„S kým vyjednávat? To samozřejmě není planá otázka. My si samozřejmě uvědomujeme, že legitimita současné hlavy státu skončila. Určitě potřebujeme pochopit, s kým můžeme jednat, abychom mohli podepsat právně závazné dokumenty. Potřebujeme mít jistotu, že jednáme s legitimními zástupci,“ nechal se v pátek v Minsku slyšet ruský prezident Vladimir Putin. Podle Putina by jakákoliv další jednání […]
Menej ako 1 min.
min.
„S kým vyjednávat? To samozřejmě není planá otázka. My si samozřejmě uvědomujeme, že legitimita současné hlavy státu skončila. Určitě potřebujeme pochopit, s kým můžeme jednat, abychom mohli podepsat právně závazné dokumenty. Potřebujeme mít jistotu, že jednáme s legitimními zástupci,“ nechal se v pátek v Minsku slyšet ruský prezident Vladimir Putin. Podle Putina by jakákoliv další jednání měla brát v potaz i současnou situaci na bojišti.
ČTĚTE TAKÉ: Putin je ochoten zastavit boje na Ukrajině, píše Reuters. Ruské zdroje zveřejnily podmínky
„Je to taková politická obezlička, aby Rusko mohlo pokračovat za prvé ve válce proti Ukrajině a za druhé aby mohlo vyvíjet jistý nátlak na Ukrajinu. Chtějí tam vytvořit informační chaos, aby tamní vedení znejistělo,“ vysvětlil Putinova slova Jiří Just, spolupracovník CNN Prima NEWS v Rusku.
Rusko se dobytých území nevzdá
Český prezident Petr Pavel už minulý týden upozornil, že ani při mírových jednáních nebude Rusko chtít ustoupit z dobytých území. „Musíme být realisté. Myslím, že by bylo naivní říkat, že Ukrajina může získat v dohledné době plnou kontrolu nad celým svým územím. Rusko se nevzdá aktuálně okupovaných území. To, co teď potřebujeme, je zastavit válku a pak začít vyjednávat o budoucím uspořádání,“ prohlásil někdejší náčelník generálního štábu v rozhovoru pro Sky News.
Putin ale zároveň v Minsku jednal o společných rusko-běloruských cvičeních s jadernými zbraněmi. „Musíme být schopni tyto zbraně používat. Je to nebezpečná smrtící zbraň. Není to nějaký kulomet. Proto je třeba trénovat,“ řekl běloruský prezident Alexandr Lukašenko.
Snaha o mírová jednání není patrná ani u západních spojenců Ukrajiny. Šéf NATO se přimlouvá za to, aby Ukrajinci měli mandát používat dodané zbraně i k útokům na ruské území. „Myslím, že nadešel čas, aby spojenci zvážili, jestli by neměli zrušit některé restrikce uvalené na zbraně dodávané na Ukrajinu. Protože si musíme připomenout, o co tu jde. Je to agresivní válka Ruska proti Ukrajině. Ukrajinci se pouze brání a to zahrnuje i ostřelování cílů na ruském území,“ prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v rozhovoru pro The Economist.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Ukrajina hlásí významný milník. Rusové měli během války přijít o více než půl milionu mužů
Podporte SIA NEWS!
Vaša podpora nám pomôže pokračovať v činnosti a vývoji systému SIA NEWS.
Ďakujeme za každú vašu podporu.
