přicházejí z Bangladéše
„Nezvládnutí integrace je problém, který se pak projevuje zvýšenou kriminalitou a dalšími negativními jevy. Tamní vlády o tom vědí a snaží se s tím něco dělat. My bychom to měli sledovat a poučit se z toho, jak to nedělat,“ dodal.
Celková migrace do Evropské unie letos meziročně klesla o 18 procent. Do EU za tu dobu dorazilo asi 95 tisíc migrantů. Největší tlak zůstává na středomořské cestě. Nejčastěji do Evropy přicházejí občané Bangladéše, Egypta a Afghánistánu. Celkově také v posledních letech klesá migrace ze severní Afriky i Blízkého východu.
„Jde o kombinaci řady faktorů. Kromě jiného fungují dohody s africkými a blízkovýchodními státy. Vyřešila se situace v Sýrii, kde padl režim Bašára al-Asada. Zesílila se ochrana vnějších evropských hranic a je větší tlak ze strany EU právě na řešení migrace vně unijních hranic,“ vysvětlil Nerad.
Migrační pakt jako výpalné?
Mnoha českým politikům dělá nicméně vrásky na čele takzvaný migrační pakt, který by měl vstoupit v platnost v roce 2026. Soubor nových pravidel sice neobsahuje princip kvót založených na povinném přerozdělování migrantů, členským státům EU nicméně zadává povinnou solidaritu vůči zemím nejvíce přetíženým migrací.
Pokud by se tedy Česko v případě krize nechtělo přímo účastnit přerozdělování běženců, muselo by pomáhat finančně či materiálně. To někteří kritici považují de facto za výpalné.
Volby do Sněmovny se uskuteční 3. a 4. října. Přečtěte si například, jak získat voličský průkaz.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Česko by spasila uprchlická krize, řekl expert k budoucím důchodům. Jak se zabezpečit?
