Putinův odjištěný granát. Jaderná katastrofa hrozí v Záporoží každou vteřinu, říká aktivistka

Metropolí Záporožské oblasti je město Záporoží, z jehož okraje je to k jaderné elektrárně pouhých 50 kilometrů. „Přímo Záporoží se okupantům nikdy nepodařilo obsadit, ale od počátku války je máme přímo přede dveřmi. A Rusko v tuhle chvíli drží více než 70 procent naší Záporožské oblasti,“ popisuje aktuální stav invaze Tetiana Žavžarova z nevládní organizace Ekosens. Putin přitom Záporožskou oblast prohlásil za součást Ruské federace a v polovině letošního června zopakoval, že jakékoliv mírové jednání podmiňuje získáním celé oblasti.

Rusové atomovou elektrárnu obsadili hned na začátku března 2022. Ukrajinští zaměstnanci byli vyslýcháni, mnozí mučeni a několik jich bylo usmrceno. „Rusové si do elektrárny postupně přivezli vlastní inženýry a někteří původní zaměstnanci směli přejít na ukrajinskou stranu. Další ale museli zůstat na okupovaném území. Od té doby o situaci v elektrárně máme jen omezené zprávy a také zástupci Mezinárodní agentury pro atomovou energii mohou vidět jen to, kam je pustí okupanti,“ popisuje současnou situaci aktivistka ze Záporoží.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Zelenskyj vyzval Trumpa, aby zveřejnil svůj plán na ukončení války. Chceme být připraveni, říká

Záporoží denně ohrožují stovky úderů

V metropoli Záporožské oblasti žilo před válkou 750 tisíc obyvatel. „Zhruba 700 tisíc lidí má Záporoží i dnes, ale došlo tu k obrovské výměně obyvatelstva. Zhruba 300 tisíc místních uteklo před válkou do bezpečnějších oblastí Ukrajiny nebo do zahraničí. Z okupovaných oblastí ale přišlo 300 tisíc uprchlíků, například z Mariupolu, Berďansku nebo Melitopolu,“ říká Tetiana Žavžarova. Sama teď má za sousedy hlavně uprchlíky, zatímco dlouholetí starousedlíci odešli. „A běženci si napřed ani nechtěli rozbalovat kufry. Teď se musejí smiřovat s tím, že se domů hned tak nedostanou. S tím souvisí obrovská únava, stres i apatie.“

Navíc nad městem a nad celým ukrajinským zbytkem Záporožské oblasti neustále létají zbraně. Do vzduchu je posílají ruské raketové systémy, dělostřelectvo i bojová letadla a po nebi denně letí alespoň stovka sebevražedných dronů. Jen v pondělí 1. července provedla ruská armáda přesně 429 úderů na Záporožskou oblast, z toho 239 střel vypálilo ruské dělostřelectvo, které třeba v obci Pavlivka zranilo 44letého civilistu. V sobotu 29. června ve městě Vilňansk, které je vzdálené jen 10 kilometrů od Záporoží, zahynulo po ruském útoku 11 osob, z toho tři děti.

Odpálí Rusové sklad jaderného odpadu?

Elektrárna v Záporoží stojí uprostřed bojiště jako sud se střelným prachem. A ani tolik nezáleží, jaká strana se do sudu trefí, v tomto případě půjde o nedozírné následky výbuchu. „K menší či větší jaderné havárii nebo rovnou ke katastrofě může dojít každou následující vteřinu,“ varuje aktivistka Tetiana Žavžarova ze Záporoží. Dron už v areálu elektrárny explodoval třeba letos v dubnu, ruští okupanti ho označili za ukrajinský bezpilotní letoun, který měl zranit tři zaměstnance, jednoho vážně.

„Vůbec netušíme, co vlastně Rusové s elektrárnou zamýšlejí. Putin ji teď používá jako odjištěný granát, kterým hrozí celé Evropě. Poté, co okupanti zničili Kachovskou přehradu, což byl vzhledem k bezpečnému chodu elektrárny téměř sebevražedný útok, můžeme čekat cokoliv. Třeba i záměrné odpálení skladu jaderného odpadu, což by mělo hrozivé následky.“

V atomové elektrárně je toho času uloženo nezvyklé množství radioaktivního odpadu. Ukrajinci ho v roce 2001 přestali vyvážet do Ruské federace kvůli obrovským účtům za likvidaci. Provizorní sarkofág, ve kterém je vyhořelé a stále radioaktivní palivo uloženo, prý odolá pádu letadla o hmotnosti 5,7 tuny, jenže není nezničitelný. Údajně ho umí vážně poškodit průbojná síla běžného dělostřeleckého systému. „Těch katastrofických scénářů, co všechno se může stát v elektrárně, jsou stovky. Na všechny musíme být připraveni, proto už má Záporožská oblast evakuační plán, jak rychle přesunout do relativního bezpečí statisíce a možná i miliony lidí.“

Ruskou kořist napájejí proudem Ukrajinci

Tetiana Žavžarova z nevládní organizace Ekosens uvádí další příklady, jak se energetický zdroj může proměnit v novou Fukušimu nebo dokonce Černobyl. Záporožská atomová elektrárna je přitom největší v Evropě. Šest reaktorů sice přestalo produkovat elektřinu již v září 2022, jen pět jich ale bylo odstaveno. Jeden stále zůstává ve stavu „horké konzervace“ a nadále vyžaduje přísun obrovského množství elektrické energie, která zajišťuje jeho chlazení. „Jenže do Ruskem okupované elektrárny dodává elektřinu ukrajinská strana, přičemž ruské útoky pravidelně ničí vysoké napětí a další infrastrukturu. Než se nám to podaří opravit, vždycky je tu možnost jaderná havárie.“

Na pokraji katastrofy byla elektrárna například loni z 1. na 2. prosince, když při leteckém poplachu došlo k výpadku ukrajinského proudu na celou noc. Před přehřátím reaktoru v „horké konzervaci“ a případným jaderným neštěstím tak elektrárnu chránilo jen 20 dieselových generátorů. „Jaderná bezpečnost Ukrajiny je neustále v ohrožení,“ upozorňuje stále dokola i Rafael Grossi, ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE).

