PŘEHLEDNĚ: Příměří Izraele a Hizballáhu. Jak křehké je a co znamená pro Gazu?

Zdá se, že dohoda o příměří mezi Izraelem a Hizballáhem v Libanonu z velké části platí, a to i přes obvinění z porušování dohody, která padla z obou stran. Americký prezident Joe Biden uvedl, že dohoda, která vstoupila v platnost ve středu brzy ráno – vzbuzuje naději na oddech po 13 měsíců trvajícím pohraničním konfliktu, který v září přerostl v totální válku – „je navržena jako trvalé zastavení nepřátelských akcí“.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Biden bojuje s časem, aby se zapsal do historie. Chce ukončit války na Blízkém východě

Od té doby se tisíce vysídlených Libanonců začaly vracet na jih země, přestože libanonská i izraelská armáda varovaly obyvatele, aby to zatím nedělali. Křehký a složitý proces bude pokračovat v příštích 60 dnech, a teprve čas ukáže, jak stabilní a trvalá tato pauza bude, píše CNN.

Co dohoda obnáší?

Dohoda stanoví šedesátidenní zastavení bojů, které vyjednavači označili za základ trvalého příměří. Během této doby by se bojovníci Hizballáhu měli stáhnout přibližně 40 kilometrů od izraelsko-libanonské hranice, zatímco izraelské pozemní síly odejdou z libanonského území.

Základem dohody byla rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1701, která v roce 2006 ukončila poslední totální válku mezi oběma zeměmi, a jednání se točila především kolem jejího prosazování. Podle dohody by Libanon zavedl přísnější dohled nad pohyby Hizballáhu jižně od řeky Litani, aby zabránil přeskupování ozbrojenců v této oblasti. Dohledem nad pohybem skupiny podporované Íránem budou pověřeny mírové jednotky OSN, libanonská armáda a mnohonárodní výbor. Izrael přislíbil, že v případě porušení dohody obnoví vojenské operace.

Vydrží příměří?

Dohoda o příměří je předzvěstí oddechu pro libanonské civilisty, z nichž stovky byly zabity při izraelských náletech, i pro Izraelce, z nichž se miliony uchylují do krytů kvůli každodenní raketové palbě Hizballáhu.

Tisíce Libanonců se začaly vracet do svých domovů na jihu země, a to i přes varování izraelské a libanonské vlády, aby toto rozhodnutí zatím odložily. Obyvatelé jiholibanonského města Qlayaa začali podle svědků bujaře oslavovat, když na místo ve středu večer dorazil libanonský pluk. V rámci příměří libanonská armáda zvýší svou přítomnost na jihu země, aby pomohla udržet mír.

Je však otázkou, jak dlouho může příměří vydržet. Izrael trvá na tom, že v případě porušení dohody podnikne vojenskou akci. To by mohlo znovu vyvolat konflikt a ohrozit diplomatické úsilí podporované Spojenými státy.

Hizballáh naznačil, že dá smlouvě o příměří šanci, ale jeden z vůdců skupiny již uvedl, že podpora dohody závisí na tom, zda bude jisté, že Izrael neobnoví své útoky. „Po přezkoumání dohody podepsané nepřátelskou vládou uvidíme, zda existuje shoda mezi tím, co jsme uvedli, a tím, co bylo dohodnuto libanonskými představiteli,“ řekl podle webu AP Al-Džazíra Mahmúd Qamátí, místopředseda politické rady Hizballáhu, katarské satelitní zpravodajské síti Al-Džazíra. „Chceme samozřejmě ukončení agrese, ale ne na úkor suverenity státu,“ dodal.

Hizballáh mezitím souhlasil se stažením svých sil severně od řeky Litani, tedy asi 40 kilometrů od izraelsko-libanonské hranice. Tento ústupek učinil v roce 2006, ale porušil jej a vybudoval rozsáhlou podzemní infrastrukturu v oblasti, kde jsou jeho členové součástí běžného života obyvatel. Izrael rovněž porušil dohodu z roku 2006 tím, že téměř denně provádí přelety nad Libanonem.

Ve čtvrtek se však obě země obvinily z porušování dohody. V prohlášení izraelské armády se uvádí, že se jí podařilo zmařit „teroristickou aktivitu“ v „zařízení používaném Hizballáhem k ukládání raket středního doletu na jihu Libanonu.“ Libanonská armáda mezitím uvedla, že Izrael porušil podmínky dohody o příměří „několikrát“ od doby, kdy vstoupila v platnost, a to prostřednictvím „leteckých infiltrací a útoků na libanonské území různými zbraněmi“.

Porušení příměří z roku 2006 umožnilo Hizballáhu výrazně posílit své síly, zatímco Izrael shromažďoval zpravodajské informace o militantní skupině, které se ukázaly jako rozhodující během války v roce 2024.

