Rakousko využije Dunajský makroregion k prosazování rozšiřování EU. Deklaraci podepsal i Lipavský

Podle rakouského ministra zahraničí je další rozšíření unie základ pro geopolitickou bezpečnost celé Evropy. Evropská unie je podle něj garantem stability, míru a ekonomického rozvoje. Na otázku CNN Prima NEWS, jestli tedy podporuje požadavek reformy EU a omezení práva veta, Schallenberg odpověděl, že rozšiřování a reforma unie, včetně případných změn hlasování, se „nesmí propojovat“. Kupříkladu Francie přitom před dalším rozšíření vnitřní reformu unie před dalším rozšířením podporuje.

ČTĚTE TAKÉ: Novým ukrajinským velvyslancem v Česku bude Vasyl Zvaryč. Dosud byl v čele ambasády v Polsku

Podle Schallenberga jeho země nehodlá ustoupit při blokování zařazení pozemních hranic Bulharska a Rumunska do schengenského volného pohybu osob „kvůli riziku migračního tlaku“. Rakousko je podle něj jednou z nejvíce zatížených zemí co do počtu žádostí o azyl, přičemž je z toho důvodu nutné hlídat i nadále hranici zmíněných členských států.

Stávající ministra zahraničí sousední země je přesvědčený, že dosavadní postoje se nezmění ani v případě střídání ve federální vládě. Unijní občané cestující například na letní dovolené se proto nejspíš ani nadále nemohou těšit na hladký průjezd hranicemi k Černému nebo Egejskému moři bez čekání na odbavení, pokud neletí či neplují lodí – v tomto případě už Bulharsko i Rumunsko plně v schengenském prostoru jsou.

Deklarace podepsána

Ministři zahraničí (Moldavsko, Rumunsko, Slovinsko, Srbsko, Ukrajina vyslalo náměstky resortu zahraničí) a 14 zemí – Rakouska, Bosny a Hercegoviny, Bulharska, Chorvatska, České republiky, Německa, Maďarska, Moldavska, Černé Hory, Rumunska, Srbska, Slovenska, Slovinska, Ukrajiny a za Evropskou komisi eurokomisař Johannes Hahn následně podepsali společnou deklaraci, kterou přijali na uzavřeném zasedání bez přítomnosti médií a bez tiskové konference. Jednotlivé státy se zavázaly zajistit svobodu plavby na Dunaji, bojovat s pašeráctvím, investovat do vzájemného propojení infrastruktury, spolupracovat v otázkách přeshraniční bezpečnosti, podporovat další rozšíření EU a bojovat s nedostatečným rozvojem či povodněmi.

Společně se usnesli, že je Dunajský region obklopen krizemi „od Ukrajiny přes Blízký Východ až po země Sahelu a Afrického rohu“. Podle zúčastněných zemí si „Ukrajina, kde Rusko vede agresivní válku, zaslouží mír“ a Moldavsko „má podporu v zachování jeho územní integrity. Kromě zahraničně politických otázek se v rámci setkání zemí Dunajského makroregionu EU řešila například situace s bydlením a „odlivem mozků“ ze zemí Balkánu dále do Evropy. Vystupující se také shodli, že zelené cíle je potřeba naplňovat i po výsledku nedávných voleb do Evropského parlamentu.

Strategie EU pro oblast Dunaje (Podunajská strategie, EUSDR, pozn. red.) byla založena v roce 2011. Sdružuje členské i nečlenské země EU od Německa, přes Česko, Rakousko, západní Balkán až po Bulharsko, Rumunsko a Ukrajinu. Státy v povodí 2 857 km dlouhé řeky Dunaj dohromady představují přibližně 115 milionů lidí. Evropská unie podporuje jejich spolupráci, v rámci jednotlivých společných projektů vydala přes 70 milionů eur například na vzájemné propojení členských zemí, vzdělávání a infrastrukturu. Jedná se o součást kohezní politiky spravované v rámci Generálního direktorátu Evropské komise pro regionální rozvoj (DG REGIO).

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Mnoho žadatelů o azyl ve státech EU úřady odmítají