Řecko: Proč oblast Serres hořela 29 dní?

Budete se možná divit, ale skutečný důvod má zřejmě velmi mnoho společného s politikou EU, která dává tučné dotace na takzvané „obnovitelné“ zdroje energií. Ty nejsou ani ekologické, ale ani efektivní a ekonomické, nicméně větrná a solární lobby na nich vydělává neskutečné peníze.

A právě to je pravděpodobně hlavní příčina nejednoho požáru z těch, které byly rozpoutány v Řecku. Lze tedy odhadovat, že ze všech tamních požárů má nemalou část na svědomí snaha o zisk pozemků pro větrná monstra, nicméně nelze také zapomenout na to, že některé požáry jsou dílem obohacovačů.

Řekové mají o dopadech větrníků v blízkosti lidských obydlí či uprostřed volné přírody asi lepší informace než obyvatelé jiných evropských zemí, protože se jejich instalaci právem velmi aktivně brání.

Větrníky jsou však díky tučným dotacím velmi lukrativním kšeftem, pro jehož prosazení jsou mnozí schopni zajít skutečně velmi daleko…

Horu Orvilos, důležitou přírodní oblast v řeckém regionu Serres na bulharských hranicích, zasáhl ničivý požár, který zuřil neuvěřitelných 29 dní. V pátek byl konečně uhašen.

Nezvykle dlouhé trvání požáru a zjevný nezájem příslušných úřadů vyvolaly mnoho otázek, jak včera napsal řecký portál Pronews.gr. Možné vysvětlení těchto znepokojivých událostí nedávno poskytlo v Regionální radě Střední Makedonie svědectví radního Vassilise Rokose ze Serres.

Jeho dokumentární svědectví vrhá světlo na znepokojivou situaci a naznačuje, že právní mezery byly zneužity k následnému získání schválení pro větrné turbíny v dříve chráněných oblastech.

Rokos popsal, že v minulosti byly žádosti o instalaci větrných turbín podávány právě v těch oblastech, které byly zničeny požárem. Tyto žádosti však byly zamítnuty buď Energetickým regulačním úřadem (RAE), nebo Lesní komisí.

Klíčovým důvodem zamítnutí bylo, že stavba větrných turbín by si vyžádala značné zásahy v lesních oblastech, jako je vytvoření širokých nezpevněných cest pro přepravu gigantických systémů.

Rokos ve svém svědectví krajské radě uvedl, že právě v těchto oblastech vypukly krátce po zamítnutí požáry. Je patrné, že hašení požáru bylo v mnoha případech záměrně opožděno, což způsobilo zkázu ještě ničivější.

„Shodou okolností došlo k požárům v obou oblastech (na hoře Orvilos a v sousedním Menoikiu) a hasiči již pět dní neposkytují leteckou pomoc a oheň nyní zuří už 26. den,“ zdůraznil Rokos.

Zvláště výbušný bod v prohlášení Rokose se týká právního rámce, který byl zřejmě formulován tak, že po požáru v dříve zalesněné oblasti byla možná nová žádost a schválení instalace větrných turbín. Řecké právo stanoví, že zničené lesy musí být znovu zalesněny a je zakázáno měnit jejich využití.

Od roku 2014 však existuje výjimka, která umožňuje realizovat projekty využívající obnovitelné energie v zalesněných oblastech, protože tyto projekty údajně nepředstavují změnu využití.

Rokos dále vysvětlil, že Státní rada, řecký nejvyšší správní soud, učinila v roce 2012 rozhodující právní posun. Tento obrat umožnil instalovat větrné turbíny i v zalesněných oblastech, což bylo dříve kategoricky vyloučeno.

Toto rozhodnutí spolu se změnami zákona v roce 2014 vytvořilo podmínky pro realizaci zamítnutých projektů větrných elektráren v oblastech, které zůstaly po požáru „nezalesněné.“

Rokos ve svém závěru zdůraznil naléhavost kritického prozkoumání těchto údajně „náhodných“ požárů a následných povolení.

„Je nesmírně zvláštní, že v tolika případech jsou plochy, které byly dříve zalesněné a kde byly zamítnuty žádosti o větrné turbíny, po požáru náhle otevřeny pro instalaci těchto systémů,“ řekl Rokos.

Řecká vláda či EU cynicky nazývá to, co bylo popsáno výše, přechodem na zelenou energii.

Za podobně podivných podmínek před časem vypukly požáry také  v severní Euboii a souběžně i v severních Aténách.

Ty na severu ostrova Euboia vypukly na různých místech současně, přestože nefoukal vítr – a 14 dní poté, co místní úřady odmítly povolení pro větrné turbíny.

Existovalo podezření, že tyto projekty budou ještě realizovány. Dosud se tak nestalo – pravděpodobně kvůli odhodlanému odporu místního obyvatelstva. Jde to až k výhrůžkám, že taková zařízení budou okamžitě vyhozena do povětří.

Dosud zůstalo ušetřeno drobné zemědělství a rodinné turistické podniky, které jsou masovému turismu uzavřené.

Takže naděje existuje, pokud je dostatečně velký odpor místních. Dokud ale zákony umožňují dělat něco jiného, ​​než obnovit stav před požárem po lesním požáru, je pokušení využít daného místa pro výstavbu velmi silné.

Ať už na severu Atén, kde je vysoký tlak na osídlení, ale je zde mnoho malých lesů, nebo v oblastech se stálým větrem, kde by se ekonomicky vyplatilo postavit větrné turbíny. Řecká vláda chce také učinit z výroby elektřiny ziskový exportní produkt.

Mrazivým příkladem je jih ostrova Euboia, který je kompletně vydlážděný větrnými turbínami. Fotografie v titulku ukazuje tuto oblast, kde letos v létě došlo k požáru v těsné blízkosti již fungujících větrných turbín.