PŘEHLEDNĚ: Rozpočtoví vítězové a poražení. Kdo dostane nejvíce peněz a kdo naopak ostrouhá?

Ministerstvo financí navrhlo na příští rok rozpočet se schodkem 230 miliard korun. Mělo by tak pokračovat snižování deficitu – na letošní rok je plánovaný schodek 252 miliard a loni byl 288,5 miliardy korun. Zatímco rozpočtové příjmy vzrostou o 7,5 procenta na 2,086 bilionu korun, výdaje stoupnou o 5,7 procenta na 2,316 bilionu korun. Ministerstvo informace o návrhu zveřejnilo na svých internetových stránkách ve 23:59, na minutu tak využilo nejzazšího termínu, který vypršel právě 31. srpna.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Stanjura promluvil o platech státních zaměstnanců. Zvýšení nestihl promítnout do rozpočtu

Z dokumentů resortu financí vyplývá, s jakým rozpočtem si jednotlivé resorty musely vystačit letos a s jak velkými finančními balíčky budou pracovat příští rok. Jak se můžete přesvědčit v tabulkách níže, o vítězích i poražených v boji o veřejné finance je v tuto chvíli jasno. Rozpočet se však může ještě drobně měnit.

Kdo vyhrál procentuálně?

Podívejme se nejdříve na procentuální nárůst objemu peněz pro jednotlivé kapitoly. Zde si může oddychnout především ministerstvo zdravotnictví, které se dočká více než 50procentního navýšení rozpočtu ve výši šesti miliard korun. Zatímco letos pracovalo s více než 11 miliardami korun, příští rok to bude 17,5 miliardy korun.

Finanční injekci dostane také nová Digitální a informační agentura (DIA), a to o 43 procent. V praxi nicméně jde o necelých 900 milionů korun, letos pracuje s necelými dvěma miliardami korun. O třetinu peněz vůči rozpočtu roku 2024 si také přilepší ministerstvo dopravy, Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) či ministerstvo kultury.

Kapitola

Rozpočet 2024

Rozpočet 2025

Navýšení v Kč

Navýšení v %

Ministerstvo zdravotnictví

11 450 526 881

17 510 671 959

6 060 145 078

52,9 %

Digitální a informační agentura

1 997 225 525

2 855 639 118

858 413 593

43 %

Ministerstvo dopravy

103 673 185 639

139 447 229 291

35 774 043 652

34,5 %

Národní bezpečnostní úřad

313 067 665

410 818 665

97 751 000

31,2 %

Ministerstvo kultury

16 592 671 049

21 306 253 368

4 713 582 319

28,4 %

Které instituce ale naopak přijdou o procentuálně nejvíce peněz? Podle dokumentů ministerstva financí to bude Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře, který přijde o veškerý budget. Důvod je prostý – kompletně se totiž ruší a pravomoci přechází pod Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).

Návrh rozpočtu dále uštědřil dvoumiliardovou díru ministerstvu pro místní rozvoj, příští rok tak bude muset pracovat jen s více než 12 miliardami korun – což je mnohem méně, než si resort Ivana Bartoše (Piráti) sliboval.

Kapitola

Rozpočet 2024

Rozpočet 2025

Rozdíl v Kč

Rozdíl v %

Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře

22 354 064

0

-22 354 064

-100 %

Ministerstvo pro místní rozvoj

15 246 136 906

12 279 766 073

-1 966 370 833

-12,9 %

Český telekomunikační úřad

2 433 439 405

2 157 884 981

-275 554 424

-11,3 %

Ministerstvo průmyslu a obchodu

39 696 835 293

35 801 739 216

-3 895 096 077

-9,8 %

Ministerstvo zahraničních věcí

9 984 584 185

9 687 482 160

-297 102 025

-3 %

O necelé čtyři miliardy korun chudší bude ministerstvo průmyslu a obchodu. Škrty též proběhnou v Černínském paláci a v Českém telekomunikačním úřadě. V obou případech jde o necelých 300 milionů korun. Ačkoliv jde o menší částky – alespoň ve srovnání s jinými resorty – jedná se o instituce, které mají zpravidla mnohem menší rozpočet, z něhož financují svou práci a aktivity.