Přesto příměří vydrželo téměř dvě desetiletí, což byla nejdelší doba klidu na této politické linii od 60. let.

Cesta ke konfliktu

Hizballáh začal poprvé ostřelovat území ovládané Izraelem den po loňském překvapivém útoku Hamásu na Izrael ze 7. října, při kterém zahynulo přibližně 1 200 lidí a zajato bylo přes 250 rukojmích, což vyvolalo ničivou ofenzívu Izraele v Gaze. Vůdce Hizballáhu Hasan Nasralláh opakovaně slíbil, že bude pokračovat v ostřelování Izraele raketami, dokud Izrael nepřestane s útokem v Gaze.

Na nočním zasedání, které začalo 16. září, izraelský válečný kabinet rozšířil své stanovené válečné cíle o návrat obyvatel vysídlených na severu země, neboť každodenní raketová palba Hizballáhu na severní Izrael vyhnala z domovů více než 60 000 Izraelců.

O několik hodin později Izrael odpálil tisíce upravených pagerů Hizballáhu, čímž zabil desítky lidí a stovky zranil. Následující den následoval podobný kybernetický útok na vysílačky této skupiny. Dne 23. září pak zahájil Izrael rozsáhlou ofenzívu na oblasti s převahou šíitů po celé zemi, kde má Hizballáh významný vliv. Zabil při něm více než 500 lidí v nejsmrtonosnějším dni Libanonu od ničivé občanské války, která skončila v roce 1990.

Výbušniny v pagerech? Stačí gram a urvou obličej, tvrdí experti

Dne 27. září Izrael zabil dlouholetého vůdce Hizballáhu Nasralláha při masivním útoku na jižním předměstí Bejrútu, čímž narušil jednání o příměří. Série následných útoků zdecimovala nejvyšší vedení skupiny a poslala organizaci ještě „hlouběji do podzemí“.

Izraelské útoky nadále sužovaly velké části země – především většinově šíitský jih, východ a jižní předměstí Bejrútu, známé jako Dahíja – a zabily více než 3 700 Libanonců.

Hizballáh mezitím pokračoval v neustálém ostřelování Izraele raketami, přičemž některé z projektilů dopadaly až 70 kilometrů ve vnitrozemí. Převážná většina raket a bezpilotních letounů však byla zachycena izraelskými systémy protivzdušné obrany, ale některé přesto způsobily škody. Od října 2023 bylo při útocích Hizballáhu na Izrael zabito 47 izraelských civilistů a 31 příslušníků izraelských bezpečnostních sil. Dalších 46 izraelských vojáků bylo zabito v Libanonu.

Může mít toto příměří dopad na válku v Gaze?

Podle regionálního analytika podepsání dohody s Libanonem pravděpodobně neposkytne Palestincům v Gaze žádnou úlevu. „Dohoda mezi Hizballáhem a Izraelem pro Gazu nic neznamená,“ řekl HA Hellyer, seniorní odborný pracovník v oblasti bezpečnostních studií na Royal United Services Institute (RUSI) v Londýně ještě před podpisem dohody. „Nemyslím si, že uzavření jakékoli dohody ohledně Libanonu zvýší pravděpodobnost dohody v Gaze,“ dodal s tím, že v Gaze už dlouho neprobíhají žádná významná jednání o příměří.

Podle ministerstva zdravotnictví v Gaze bylo od začátku války zabito více než 44 000 Palestinců. Arabské státy, Organizace spojených národů a humanitární organizace opakovaně vyzývají k ukončení izraelské ofenzívy, která vysídlila téměř celou populaci Gazy, tedy více než dva miliony lidí, a zničila celé čtvrti.

Vysoký americký úředník nicméně minulý týden řekl CNN, že dohoda s Hizballáhem „pošle signál Hamasu“ o tom, že Izrael a jeho partneři udělají vše pro to, aby zajistili dohodu, která přivede zpět rukojmí držená v Gaze. „Pokud budeme mít dohodu o Libanonu, zaměříme se na Hamás a budeme usilovat o dohodu o rukojmích,“ řekl americký úředník před podpisem dohody a dodal, že Izrael potřebuje „přeměnit tento vojenský úspěch na strategický úspěch.“

Prezident palestinské samosprávy Mahmúd Abbás, jehož síly byly v roce 2007 Hamásem z Gazy vyhnány a který doufá, že jednoho dne bude území opět ovládat jako součást nezávislého palestinského státu, v úterý důrazně připomněl zbytečnost války a žádal naléhavou mezinárodní intervenci. „Jediným způsobem, jak zastavit nebezpečnou eskalaci, které jsme v regionu svědky, a udržet regionální a mezinárodní stabilitu, bezpečnost a mír, je vyřešit otázku Palestiny,“ uvedl v projevu v OSN.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Ukrajina vyhraje, Rusko bude poraženo? Takovou politiku nelze od Trumpa čekat, míní expert