Válka na Ukrajině trvá již čtyři roky a i přes mírová jednání se zdá, že konec je v nedohlednu. „Vladimir Putin je chycen ve svěráku, s kterým sám přišel. Šance, že jeho armáda na Ukrajině přinese něco, co by mohl nazvat vítězstvím, klesají,“ píše web The Economist.MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Rusko vydává na mrtvé vojáky […]
Menej ako 1 min.
min.
Válka na Ukrajině trvá již čtyři roky a i přes mírová jednání se zdá, že konec je v nedohlednu. „Vladimir Putin je chycen ve svěráku, s kterým sám přišel. Šance, že jeho armáda na Ukrajině přinese něco, co by mohl nazvat vítězstvím, klesají,“ píše web The Economist.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Rusko vydává na mrtvé vojáky víc než na platy těch živých. Ztráty ovlivňují i plánované útoky
Problémem pro ruského prezidenta je bojiště. Ve Velké vlastenecké válce, která trvala od června 1941 do května 1945, totiž postoupila Rudá armáda o 1600 kilometrů z Moskvy do Berlína. V této válce ale postoupily ruské síly jen o 60 kilometrů. „Rusko nedokázalo vygenerovat dostatek bojové síly k proražení ukrajinských linií. V ‚zóně smrti‘ o průměru 10 až 30 kilometrů kolem frontové linie, zranitelné vůči dronům a jejich vševidoucím operátorům, se vojáci a technika nemohou hromadit, aniž by se stali terčem. I když ruské síly prorazí ukrajinské linie, jen stěží využijí svého úspěchu,“ analyzuje The Economist.
Rusko v současné době čelí na frontě několika problémům. „Do konce loňského roku ztrácelo více mužů, než kolik jich mohlo naverbovat. Jsou špatně vycvičení, morálka je nízká a míra dezerce je vyšší než kdy jindy. Starlink odřízl ruské síly od terminálů, na které se spoléhaly při cílení a vláda odpojila Telegram, který vojáci používali ke komunikaci na frontě,“ podotýká The Economist.
A zdá se, že Putin bude mít i nadále problém zvýšit počet a kvalitu rekrutů. „Rusko láká nové vojáky hlavně penězi, ne vlastenectvím. Vysoké riziko smrti nebo zranění, nedostatečná péče o veterány a snaha státu nevyplácet odškodnění rodinám padlých zvyšují náklady na nábor,“ uvádí The Economist. Podle think-tanku Re:Russia se průměrný náborový bonus od června 2025 zvýšil o půl milionu rublů na 2,43 milionu rublů. Účet 5,1 bilionu rublů (asi 148 miliard korun) ročně za toto vše odpovídá 90 procentům deficitu federálního rozpočtu.
Rusko ale zatím svou válku nehodlá vzdát ani nepřipravuje její konec. „Putin může zaútočit na ukrajinská města a elektrické sítě, aby zničil morálku a ekonomiku,“ připomíná The Economist. Je však prý nepravděpodobné, že by samotné letecké útoky vedly ke kapitulaci. „Jeho největší nadějí může být, že Ukrajina, která sama trpí vážným nedostatkem pracovní síly a vybavení, projde politickou krizí nebo jí začnou docházet bojovníci a zbraně dříve než Rusku,“ připomíná The Economist.
Nabízí se však otázka, proč tedy Rusko nesouhlasí s mírem. „Ve skutečnosti je nepravděpodobné, že by jakýkoli mírový plán Rusko uspokojil. Je také nepravděpodobné, že by dohoda Putinovi přiřkla území, které nedokázal dobýt silou a které chce, aby mohl vyhlásit vítězství. Pro Ukrajinu by totiž vzdání se svého nejlépe bráněného území bylo strategickou katastrofou. Dalším důvodem, proč je Putin opatrný ohledně dohody, je to, že by mír sám o sobě mohl v Rusku vyvolat krizi,“ uvádí The Economist.
Nepříjemnosti hrozí také na domácí politické scéně. „Nespokojení veteráni destabilizují režimy, zejména v Rusku, stejně jako před revolucí v roce 1917 a po válce v Afghánistánu v 80. letech. Průzkumy naznačují, že Rusové by zpočátku uvítali konec bojů. Jistě by však následovaly otázky ohledně zpackané kampaně, plýtvání životy a bohatstvím a ponižující závislosti Ruska na finanční a vojenské podpoře Číny ve jménu záchrany vlastní civilizace. To by mohlo omezit Putinovu schopnost válku znovu zahájit. Mohlo by to dokonce představovat hrozbu pro jeho moc,“ píše The Economist.
Putin si tedy nemůže dovolit válku ukončit, zároveň ale její pokračování Rusko stojí čím dál víc. Pokud snaha posílit armádu bude dál vysávat ekonomiku i společnost, může to vyústit v krizi. Jestli k tomu nedojde, hrozí, že se Rusko a Ukrajina zaseknou v dlouhodobém konfliktu. Podle The Economist připadá v úvahu několik možností, jak válku ukončit. „Tvrdší zásahy proti ruské stínové flotile a zavedení sankcí vůči odběratelům ruské ropy by mohly snížit příjmy z exportu. Zároveň by pomohlo čelit propagandě, že se Amerika a Evropa snaží Rusko zničit, a rozporovat tvrzení o nevyhnutelném ruském vítězství — protože podporovat zjevně prohrávající stranu se nikomu nechce, a to ani Donaldu Trumpovi,“ píše The Economist.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Trump na mě vyvíjí nepřiměřený nátlak, stěžuje si Zelenskyj. Hrozí nová roztržka?