Navýšení a škrty podle objemu peněz

Když se podíváme na celkové objemy peněz pro jednotlivé kapitoly, mírně se změní také výsledný pořadník v tabulkách. Největší nárůst v rozpočtu může oslavit ministerstvo práce a sociálních věcí, pro které státní pokladna vyčlenila navíc 41,6 miliardy korun. Neméně dobře na tom je ministerstvo dopravy s 35,7 miliardami korun či resort školství s více než 18 miliardami korun, přestože se ministr Mikuláš Bek (STAN) nechal slyšet, že by si dokázal představit ještě více peněz na vzdělání.

Ministerstvo vnitra si přilepší o 7,5 miliardy korun, což dělá 7,7procentní nárůst vůči letošnímu celkovému rozpočtu resortu. Co se týče zdravotnictví, tam opět platí, že sice dostane „jen“ šest miliard korun, ale ve srovnání s balíkem peněz, se kterým muselo pracovat, jde o 53procentní nárůst.

Kapitola

Rozpočet 2024

Rozpočet 2025

Navýšení v Kč

Navýšení v %

Ministerstvo práce a sociálních věcí

926 539 123 911

968 165 323 296

41 626 199 385

4,5 %

Ministerstvo dopravy

103 673 185 639

139 447 229 291

35 774 043 652

34,5 %

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

268 980 969 809

287 094 275 793

18 113 305 984

6,7 %

Ministerstvo vnitra

97 446 613 586

104 956 455 564

7 509 841 978

7,7 %

Ministerstvo zdravotnictví

11 450 526 881

17 510 671 959

6 060 145 078

52,9 %

Na opačném spektru nejvíce utrpí Všeobecná pokladní správa, ve které se mimo jiné schovávají vládní rezervy na mimořádné výdaje. Příští rok bude o více než čtyři miliardy chudší. Následuje ministerstvo průmyslu a obchodu, po něm opět ministerstvo pro místní rozvoj, ministerstvo zahraničí a Český telekomunikační úřad.

Je na místě zdůraznit, že v následujících měsících s největší pravděpodobností dojde k nemalým změnám v návrhu státního rozpočtu pro rok 2025. Někteří ministři, ať už Ivan Bartoš (Piráti) či Mikuláš Bek (STAN), již naznačili, že o podobě jejich hospodaření na příští rok chtějí s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) ještě jednat.

Kapitola

Rozpočet 2024

Rozpočet 2025

Rozdíl v Kč

Rozdíl v %

Všeobecná pokladní správa

273 618 679 558

269 504 915 580

-4 113 763 978

-1,5 %

Ministerstvo průmyslu a obchodu

39 696 835 293

35 801 739 216

-3 895 096 077

-9,8 %

Ministerstvo pro místní rozvoj

15 246 136 906

12 279 766 073

-1 966 370 833

-12,9 %

Ministerstvo zahraničních věcí

9 984 584 185

9 687 482 160

-297 102 025

-3 %

Český telekomunikační úřad

2 433 439 405

2 157 884 981

-275 554 424

-11,3 %

Rozpočet navíc čeká série schvalování. Na úrovni vlády by k tomu mělo dojít nejspíše ve středu 25. září, Poslanecké sněmovně jej pak musí předložit do konce září. První čtení ve Sněmovně je naplánované na středu 23. října. „Jednání ve vládě probíhat prostě budou, jako každý rok. Klíčový okamžik nastane, až budou členové vlády hlasovat o rozpočtu a já pevně doufám, že to hlasování vlády bude jednomyslné,“ uzavřel Stanjura.

Šéf státní kasy Zbyněk Stanjura byl hostem nedělní Partie Terezie Tománkové, kde společně se svou předchůdkyní Alenou Schillerovou z hnutí ANO diskutoval o podobě státního rozpočtu na rok 2025. Záznam vysílání si můžete pustit níže.