
Pozice Trumpa za oceánem začíná být podle Prymuly vratká. „Nejhorší je nestabilita, kterou lidé vnímají. Ze zdravotnictví byly propuštěny desítky tisíc lidí, ale někteří se musejí vracet, jelikož systém přestává fungovat,“ řekl v pořadu Nový den.
K TÉMATU: V Česku se loni narodilo historicky nejméně dětí. Umělé oplodnění využívá stále více párů
Míra nejistoty je podle něj ve zdravotním sektoru obrovská. Donald Trump nyní avizoval, že svou obávanou celní strategii zamíří i na farmaceutické firmy, píše například web BBC. „Vydírání těchto společností, aby převedly výrobu do Spojených států, není tak jednoduché jako v jiných sektorech. Prezidentovy kroky nechápu – celý proces podléhá velmi přísným regulativním postupům,“ upozornil Prymula.
Certifikace systémů by podle něj trvala zhruba čtyři roky. „Takto dlouhý výpadek si ale nemůžeme dovolit. Ohledně léčiv jsou USA závislé asi ze 17 procent na Číně, v případě antibiotik jde o čtyřicetiprocentní závislost,“ podotkl odborník.
Riziko prudkého zdražení léků
„Pokud by se produkce převedla na území USA, znamenalo by to prudké navýšení cen léčiv. Koncerny by musely hradit velké náklady,“ poznamenal také.
Prymula je přesto přesvědčen, že dominantní část produkce by v takovém případě stejně zůstala v Číně či Indii. „I za těchto podmínek by k nám z asijských zemí stále proudily léky. V tuto chvíli nic nenasvědčuje tomu, že nám hrozí dramatické dopady. Tlak na přesunutí výroby jsou jen silnými řečmi, které poměry nezmění,“ uzavřel epidemiolog.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Rakovina prsu? K záchraně života stačí málo. Anička nám pomohla, říká propagátorka prevence
