Přežila hrůzy nacismu, těsně před obdržením vyznamenání zemřela. „Úžasné židovce“ bylo 103 let

„Německo její smrtí ztratilo důležitý hlas moderních dějin. Po šesti desetiletích, kdy se z New Yorku vrátila do svého rodného města, se tato čestná občanka Berlína neúnavně zasazovala o smiřování a vzpomínání,“ citoval web Le Soir nadaci na podporu svobody a demokracie, kterou Friedländerová založila ve svých 101 letech.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Německo má nového kancléře. Merz jako první v historii uspěl až na druhý pokus

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier měl Friedländerové v pátek udělit jedno z nejvyšších německých vyznamenání, ale ceremoniál byl kvůli jejímu zdravotnímu stavu na poslední chvíli zrušen.

„Zpráva o jejím úmrtí mě naplňuje hlubokým zármutkem. Nabídla naší zemi smíření navzdory všemu, co jí Němci v mládí provedli. Za tento dar jí nemůžeme být nikdy dost vděční. Skláníme hlavu před Margot Friedländerovou, úžasnou německou židovkou z Berlína,“ řekl Steinmeier.

Friedländerová, rozená Bendheimová, na svět přišla v listopadu 1921 v Berlíně, kde strávila i začátek druhé světové války. Rodina chtěla uprchnout ze země, ale v roce 1943 jejího bratra zatklo gestapo. Matka se nacistické tajné policii postavila a i se synem skončila v Osvětimi, kde oba zahynuli.

Tehdy jednadvacetiletá Margot se nějakou dobu skrývala, ale nakonec byla prozrazena a nacisté ji v roce 1944 poslali do Terezína v tehdejším okupovaném Československu. Tam se znovu setkala se svým budoucím mužem Adolfem, kterého znala z Berlína. Po válce se vzali a přestěhovali do Spojených států.

V roce 2003 se poprvé vrátila do německé metropole v doprovodu režiséra Thomase Halaczinského, který o ní natočil film Don’t Call It Heimweh. O sedm let později se do Berlína vrátila natrvalo a začala se neúnavně věnovat připomínání holokaustu a vzdělávání mladých, za což získala i řadu ocenění. Na veřejnosti se velmi často objevovala s jantarovým náhrdelníkem a deníkem, které po sobě zanechala její matka.

Německé vydání časopisu Vogue si ji loni v červnu vybralo pro obálku letního vydání, čímž se stala jedním z nejstarších lidí, kteří titulní stranu magazínu ozdobili. V několikastránkovém rozhovoru řekla, že ji děsí nárůst pravicového populismu a antisemitských útoků, protože „tak to tenkrát začalo“, poznamenala agentura DPA.

Když se jí po útoku palestinského teroristického hnutí Hamás v říjnu 2023 na Izrael a po následné rozsáhlé izraelské vojenské operaci zeptali, na čí straně je a kdo je dobrý či zlý, odpověděla: „Nedívejte se na to, co vás rozděluje. Dívejte se na to, co vás spojuje. Buďte lidmi. Buďte rozumní.“

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Dojemný příběh americké vlajky od Jičína. Ručně šitá památka se po 80 letech vrátila z USA