
Nebezpečný kosmický odpad může zasáhnout jakýkoli z obydlených kontinentů a v místech pravděpodobného dopadu se dokonce nachází i největší města na světě.
Nicméně i přesto je mnohem větší šance, že dopadne do oceánu, protože oceány zabírají větší část naší planety, včetně dané oblasti pravděpodobného dopadu.
Přesto je zde i relativně malá šance, že spadne na pevninu a zabije člověka či dokonce více lidí. Kam může dopadnout? A jaká je šance, že trefí právě vás? To se dozvíte dále…
Ztracený sovětský satelit Kosmos 482 půl století kroužil na oběžné dráze Země poté, co ho raketa, která jej poháněla, nedokázala poslat k Venuši, aby splnil svou misi.
Nyní se zřítí zpět na Zemi – očekává se, že 500 kg vesmírného odpadu zasáhne naši planetu někdy mezi 9. a 13. květnem.
Astronomové v tomto okamžiku zhruba vypočítali, kde by mohla přistát, a všechna nejlidnatější města světa jsou přímo v její „palebné linii.“
Jak vidíte výše, tak celá naše republika i Slovensko jsou v dané „palební linii.“ Ale je tam také zbytek Evropy směrem na jih západ, celá Afrika, Jižní Amerika či Austrálie, ale i část Asie či severoamerického kontinentu.
Satelitní stopař a astronom z Delft University of Technology Dr. Marco Langbroek předpovídá, že satelit přistane mezi 52 stupni severní šířky a 52 stupni jižní šířky.
Znepokojivé je, že pokud se srazí s obydlenou oblastí, Dr. Langbroek varuje, že by se satelit vymkl kontrole a mohl by se ukázat jako smrtící.
Mise Kosmos 482 v roce 1972 měla za cíl shromáždit informace o Venuši, ale sovětská raketa, která ji nesla, utrpěla poruchu motoru, takže rozbitá sonda kroužila kolem oběžné dráhy Země.
Vědci se nyní domnívají, že objekt, který se blíží k Zemi rychlostí asi 27 400 km za hodinu, je přistávací modul Kosmosu 482, poslední chybějící část sondy.
Odhadovaná místa přistání pokrývají téměř všechny obydlené oblasti Země, přičemž každé nejlidnatější město je v rizikové oblasti.

Stejně tak přesné načasování přistání je stále nejisté, ale většina předpovědí se soustředí kolem 10. května nebo v časných ranních hodinách 11. května. Dr. Langbroek říká: „Rizika s tím spojená nejsou nijak zvlášť vysoká, ale ani nulová.“
Je pravděpodobné, že sonda přistane v jednom z oceánů.
Astronom Dr. Jonathan McDowell říká: „Pokud to přistanete v náhodné části Země, šance, že to zasáhne člověka, je asi jedna ku 10 000. Šance, že zasáhne právě vás, je pak jedna ku 10 miliardám – tedy v podstatě mizivá.“
[Celkem: 1 Průměrně: 5]