Obrovský sklad zbraní ve stínu atomu

„Agentura má do areálu omezený přístup. Ruská armáda si tam udělala největší vojenskou základnu v celé oblasti, protože správně uvažuje, že přímý útok na elektrárnu si nedovolíme a nechceme způsobit kontinentální katastrofu,“ informuje aktivistka Tetiana Žavžarova ze Záporoží. Katastrofu mohou způsobit právě zbraně naskladněné přímo v areálu, včetně odpalovacích raketových systémů.

Odborníci z Ukrajinského centra pro přežití a speciální výcvik (SEAL) vytvořili několik desítek scénářů jaderného neštěstí v Záporoží, část z nich loni zveřejnila litevská veřejnoprávní televize. „K poškození reaktoru je nutné několikrát zasáhnout stejné místo vysoce přesnými střelami. První projektily proniknou hermetickým pláštěm a další, které zasáhnou stejný otvor, mohou poškodit reaktor,“ uvádí studie. Pokud rakety zasáhnou všech šest reaktorů, budou následky mnohem ničivější.

Nová Fukušima či Černobyl?

Vědci se ale zdráhají předvídat, jaké budou konkrétní dopady úspěšných zásahů. „Následky havárie úzce souvisejí nejen s intenzitou útoku, ale také se směrem a sílou větru i s další stovkou jiných faktorů,“ uvádí scénář. Odborníci mluví o široké škále, nejoptimističtější vize tvrdí, že se „nic hrozného nestane“. Nejpesimističtější předvídá apokalypsu, kdy se „výbuch v Černobylu bude jevit jako maličkost“.

Radioaktivní znečištění může zamořit velkou část Ukrajiny, jihozápad Ruské federace a také Gruzii, Turecko nebo Rumunsko s Bulharskem. Záření by způsobovalo onkologická onemocnění i v řádu desítek let po tragédii. „Voda v Dněpru by nebyla použitelná až 200 let, a to ani k užitkovým účelům,“ uvádí analytický materiál specialistů ze SEAL.

Rukojmí v rukách Kremlu

Tetiana Žavžarova z organizace Ekosens nechce být překvapena „černobylským scénářem“ a její neziskovka už nyní provádí nezávislá měření radiace. „Zhruba od září 2022 se také mluví o neutrálním území v širším okolí elektrárny, na kterém by bylo vyloučeno používání zbraní,“ dodá a zklamaně pokrčí rameny, neboť bojující strany se na zóně nedokázaly domluvit. „Putin se ani domluvit nechce, elektrárna je pro něho něčím jako účinnou teroristickou jednotkou. Bohužel, světové společenství nebere hrozící jadernou katastrofu v Záporoží tak vážně, jak by si to aktuální situace zasloužila.“

Vzápětí aktivistka použije i jiné přirovnání: „Rusové používají elektrárnu jako rukojmí. Elektrárna je uneseným letadlem, na jehož palubě okupanti drží v šachu posádku i pasažéry.“ A podobně jako 11. září 2001 sebevražední teroristé namířili letadla proti newyorkským mrakodrapům, Kreml může nařídit destrukci elektrárny. A to navzdory katastrofě, kterou tím způsobí také části vlastní země.

„Musíme být pořád ve střehu“

Rozhovor s aktivistkou probíhá v mírové zóně jménem Česká republika. Tetiana Žavžarova přijela do Brna na pozvání Nadace Partnerství, aby navázala kontakty s českými partnery, kteří by se v příštích letech chtěli zapojit do obnovy Ukrajiny. Žena zastupuje i takzvanou Radu obnovy Záporoží. „Kdybych si myslela, že válku prohrajeme, tak bych na tuhle stáž věnovanou obnově Ukrajiny přece nepřijela,“ odráží pochybnosti, jestli záporožská elektrárna bude někdy opět pod ukrajinskou správou.

„Na Záporoží padají ruské střely 52 týdnů, to je strašně dlouhá doba. Už jsem vlastně zapomněla, jaké to je žít v míru, a když teď vidím na brněnském nebi letadlo, napřed si pomyslím, že je to ruská raketa,“ popisuje dojmy z Brna. Vyleká ji i propiska, která během stáže někomu spadne na zem. Anebo nečekané bouchnutí dveřmi. „Doma musíme být pořád ve střehu,“ vysvětluje.

V úterý 2. července Rusové zasypali Záporožskou oblast 386 údery. Rakety, drony i dělostřelecká munice padaly na osm měst a obcí, jeden civilista zemřel. Při takovém množství útočných prostředků se může třeba jeden dron vymknout kontrole a dopadnout na jadernou elektrárnu. Totéž platí i pro odvetné údery z ukrajinské fronty a tento slalom na bojišti psychicky drtí většinu obyvatel oblastní metropole. „Dělali jsme teď v Záporoží statistický průzkum a 68 procent obyvatel města přiznalo, že válka zásadně ovlivňuje jejich duševní zdraví,“ říká Tetiana Žavžarova.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Trumpův plán na ukončení války? Rychlé řešení se ztrátou pro Ukrajinu, tvrdí lidé z jeho okolí